Hłowna strona

Witaj do Wikipedije, swobodneje encyklopedije!

Wikipedija je mjezynarodny projekt k natwarjenju swobodneje, wšitkim přistupneje online-encyklopedije we wšěch rěčach. Wona je žiwa wot dobrowólneho dźěła stotysacych awtorow na cyłym swěće. Kóždy móže so wobdźělić – tež ty!

Bjez wulkich formalnosćow móžeš nowe zapiski spisać a nastawki wobdźěłać, rozšěrjeć abo korigować. Tuchwilu wobsahuje hornjoserbska Wikipedija jako najwjetša serbska encyklopedija 11.658 zapisow. Zwostawa potajkim hišće tójšto dźěła. Prošu pomhaj nam, zo by naša encyklopedija dale rostła!

Připadny zapisk · Kategorije · Korčma · Pomoc · Prawidła

---

Chceš sobu činić, ale njewěš kak? Přizjew so w korčmje!

Naš nastawk měsaca

Kotecy su hornjołužiska wjes z někak 200 wobydlerjemi na wuchodźe Budyskeho wokrjesa. Stare jadro sydlišća leži na wobběžnej horje něhdźe 15 metrow nad dolinu Kotołki před jeje přechodom z hornjołužiskeje pahórčiny do nižiny. Na najwyšim dypku steji znajmjeńša wot 14. lětstotka Kotečanska cyrkej z kěrchowom.

wjace  

Wobraz tydźenja

Nažce mlóča (Taraxacum officinale)

Nowe wobrazy móžeš tu přidać • Lisćina • Archiw  

Róčnicy w tutym měsacu

wobdźěłać

8. 6. 1932 Měrćin Salowski so narodźił • 6. 6. 1992 Frido Michałk zemrěł • 9. 6. 1916 Jurij Brězan so narodźił • 9. 6. 1992 Frido Michałk zemrěł • 10. 6. 1848 zahajenje prěnjeho Słowjanskeho zjězda w Praze • 13. 6. 1884 Jan Arnošt Smoler zemrěł • 14. 6. 1842 Gusta Hatas so narodźił • 14. 6. 1898 Jan Bjedrich Tešnaŕ zemrěł • 16. 6. 1915 Jurij Brósk zemrěł • 16. 6. 1971 Jurij Młynk zemrěł • 18. 6. 1853 Mato Kosyk so narodźił • 22. 6. 1967 Mikławš Krječmar zemrěł • 23. 6. 1942 Pawoł Božidar Kapler zemrěł • 24. 6. 1942 Josef Páta zamordowany

junij  

Zajimawosće

Wědźeše ty hižo, zo …

• bě Kamjanec-Podilskyj přez lětstotki najjužniša přimjezna twjerdźizna Pólskeje?
• słuša pućowanski dźenik serbskeho misionara Jana Awgusta Měrćinka k standardnym twórbam němskeho polarneho slědźenja?
• je połkupa Kamčatka wjetša hač Němska?
• je zwadne, hač je Mont Blanc w Alpach abo Elbrus w Kawkazu najwyši wjeršk Europy?
• bě 1826 załožena Matica srpska druhim słowjanskim ludam, mjez druhim Serbam, z přikładom?

Nowe strony  

Nowe zapisy

31.5.: Podolska 29.5.: Wiki (wjes) 28.5.: Sewjerny čop 26.5.: Černiwci – Zasrjew 25.5.: Kamjanec-Podilskyj 23.5.: Ostroh – Dubno 21.5.: Halyč – Horodenka 19.5.: Tysa 14.5.: Emmanuel Macron 13.5.: Jan Bjarnat Krušwica – Belfast – Phil Collins 12.5.: Wódriny łuh 11.5.: Złota ryba – Karp – Azerbajdźanšćina 10.5.: Jan Józef Hawštyn Hauptmann 5.5.: Jurij Arnošt Wanak 4.5.: Jakub Rachlowc 26.4.: Łakoma 25.4.: Bageńc – Dubrawka (Kopańce) – Wjelike Dobrynje – Wóseńk – Hažow 23.4.: Georgišćina – Dešank – Kibuš – Módłej – Rogeńc – Žylowk 22.4.: Jan Awgust Měrćink – Tydźenska Nowina – Jutnička – Sewjerozapadna pasaža 21.4.: Ararat – Kerkojce – Aras 20.4.: Sewan 18.4.: Mortwa holčka 16.4.: Jutry 15.4.: Republika Nahórski Karabach 13.4.: Frank Stübner – Hokkaido – Nowe Zdźarki 11.4.: Filip – Matej 10.4.: Kamčatka 9.4.: Beringowy přeliw – Sachalin 8.4.: Kurile 6.4.: Hranica 3.4.: Handrij Falka 2.4.: Amur – George Washington – Bosna 1.4.: Sima Milutinović

Nowe strony  

Kategorije

Sotrowske projekty

MetaWiki – Wikisłownik – Commons – Wikidata – Wikispecies – Wikižórła

Lisćina wšech Wikimedia-projektow    

Što je hornjoserbšćina?

Informace pro všechny, kteří neumí hornosrbsky

Hornolužická srbština je západoslovanský jazyk, kterým dnes mluví přibližně 20 000 lidí v oblasti Horní Lužice.

Hinweis an alle, die kein Obersorbisch können

Obersorbisch ist eine westslawische Sprache. Sie wird von etwa 20.000 Menschen in der sächsischen Oberlausitz gesprochen. Zum Online-Sprachkurs für Anfänger geht es hier.

Information for those who do not speak Upper Sorbian

Upper Sorbian is a West Slavic language. It is spoken by about 20000 people in the Saxonian Upper Lusatia.

Informacje dla tych, którzy nie mówią po górnołużycku

Górnołużycki to jeden z języków zachodniosłowniańskich. Używa go około 20 000 ludzi w Saksonii, w rejonie Łużyce Górne.

In anderen Sprachen, In other languages, ...

Serbšćina • Hornjoserbšćina • Delnjoserbšćina