Hłowna strona

Witaj do Wikipedije, swobodneje encyklopedije!

Wikipedija je mjezynarodny projekt k natwarjenju swobodneje, wšitkim přistupneje online-encyklopedije we wšěch rěčach. Wona je žiwa wot dobrowólneho dźěła stotysacych awtorow na cyłym swěće. Kóždy móže so wobdźělić – tež ty!

Bjez wulkich formalnosćow móžeš nowe zapiski spisać a nastawki wobdźěłać, rozšěrjeć abo korigować. Tuchwilu wobsahuje hornjoserbska Wikipedija jako najwjetša serbska encyklopedija 13.346 zapisow. Zwostawa potajkim hišće tójšto dźěła. Prošu pomhaj nam, zo by naša encyklopedija dale rostła!

Připadny zapisk · Kategorije · Korčma · Pomoc · Prawidła

---

Chceš sobu činić, ale njewěš kak? Přizjew so w korčmje!

Naš nastawk měsaca

Serbski dom je twarjenje na Budyskim Póstowym naměsće (čo. 2) a sydło mnohich serbskich institucijow a towarstwow, na přikład Domowiny, Załožby za serbski lud kaž tež Serbskeho rozhłosa a Serbskeje kulturneje informacije. Dom bu wot 1947 do 1956 natwarjeny a běše trěbny, po tym zo bě so 50 lět do toho twarjeny stary Serbski dom při Lawskich hrjebjach w aprylu 1945 zničił.

wjace  

Wobraz tydźenja

Krabatowy stołp na Kulowskim torhošću

Nowe wobrazy móžeš tu přidać • Lisćina • Archiw  

Róčnicy w tutym měsacu

wobdźěłać

1. 12. 1018 Thietmar Mjezyborski zemrěł (1000) • 5. 12. 1788 Kito Wylem Broniš so narodźił (230) • 8. 12. 1833 Jan Awgust Janka zemrěł (185) • 9. 12. 1713 Jan Michał Budar so narodźił (305) • 9. 12. 1673 Jurij Ludovici zemrěł (345) • 10. 12. 1848 Ernst Bohachwał Rychtar zemrěł (170) • 12. 12. 1948 Arnošt Holan zemrěł (70) • 18. 12. 1908 Mikławš Andricki zemrěł (110) • 19. 12. 1883 Jan Cyž-Hajničanski so narodźił (135) • 22. 12. 1918 Jan Awgust Jenč zemrěł (100) • 26. 12. 1618 Albin Moller zemrěł (400) • 27. 12. 1933 Pawoł Nedo woleny za předsydu Domowiny (85)

december  

Zajimawosće

• Što je so stało na dźensnišim dnju?

Wědźeše ty hižo, zo …

• bě Jan Jurij Temler hač do lěta 1559 posledni katolski farar w Hodźiju?
• je woblubowany kupanski jězor Olba nastał z brunicoweje jamy?
• bě Mišnjanske markhrabinstwo (wobraz: Mišno) historiske jadro dźensnišeje Sakskeje?
• bě Bermuda po njewotwisnosći Zjednoćenych statow najwažniše britiske stejišćo w zapadnej hemisferje?
• bě farar Georg Körner z Rudnych horin jedyn z duchownych pućrubarjow sorabistiki?

Nowe strony  

Nowe zapisy

13.12.: Tšěšojce – Žymjerojce 12.12.: Brunicowa jama Wjelcej-juh 11.12.: Brunicowa jama Janšojce 10.12.: Mužakowske stawowe knjejstwo 8.12.: Annegret Kramp-Karrenbauer – Völklingen 4.12.: Olsztyn 30.11.: Miroslav Lajčák – Poprad – Wysoke Tatry – Banská Bystrica 16.11.: Jan Rawp – Rolf Hoppe 12.11.: Serbski narodny wuběrk – Dołha woda 9.11.: Wiwalca 7.11.: Wjacław Warichius 6.11.: Rakečanska cyrkej 31.10.: Ludwig Ela – Karpaty – Dróhowc 30.10.: Wulka Nydej – Chrysta Meškankowa – Mikławš Bejmak 28.10.: Kinajcht – Ratarjecy – Bessarabska – Prut 27.10.: Kito Mudra 26.10.: Bukojna (Kulow) – Jurij Mucha – Awgust Lapštich 25.10.: Jan Arnošt Frajšlag 22.10.: Krajnostawski wučerski seminar – Hendrich Awgust Krygar – Zajdow – Jan Awgust Kapler – Jan Bohumił Junghänel 21.10.: Pawoł Krawc (1901) – Pawoł Božidar Kapler

Nowe strony  

Kategorije

Sotrowske projekty

MetaWiki – Wikisłownik – Commons – Wikidata – Wikispecies – Wikižórła

Lisćina wšech Wikimedia-projektow    

Što je hornjoserbšćina?

Informace pro všechny, kteří neumí hornosrbsky

Hornolužická srbština je západoslovanský jazyk, kterým dnes mluví přibližně 20 000 lidí v oblasti Horní Lužice.

Hinweis an alle, die kein Obersorbisch können

Obersorbisch ist eine westslawische Sprache. Sie wird von etwa 20.000 Menschen in der sächsischen Oberlausitz gesprochen. Zum Online-Sprachkurs für Anfänger geht es hier.

Information for those who do not speak Upper Sorbian

Upper Sorbian is a West Slavic language. It is spoken by about 20000 people in the Saxonian Upper Lusatia.

Informacje dla tych, którzy nie mówią po górnołużycku

Górnołużycki to jeden z języków zachodniosłowniańskich. Używa go około 20 000 ludzi w Saksonii, w rejonie Łużyce Górne.

In anderen Sprachen, In other languages, ...

Serbšćina • Hornjoserbšćina • Delnjoserbšćina