Hłowna strona

Witaj do Wikipedije, swobodneje encyklopedije!

Wikipedija je mjezynarodny projekt k natwarjenju swobodneje, wšitkim přistupneje online-encyklopedije we wšěch rěčach. Wona je žiwa wot dobrowólneho dźěła stotysacych awtorow na cyłym swěće. Kóždy móže so wobdźělić – tež ty!

Bjez wulkich formalnosćow móžeš nowe zapiski spisać a nastawki wobdźěłać, rozšěrjeć abo korigować. Tuchwilu wobsahuje hornjoserbska Wikipedija jako najwjetša serbska encyklopedija 13.741 zapisow. Zwostawa potajkim hišće tójšto dźěła. Prošu pomhaj nam, zo by naša encyklopedija dale rostła!

Připadny zapisk · Kategorije · Korčma · Pomoc · Prawidła

---

Chceš sobu činić, ale njewěš kak? Přizjew so w korčmje!

Naš nastawk měsaca

Maćijowa wěža je wrotowa wěža z pózdnjeho 15. lětstotka při sewjerowuchodnym boku Budyskeho hrodu. Po Wołomuckim měrje lěta 1479, po kotrymž přińdźe Łužica pod nadknjejstwo madźarskeho krala Maćija Corvinusa, bu Budyski hród mjez 1483 a 1486 w jeho nadawku přez krajneho bohota w pózdnjogotiskim stilu přetwarjeny. Z tutoho časa pochadźa tež po kralu pomjenowana wěža z reliefom krala.

wjace  

Wobraz tydźenja

Kristal a kóstka chemiskeho elementa wismut

Nowe wobrazy móžeš tu přidać • Lisćina • Archiw  

Róčnicy w tutym měsacu

wobdźěłać

1. 4. 2011 Beno Mět zemrěł (10) • 6. 4. 2011 Herbert Nowak zemrěł (10) • 8. 4. 1951 Jan Arnošt Frajšlag zemrěł (70) • 11. 4. 1941 Marko Smoler zemrěł (80) • 12. 4. 1871 Jakub Klimank so narodźił • 18. 4. 1956 Maćij Bulank so narodźił (65) • 20. 4. 1846 Jan Kušk so narodźił (175) • 20. 4. 1946 Pawoł Wirt zemrěł (75) • 21. 4. 1821 Michał Rostok so narodźił (200) • 21. 4. 1971 Jan Wjenka zemrěł (50) • 24. 4. 1896 Marja Grólmusec so narodźiła (125)

apryl  

Zajimawosće

• NOWE: Medijowa pytawa w serbskej rěči
• NOWE: Přehlad wo digitalizowanych cyrkwinskich knihach
  
  
• Što je so stało na dźensnišim dnju?
  
  

Wědźeše ty hižo, zo …

• je so prěni kruty puć do Błótowskeje wjeski Lědy (wobraz) hakle 1929 wotewrił?
• bě Jan Jurij Temler hač do lěta 1559 posledni katolski farar w Hodźiju?
• je woblubowany kupanski jězor Olba nastał z brunicoweje jamy?
• bě Mišnjanske markhrabinstwo historiske jadro dźensnišeje Sakskeje?
• bě Bermuda po njewotwisnosći Zjednoćenych statow najwažniše britiske stejišćo w zapadnej hemisferje?

Nowe strony  

Nowe zapisy

17.3.: Třělany 15.3.: Mikławš Joachim Wićaz 14.3.: Maćijowa wěža 7.3.: Michał Mič 4.3.: Smolerjec kniharnja 23.2.: Gustaw Mertin 22.2.: Zdeněk Miler – Hanuš Knjez 13.2.: Dorothea Šołćina – Bólašojce – Bukow (Kalawa) – Młoźe 12.2.: Mać Tereza – Bosćan Tecelin Mět 11.2.: Victor Klemperer 30.1.: Hamtske hejtmanstwo 29.1.: Měrćin Kerk 26.1.: Palenc (spěw) – Ganges 25.1.: Pětr Bjedrich Halka – Jan Vogel 24.1.: Korla Hatas 23.1.: Romuald Domaška 14.1.: Měrćin Wałda 13.1.: Ludmila Nawka 12.1.: Matej Bogumił Broniš 11.1.: Handrij Suška 9.1.: Rampice – Jan Boguměr Rychtar 5.1.: Serbska narodna zhromadźizna – Ludmila Budarjowa 3.1.: Mikławš Hicka – Jan Kokla – Karlo Kito Dalej – Michał Wincar – Jan Handrij Wyrgač – Jurij Šołta 2.1.: Karlowy móst – Jurij Józef Šimon – Ernst Bohuwěr Sommer – Jan Krušwica 29.12.: Ewa Siatkowska 23.12.: Toni Bruk

Nowe strony  

Kategorije

Sotrowske projekty

MetaWiki – Wikisłownik – Commons – Wikidata – Wikispecies – Wikižórła

Lisćina wšech Wikimedia-projektow    

Što je hornjoserbšćina?

Informace pro všechny, kteří neumí hornosrbsky

Hornolužická srbština je západoslovanský jazyk, kterým dnes mluví přibližně 20 000 lidí v oblasti Horní Lužice.

Hinweis an alle, die kein Obersorbisch können

Obersorbisch ist eine westslawische Sprache. Sie wird von etwa 20.000 Menschen in der sächsischen Oberlausitz gesprochen. Zum Online-Sprachkurs für Anfänger geht es hier.

Information for those who do not speak Upper Sorbian

Upper Sorbian is a West Slavic language. It is spoken by about 20000 people in the Saxonian Upper Lusatia.

Informacje dla tych, którzy nie mówią po górnołużycku

Górnołużycki to jeden z języków zachodniosłowniańskich. Używa go około 20 000 ludzi w Saksonii, w rejonie Łużyce Górne.

In anderen Sprachen, In other languages, ...

Serbšćina • Hornjoserbšćina • Delnjoserbšćina