Hłowna strona

Witaj do Wikipedije, swobodneje encyklopedije!

Wikipedija je mjezynarodny projekt k natwarjenju swobodneje, wšitkim přistupneje online-encyklopedije we wšěch rěčach. Wona je žiwa wot dobrowólneho dźěła stotysacych awtorow na cyłym swěće. Kóždy móže so wobdźělić – tež ty!

Bjez wulkich formalnosćow móžeš nowe zapiski spisać a nastawki wobdźěłać, rozšěrjeć abo korigować. Tuchwilu wobsahuje hornjoserbska Wikipedija jako najwjetša serbska encyklopedija 13.558 zapisow. Zwostawa potajkim hišće tójšto dźěła. Prošu pomhaj nam, zo by naša encyklopedija dale rostła!

Připadny zapisk · Kategorije · Korčma · Pomoc · Prawidła

---

Chceš sobu činić, ale njewěš kak? Přizjew so w korčmje!

Naš nastawk měsaca

Cyrkej Jězusoweje wutroby je serbsko-katolska wosadna cyrkej w Baćonju, kotraž słuša do Drježdźansko-Mišnjanskeho biskopstwa. Wona steji wosrjedź małeje wjeski při hłownym puću, něhdyšeje wikowanskeje dróhi Via regia, a je najmłódša katolska wosadna cyrkej w Serbach. Wona natwari so w lětach 1882–87 po tym, zo bě so Towarstwo Cyrila a Metoda pod Michałom Hórnikom w lěće 1869 za nowotwar serbskeje cyrkwje rozsudźiło.

wjace  

Wobraz tydźenja

Hłowny wołtar Cyrkwje zhromadźenstwa Jězusa w ekwadorskej stolicy Quito

Nowe wobrazy móžeš tu přidać • Lisćina • Archiw  

Róčnicy w tutym měsacu

wobdźěłać

2. 4. 1867 Kito Fryco Stempel zemrěł • 4. 4. 1998 Anton Nawka zemrěł • 7. 4. 1847 załoženje Maćicy Serbskeje • 7. 4. 1892 Julius Eduard Wjelan zemrěł • 8. 4. 1917 Handrij Falka zemrěł • 13. 4. 1976 Marja Kubašec zemrěła • 13. 4. 1927 Jurij Młynk so narodźił • 15. 4. 1740 Abraham Frencl zemrěł • 16. 4. 1863 Ludvík Kuba so narodźił • 16. 4. 1864 Jurij Kral so narodźił • 20. 4. 1946 Pawoł Wirth zemrěł • 21. 4. 1821 Michał Rostok so narodźił • 21. 4. 1926 Jurij Pilk zemrěł • 24. 4. 1942 Fryco Rocha zemrěł • 27. 4. 1817 Jurij Łahoda zemrěł•

apryl  

Zajimawosće

• Što je so stało na dźensnišim dnju?

Wědźeše ty hižo, zo …

• bě Jan Jurij Temler hač do lěta 1559 posledni katolski farar w Hodźiju?
• je woblubowany kupanski jězor Olba nastał z brunicoweje jamy?
• bě Mišnjanske markhrabinstwo (wobraz: Mišno) historiske jadro dźensnišeje Sakskeje?
• bě Bermuda po njewotwisnosći Zjednoćenych statow najwažniše britiske stejišćo w zapadnej hemisferje?
• bě farar Georg Körner z Rudnych horin jedyn z duchownych pućrubarjow sorabistiki?

Nowe strony  

Nowe zapisy

3.4.: Modlerski stołp wuchodnje Sernjan 2.4.: Bruki – Insekty 29.3.: Marja Elikowska-Winklerowa 22.3.: Igor Matovič 16.3.: Janez Janša 5.3.: Chryša Šlenkar 4.3.: Curt Handrik 28.2.: Julius Herman Gólč 25.2.: Jan Gólč 23.2.: Jan Korla Renč 22.2.: Lukas Rietzschel – Ketličanska cyrkej 20.2.: Chwačanska cyrkej 19.2.: Cyrkej Jězusoweje wutroby 17.2.: Černsk – Michał Kokla – Byčin 15.2.: Digraf 12.2.: Herman Kilian – Stawizny Serbow (rjad) – Jan Šołta 16.1.: Michail Mišustin – Michail 15.1.: Hornjołužiske hona 13.1.: Sanna Marin – Luise Neuhaus-Wartenberg 8.1.: Jizerske horiny – Kabinet Kretschmer II – Kretschmer 6.1.: Lisćina zapósłancow w sakskim krajnym sejmje (7. wólbna doba) 30.12.: Manfred Stolpe 28.12.: Mustafa Kemal Atatürk 27.12.: Ajaccio

Nowe strony  

Kategorije

Sotrowske projekty

MetaWiki – Wikisłownik – Commons – Wikidata – Wikispecies – Wikižórła

Lisćina wšech Wikimedia-projektow    

Što je hornjoserbšćina?

Informace pro všechny, kteří neumí hornosrbsky

Hornolužická srbština je západoslovanský jazyk, kterým dnes mluví přibližně 20 000 lidí v oblasti Horní Lužice.

Hinweis an alle, die kein Obersorbisch können

Obersorbisch ist eine westslawische Sprache. Sie wird von etwa 20.000 Menschen in der sächsischen Oberlausitz gesprochen. Zum Online-Sprachkurs für Anfänger geht es hier.

Information for those who do not speak Upper Sorbian

Upper Sorbian is a West Slavic language. It is spoken by about 20000 people in the Saxonian Upper Lusatia.

Informacje dla tych, którzy nie mówią po górnołużycku

Górnołużycki to jeden z języków zachodniosłowniańskich. Używa go około 20 000 ludzi w Saksonii, w rejonie Łużyce Górne.

In anderen Sprachen, In other languages, ...

Serbšćina • Hornjoserbšćina • Delnjoserbšćina