K wobsahej skočić

Jindřich Vacek

Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije

Jindřich Vacek (serbsce Hendrich Vacek, *1955 w Pilzenje) je čěski spisowaćel a přełožowar. Wón studowaše na Praskej Karlowej Uniwersiće romanistiku (rumunšćinu a francošćinu). Za čas studijow zajimowaše so za někotre orientaliske a romaniske rěče, mjez druhim zaběraše so z rěčemi južneje Francoskeje (z katalanšćinu, okcitanšćinu) a ze sardišćinu. W lětach 1980–1984 a 1985–1993 skutkowaše jako lektor čěšćiny na uniwersiće w Bukaresće, hdźež wuda štyri wučbnicy čěšćiny a wučbnicu serbšćiny. Tam nawjedowaše tež serbski rěčny kurs. Swój prěni přełožk (z katalanšćiny) wozjewi jako wosomnaćelětny w gymnazijowym časopisu, pozdźišo přełožowaše wosebje fachowu literaturu z francošćiny (Claude Lévi-Strauss, Mircea Eliade) a naročnu beletristiku z hebrejšćiny (Agnon, Grossman, Šacham).

Za swoje přełožki dósta wjacore myta čěskeho Zjednoćenstwa přełožowarjow (1997, 2000 a 2002), w lěće 2007 dósta Josefa Jungmannowe myto za najlěpši přełožk l. 2006.

Redigowaše čěske přełožki knihow Umberta Eca, Orhana Pamuka a dalšich wuznamnych awtorow. Wot lěta 2021 publikuje swójske literarne tworjenje.

W lěće 2021 załoži Jindřich Vacek serbski blog Serbsce, do kotrehož jeho čitarjo pisaja.

Fachowe publikacije[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

  • Curs practic de limba cehă, Universitatea din București, 1985
  • Curs practic de limba sorabă, Universitatea din București, 1986
  • Limba cehă pentru avansați, Universitatea din București, 1987
  • Limba cehă colocvială. Curs practic, Universitatea din București, 1988
  • Úvod do četby českého literárního textu, Universitatea din București, 1989

Swójska beletrija[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

  • Všechny moje toulky. Lužice, Ceaușeskovo Rumunsko a další (Wšitke moje dundanja. Łužica, Ceaușeskowa Rumunska a druhe), Academia, Praha 2021 - kniha dopomnjenkow
  • Zajatci pána bouří (Jeći Knjeza wichorow), Argo, Praha 2021 - roman
  • Tři muži na Titaniku (Třo mužojo na Titaniku), Argo, Praha, 2022 - roman
  • Yucatanské zrcadlo (Yucatanski špihel), Praha, Alpha Book 2023 - roman

Někotre přełožki[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Z francošćiny

  • Lévi-Strauss, Claude: Strukturální antropologie (Anthropologie structurale, Praha, Argo 2006)
  • Lévi-Strauss, Claude: Strukturální antropologie – dvě (Anthropologie structurale – deux, Praha, Argo 2007)
  • Lévi-Strauss, Claude: Mythologica I, Syrové a vařené (Mythologiques I, Le cru et le cuit; Praha, Argo 2006)
  • Eliade, Mircea: Šamanismus a nejstarší techniky extáze (Le chamanisme et les techniques archaïques de l'extase; Praha, Argo 1997)
  • Eliade, Mircea: Pojednání o dějinách náboženství (Traité d’histoire des religions; Praha, Argo 2004)

Z rumunšćiny

  • Paler, Octavian: Život na nástupišti (Viața pe un peron; Praha, Mladá fronta 2009)
  • Sebastian, Mihail: Deník 1935-1944 (Jurnal 1935-1944; Praha, Sefer 2004)

Z italšćiny

  • Cipolla, Carlo M.: Základní zákony lidské blbosti (Allegro ma non troppo; Praha, Argo 2012)
  • Eco, Umberto: Dějiny ošklivosti (Storia della Bruttezza; Praha, Argo 2007, něhdźe 1/3 teksta)

Z hebrejšćiny

  • Agnon, Šmuel Josef: Šátek a jiné povídky (Ha-mitpachat; Praha, Mladá fronta 1999)
  • Grossman, David: Viz LÁSKA (Ajen erech: ahava; Praha, Mladá fronta 1996)
  • Grossman, David: Mít s kým běžet (Mišehu laruc ito; Praha, Mladá fronta 2010)
  • Kenan, Amos: Cesta do Ejn Charod (Ha-derech le-Ejn Charod; Praha, Ivo Železný 1993)
  • Šacham, Natan: Rosendorfovo kvarteto (Revi‘ijat Rozendorf; Praha-Litomyšl, Paseka 2001)

Z jidišćiny

  • Majsebuch aneb Kniha jidiš legend a příběhů, jak ji roku 5362/1602 vydal v Basileji Jaakov bar Avraham (Ejn šön majsebuch; Plzeň, Jindřich Vacek 2005, 2. dźěl 2006)

Literatura[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

  • KDO JE KDO, osobnosti české současnosti, Agentura Kdo je kdo 2005, hesło Jindřich Vacek
  • Nemám rád bílá místa na mapě, rozmołwa z Jindřichom Vacekom, Tvar 2012/17, s. 1 a 4-5
  • Větu za větou, rozmołwa z Jindřichom Vacekom, Roš chodeš, měrc 2021, s. 6-7 a 12
Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije