Praha
| ||
Wopon | ||
---|---|---|
| ||
Zakładne daty | ||
stat | ![]() | |
wysokosć | 170–400 | |
přestrjeń | 496 km² | |
wobydlerstwo | 1.384.732 (1. januara 2024) | |
hustosć zasydlenja | 2.791,8 wob./km² | |
póstowe čisło | 100 00–199 00 | |
webstrona | praha.eu | |
Politika | ||
měšćanosta | Bohuslav Svoboda (ODS) | |
![]() | ||
Praha (hamtsce Hłowne město Praha; čěsce Hlavní město Praha) je stolica a samostatny wobwod Čěskeje. Leži při rěce Wołtawa a je z nimale 1,3 milionami wobydlerjow na 496 km² po wobydlerjach najwjetše město a kulturelne kaž tež ekonomiske srjedźišćo kraja. W lěće 2000 bě Praha jedna z dźewjeć kulturnych stolicow Europy.
Wokolina města je ze starodawna husće zasydlena. Wot 6. lětstotka su Słowjenjo w tamnišich kónčinach žiwi. Po natwarjenju dweju hrodow přez Přemyslidow w 9. a 10. lětstotku přińdźechu židowscy a němscy wikowarjo do kraja. Wokoło 1230 stawaše so Praha z rezidencnym městom kralestwa Čechi a w 14. lětstotku jako rezidencne město Swjateho romskeho mócnarstwa ze kulturnym srjedźišćom srjedźneje Europy. W Praze załoži so w lěće 1348 prěnja uniwersita srjedźneje a wuchodneje Europy. Přez lětstotki běše Praha multikulturne město, w kotrymž zetkachu so čěske, němske, židowske a dalše kultury. Tak mjenowane „Złote město“ je hač do dźensnišeho harmoniskeho, předewšěm barokoweho a gotiskeho raza.
Tež za Serbow bě Praha jako stejnišćo Serbskeho seminara, kubłanišćo serbskich katolskich duchownych a skutkowanišćo towarstwow Serbowka kaž tež Společnost přátel Lužice, uniwersitne město (mjez druhim sydło Karloweje uniwersity) a wot lěta 1918 jako stolica susodneje Čěskosłowakskeje resp. Čěskeje wažny kulturny a politiski centrum.
Partnerske města
[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]Hamburg, Němska (1990)
Frankfurt nad Mohanom, Němska (1990)
Chicago, USA (1990)
Nürnberg, Němska (1990)
Pětrohród, Ruska (1991)
Phoenix (Arizona), USA (1992)
Moskwa, Ruska (1995)
Berlin, Němska (1995)
Kyoto, Japanska (1996)
Paris, Francoska (1997)
Taipei, Taiwan (2001)
Brüssel, Belgiska (2003)
Wotkaz
[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]
Kulturne město Europy: 1985: Athen | 1986: Florenc | 1987: Amsterdam | 1988: Zapadny Berlin | 1989: Paris | 1990: Glasgow | 1991: Dublin | 1992: Madrid | 1993: Antwerpen | 1994: Lisabon | 1995: Luxemburg | 1996: Kopenhagen | 1997: Sołun | 1998: Stockholm
Kulturna stolica Europy: 1999: Weimar | 2000: Avignon, Bergen, Bologna, Brüssel, Helsinki, Krakow, Praha, Reykjavík, Santiago de Compostela | 2001: Porto, Rotterdam | 2002: Brügge, Salamanca | 2003: Graz | 2004: Genua, Lille | 2005: Cork | 2006: Patras | 2007: Sibiu, Luxemburg hromadźe z wulkoregionu | 2008: Liverpool, Stavanger | 2009: Linz, Vilnius | 2010: Istanbul, Pécs, Essen hromadźe z Poruhrskej | 2011: Tallinn, Turku | 2012: Guimarães, Maribor | 2013: Košice, Marseille | 2014: Riga, Umeå | 2015: Mons, Pilzeń | 2016: Wrócław, Donostia-San Sebastián | 2017: Aarhus, Pafos | 2018: Leeuwarden, Valletta | 2019: Matera, Plowdiw | 2020: Galway, Rijeka | 2021: Timișoara, Eleusis, Novi Sad | 2022: Kaunas, Esch an der Alzette | 2023: Veszprém | 2024: Tartu, Bad Ischl, Bodø | 2025: Kamjenica