Sołun

Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije
Sołun
swójske mjeno Θεσσαλονίκη Thessaloniki
Sołun na karće Grjekskeje
Sołun na karće Grjekskeje
DEC
Sołun
Sołun
Zakładne daty
stat Chorhoj Grjekskeje Grjekska
region Srjedźna Makedonska
přestrjeń 20,85 km²
wobydlerstwo 309.617 (2021)
hustosć zasydlenja 14.849,7 wob./km²
póstowe čisło 54015 – 54655, 56404
webstrona thessaloniki.gr
Wobdźěłać
p  d  w
40.6522.966666666667

Sołun (serbsce tež Tesaloniki; grjeksce Θεσσαλονίκη/Thessaloniki abo skrótka Σαλονίκη/Saloniki, serbiskochorwatsce Solun, turkowsce Selânik) je wulkoměsto na sewjeru Grjekskeje a stolica zarjadniskeho regiona Srjedźneje Makedonskeje. Z wjace hač 300.000 wobydlerjemi je po Athenje druhe najwjetše grjekske město a hospodarske kaž tež kulturne srjedźišćo cyłeje grjekskeje regiony Makedonska. Metropolowy rum ma něhdźe milion wobydlerjow.

Město leži při Thermaiskim zaliwje Egejskeho morja a ma wuznamny přistaw. W lěće 315 do Chrystusa wot makedonskeho krala Kassandrosa załožene město bu jako stolica Tesalskeje hižo w bibliji naspomnjene a bě w starowěku křižowanišćo wažnych wikowanskich pućow mjez Europu a Aziju. Zažnokřesćanske a bycantiniske cyrkwje Sołunja słušeja k swětowemu herbstwu UNESCO.

Wot 1430 hač do kónca Balkanskich wójnow w lěće 1913 bě Sołun z dźělom Osmaniskeho mócnarstwa a je na přikład ródne město prěnjeho turkowskeho prezidenta Atatürka. Hač do Druheje swětoweje wójny měješe jednu z najwjetšich židowskich wosadow w Europje.

W lěće 1997 bě město kulturna stolica Europy.

Jedne z partnerskich městow Sołuna je Lipsk (wot 1984).

Žórła[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]


Wotkaz[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

 Commons: Sołun – Zběrka wobrazow, widejow a awdiodatajow
Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije