Holanska jahodka

Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije
Podobne hesło Tutón nastawk z temu družina je po hesle na druhi nastawk podobny. Druhe hesło holanske jahodki ma temu ród.
Holanska jahodka
Holanska jahodka (Vaccinium myrtillus)
systematika
Domena Eukaryoty
Swět Rostlinstwo
  Jadrowe eudikotyledony
  Asteridy
rjad: (Ericales)
swójba: Wrjosowe rostliny (Ericaceae)
ród: Holanska jahodka[1][2] (Vaccinium)
družina: Holanska jahodka
wědomostne mjeno
Vaccinium myrtillus
L.
Wobdźěłać
p  d  w

Holanska jahodka[1][2] (Vaccinium myrtillus) je rostlina ze swójby wrjosowych rostlinow (Ericaceae).

Pohlad na kćenje
Žnjate jahody

Wopis[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Holanska jahodka je w lěće zeleny małoróstny kerk, kotryž docpěje wysokosć wot 15 hač do 50 cm. Rostlina je sylnje rozhałuzowana.

Ma wótro hranite, w zymje zelene hałuzy.

Łopjena su měnjate, nahe, zelene, jejkojte, sćeńka rězane a w nazymje wotpadnu.

Kćenja[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Kćěje wot apryla hač (junija) awgusta. Kulowate kćenja steja po jednym w łopješkowych rozporach. Króna docpěje dołhosć wot 4 hač 7 mm a je zelenojće hač blědźe róžojće abo purpurowje přeběžane.

Płody[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Płód je jahoda z módročerwjenym mjasom a docpěje wulkosć wot 5 hač 8 mm. Aromatiske płody wobsahuja cokor, płodowe kisaliny, třěski, anthocyanowe barbizny, flavonoidy a witaminy.

Čerstwje wone skerje wotwodźejo skutkuja, mjeztym zo sušene a jako brěčku běhawu złahodźuja.

Stejnišćo[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Rosće w lěsach, tymjenjatych holach a hórskich holach. Ma radšo čerstwe, małowutkate, małobazowe, tež drjebiznowe abo płonodnowe pódy.

Rozšěrjenje[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Rostlina je w sewjernej a srjedźnej Europje rozšěrjena, při čimž wustupuje w Alpach nad 2500 m, w Pyrenejach, na Korsice, w Apenninach a horinach Balkanskeje połkupy.

Wužiwanje[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Jahody so k brěčce, winu, želejej, marmeladźe a kompotej předźěłuja.

Podobna družina[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

  • Čorna wrónowka (Vaccinium uliginosum) ma kulojte stołpiki, módrozelene łopjena. Jeje jahody su znutřka swětłe.

Nóžki[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

  1. 1,0 1,1 Pawoł Völkel: Prawopisny słownik hornjoserbskeje rěče. Hornjoserbsko-němski słownik. Ludowe nakładnistwo Domowina, Budyšin 2005, ISBN 3-7420-1920-1, str. 149.
  2. 2,0 2,1 W internetowym słowniku: Heidelbeere

Žórła[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

  • Meyers Taschenlexikon Biologie, In 3 Bänden, 2. zwjazk, ISBN 3-411-12023-1, stronje 5-6 (němsce)
  • Schauer - Caspari: Pflanzenführer für unterwegs, ISBN 978-3-8354-0354-3, 2. nakład, 2008, strona 470 (němsce)
  • Spohn, Aichele, Golte-Bechtle, Spohn: Was blüht denn da? Kosmos Naturführer (2008), ISBN 978-3-440-11379-0, strona 44 (němsce)

Eksterne wotkazy[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Commons
Commons
Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije