Tadźikistan

Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije
38.671.4
Republika Tadźikistan
zakładne daty:
swójske mjeno Džumhúrí-ji Tódžíkistón
stolica Dušanbe
přestrjeń 143.100 km²
wobydlerstwo 8.191.958 (2015)[1]
hustosć 57,2 wob./km²
forma knježerstwa republika
hłowa stata prezident Emomali Rachmon (wot 1992)
šef knježerstwa ministerski prezident
Qochir Rasulzoda (wot 2013)
měna somoni
hamtska rěč tadźikišćina, rušćina
hymna Surudi millí ‬
časowe pasmo UTC+5
njewotwisnosć 9. septembra 1991 wot Sowjetskeho zwjazka
Top Level Domain .tj
telefon +992
Połoženje Tadźikistana w regionje
KartaEgyptowskaTuneziskaLibyskaAlgeriskaMarokkoMawretanskaSenegalGambijaGineja-BissauGinejaSierra LeoneLiberijaSłonowinowy pobrjóhGhanaTogoBeninNigerijaEkwatorialna GinejaKamerunGabunRepublika KongoAngolaDemokratiska republika KongoNamibijaJužna AfrikaLesothoSwaziskaMosambikTansanijaKenijaSomalijaDźibutiEritrejaSudanRuandaUgandaBurundiSambijaMalawiSimbabweBotswanaEtiopiskaJužny SudanCentralnoafriska republikaČadNigerMaliBurkina FasoJemenOmanZjednoćene arabske emiratySawdi-ArabskaIrakIranKuwaitKatarBahrainIsraelSyriskaLibanonJordaniskaCypernskaTurkowskaAfghanistanTurkmenistanPakistanGrjekskaItalskaMaltaFrancoskaPortugalskaŠpaniskaMauritiusRéunionMayotteKomorySeychelleMadagaskarSao Tome a PríncipeSri LankaIndiskaIndoneskaBangladešChinskaNepalBhutanMyanmarKanadaGrönlandskaIslandskaMongolskaNorwegskaŠwedskaFinskaIrskaZjednoćene kralestwoNižozemskaBelgiskaDanskaŠwicarskaAwstriskaNěmskaSłowjenskaChorwatskaČěskaSłowakskaMadźarskaPólskaRuskaLitawskaLetiskaEstiskaBěłoruskaMoldawskaUkrainaSewjerna MakedonskaAlbanskaČorna HoraBosniska a HercegowinaSerbiskaBołharskaRumunskaGeorgiskaAzerbajdźanArmenskaKazachstanUzbekistanTadźikistanKirgiskaRuskaZjednoćene statyMalediwyJapanskaSewjerna KorejaJužna KorejaChinska republikaSingapurAwstralskaMalajzijaBruneiFilipinyThailandskaVietnamLaosKambodźaIndiskaPapuwa-Nowa Gineja
Karta
Wobdźěłać
p  d  w

Tadźikistan[2] (serbsce tež Tadźikiska abo Tadźikska; tadźikisce Тоҷикистон/Todźikiston, rusce Таджикистан) je nutřkokrajny stat w srjedźnej Aziji, kotryž bě hač do lěta 1991 z dźělom Sowjetskeho zwjazka. Jeho stolica je Dušanbe.

Geografija[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Satelitowy wobraz Tadźikstana

Susodne kraje su Kirgiska na sewjeru, Chinska na wuchodźe, Afghanistan na juhu a Uzbekistan na zapadźe. We wuchodźe kraja namakaja so wysoke horiny Pamira. Tadźikistan leži we wysokich horinach Pamira, nimale połojca přestrjenje leži wyše hač 3.000 metrow. Na wuchodźe nadeńdźe so Pik Ismoil Somoni (prjedy Pik Komunizma), ze 7495 metrami najwyši wjeršk w Tadźikistanje. Na sewjeru rozpřestrěwa so hórski rjećaz Alaj. Jenož na samym sewjerozapadźe ma kraj w Ferganskej dolinje mały podźěl nižiny, kotryž hodźi so dla zastaranja z wodu přez rěku Syrdarja za intensiwne ratarstwo wužiwać. Druha wažna rěka je Pandź, přitok Amudarje, kotryž twori južnu hranicu z Afghanistanom. Najwjetši jězor je Karakul (380 km²), kotryž leži we wysokosći wot 4000 metrow na Pamirskej wysočinje njedaloko chinskeje hranicy.

Wobydlerstwo a rěč[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Prěnja hamtska rěč je tadźikišćina, persišćinje podobna indoeuropska rěč. Nimo toho je ze sowjetskich časow tež rušćina jako hamtska rěč připóznata. Wosebje we Ferganskej dolinje je wulka uzbekska mjeńšina žiwa, kotraž wučinja cyłkownje něhdźe 25 % wobydlerstwa.

Wjace hač 90 % ludnosće su muslimskeje wěry.

Žórła[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

  1. CIA World Factbook: Trochowanje za 2015
  2. Serbski institut: Datowa banka geografiskich eksonymow na serbski-institut.de

Wobraz[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

 Commons: Tadźikistan – Zběrka wobrazow, widejow a awdiodatajow
Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije