Diskusija z wužiwarjom:Tchoř

Witaj do hornjoserbskeje Wikipedije, Tchoř!

Rjenje zo sy so nam přidružił(a) a chceš swoju wědu z nami dźělić!

To je twoja wosobinska diskusijna strona, kotraž wužiwa so za wuměnu informacijow mjez wužiwarjemi Wikipedije. Maš tež wužiwarsku stronu, hdźež móžeš druhich wužiwarjow wo sebi, swojich rěčnych kmanosćach, zajimach, ale tež wo nastawkach, kiž rediguješ informować.

Hdyž maš prašenja, móžeš slědowace pokiwy čitać:

We Wikipediji mamy tež korčmu, hdźež móžeš so prašeć, namjety činić abo powšitkowne prašenja k projektej diskutować. Prošu njezabudź swoje přinoški na diskusijnych a projektowych stronach (nic pak w nastawkach samych!) z kodom --~~~~ podpisać. Móžeš za to tež tłóčatko wužiwać, kiž so při wobdźěłanju strony nad wobdźěłanskim woknom jewi.

Přejemy ći hišće wjele wjesela a wuspěcha we Wikipediji!

(cs – Česky) Pokud nerozumíš hornolužické srbštině, můžeš si přečíst českou verzi.
(de – Deutsch) Wenn du kein Obersorbisch verstehst, kannst du hier eine deutsche Version lesen.
(en – English) If you don't understand Upper Sorbian language, you can read an English version here.
(eo – Esperanto) Se vi ne komprenas suprasoraban lingvon, vi povos legi ĉi tie esperantlingvan version.
(lt – Lietuvių) Jei jūs nesuprantate Aukštutinių sorbų kalbos, jūs galite skaityti lietuvių kalba
(lv - Latviešu) Ja Tu nesaproti augšsorbu valodu, vari izlasīt tulkojumu latviešu valodā šeit.
(nl – Nederlands) Als u het Oppersorbisch niet verstaat, kunt u hier een Nederlandstalige versie lezen.
(pl – Polski) Jeśli nie rozumiesz języka górnołużyckiego, możesz czytać tutaj wersję polską.
(ru – Русский) Если не понимаешь верхнелужицкого языка, то можешь посмотреть версию на русском языке.
(sk – Slovenčina) Ak nerozumieš hornolužickú srbštinu, môžeš čítať slovenskú verziu.

--Dezidor 11:14, 4. dec 2008 (CET)

Články s lužickosrbskými místními jmény jako název

Ahoj Tchoři. Prosím tě, abys nevytvořil články místních jmén pod lužickosrbským názvem, protože bohužel často nemáme jistoty, zda lužickosrbská jména jsou spolehlivá. Měli jsme zde problémy s wikipedistou (pod IP, ale také pod jménem René fan Satenbjerg), který si vymyšlí lužickosrbská jména. Dělal to také v de.wp, proto lužickosrbská jména z dewp mohou také být nespolehlivá. Ačkoliv jeho vymyšlená lužickosrbská jména jsou hlavnědolnolužická (proto hlavně píše v dsbwp), musíme také být opatrní vzhledem k hornolužickým jménům. Díky a s pozdravem, --Michawiki 22:49, 6. dec 2008 (CET)

To je uvítání co? Tak to zakládej pod německým jménem, já to budu kdyžtak přesouvat. --Dezidor 22:56, 6. dec 2008 (CET)

To bych nečekal, že tu máte problémy s podvodníky. Jaký mají motiv? Prostě si dělat legraci? takový podraz mne nenapadl.

Budu tedy ta lužickosrbská jména uvádět jen tehdy, pokud je najdu v nějakém nezávislém zdroji a ten zdroj uvedu. Předpokládám, že třeba tomuto věřit lze? Pokud nenajdu nic mimo wikipedii, pak použiji německý název. --Tchoř 23:01, 6. dec 2008 (CET)

Faktem je, že onen uživatel René etc. na de.wiki vystupoval s více loutkami a dělal tam dost velký bordel s editacemi, které vypadaly velice věrohodně ale jednalo se o nesmysly. Je tam už víckrát zablokován. Zda se podařilo najít všechny tyto nesmysly není jisté. -jkb- 23:04, 6. dec 2008 (CET)

Jo, tomu věřit lze. --Dezidor 23:10, 6. dec 2008 (CET)

@Tchoř: Tvůj zdroj, Saský lužickosrbský zákon, a také táto stránka na internecy.de jsou spolehlivé. Pro dolnolužická jména je to táto stránka Dolnolužickosrbské kulturní informace Lodka. Lužickosrbská jména jadernýho území okolo Kamenca a Budyšína jsou spolehlivá, ale vzhledem k jménům okrajových území musíme být opatrní. Jsou samozřejmě místa se srbským jménem, která byly někdy lužickosrbská, mohou tedy mít lužickosrbské jméno. Ale jsou také místa, která jsou německá založení a nemají lužickosrbské jméno. S pozdravem, --Michawiki 23:29, 6. dec 2008 (CET)

Už jsem našel alespoň nějaké zdroje ke všemu, co jsem zatím přidal, kromě jména Jelow. Ovšem ne všechno se podařilo najít v těch nejdůvěryhodnějších pramenech, Jiwow a Nowe Jěžercy jsem našel zatím jen v mapách, ale zdá se mi, že poměrně důvěryhodných. --Tchoř 03:37, 7. dec 2008 (CET)

To jako zdroj bohatě stačí. --Dezidor 10:04, 7. dec 2008 (CET)

Wužiwar:TchoŘoBot

Dobry wječor, Tchořo. Runje sym předłohu {{Bot}} twojej stronje awtomatiskeho programa (robot, bot) přidał. Bot-flag za to so móžeš w korčmje prosyć, ale nimamy běrokrat. Tohodla so tež dyrbiš na meta prosyć. Postrowy --Tlustulimu 18:48, 25. dec 2008 (CET)

Městotne mjena

Ahoj Tchořo. Sym widźał zo nastwaki wo wjeskach, městach abo gmejnach do wikipedije zapisaš. Za wšelake němske mjena dawaja tež wotpowědne serbske, hlej Němsko-hornjoserbska lisćina městnych mjenow. Postrow, --Freddyfresh 12:34, 20. jan 2009 (CET)

OK :-) --Tchoř 02:47, 22. jan 2009 (CET)

Kategorija:Sydlišćo na Łužiskej Nyše

Witaj Tchoře. Sy stronu Kategorija:Sydlišćo na Łužiskej Nyše wutworił. Mjeno kategorije je wopak. Dyrbi rěkać: "Kategorija:Sydlišćo při Łužiskej Nysy". Postrowy, --Michawiki 00:54, 6. feb 2009 (CET)

IMHO "při" je wopak. To rěka "neben der Neiße", ale trjebamy "an der Neiße". A to je "nad Nysu". -- j.budissin^+/- 02:02, 6. feb 2009 (CET)

Ja widźu "na Łužiskej Nyše" tu. Ja myslim, zo "Sydlišćo na Łužiskej Nyše", "Sydlišćo při" a móžno zo tež "Sydlišćo nad" móže wšo byća, ale ja njejsym Serb (IMHO Mann kann "Gemeinden bei der Donau" sagen trotzdem "Gemeinden an der Donau" normal ist - aber ich bin kein Deutscher).

boehmak.de: an (von Lage an Fluß) -> nad + (nastrojnik)

W čěšćině su města Žďár nad Sázavou, Ledeč nad Sázavou, Týnec nad Sázavou... ale "města nad Sázavou" je wopak. cs:Kategorie:Sídla na Dunaji. --Tchoř 13:33, 6. feb 2009 (CET)

Kaž budźe jasno, móžu wšo botem naprawić --Tchoř 16:15, 6. feb 2009 (CET)

Znaju nad jenož hromadźe z mjenom města/wsy, Budyšin nad Sprjewju, Drježdźany nad Łobjom, Halle nad Solawu atd., kaž w čěšćinje.

@j.budissin: "Při" njewoznamjenja "neben", ale "bei, nahe bei". "Neben" je pódla w hornjoserbšćinje. Wažne je mi hłownje było, zo mjeno rěki je wopak: Nysa nic Nyša. Postrowy, --Michawiki 18:08, 6. feb 2009 (CET)

Haj, maš prawo. Najlěpši je "při Nysy". Postrowy, j.budissin^+/- 18:12, 6. feb 2009 (CET)

Šuaditšćina

Tchoři, díky za Vaši pomoc, o těchhle spojeních vím, ale zatím jsem je tam nechtěl dávat, protože tohle je teprve začátek článku a nechtěl jsem, aby do něj někdo z druhých Wikipedií opisoval rozporuplné informace. Ale protože do Wikipedie ještě dlouho nepřispívám, možná mi poradíte: když dopíšu článek, jak zajistím, aby se lužickosrbsky psaný článek ukázal i v dalších Wikipediích, které mají články na totéž téma? Zajistí se spojení samo, jakmile zanesu odkazy na další jazyky, nebo musím spojení na Wikipedii, do které právě píšu, zanést do všech dalších?

Díky. --Henriku 16:12, 12. apr 2009 (CEST)

Zdravím. Stačí přidat odkazy na další jazyky do lužickosrbského článku, roboti se postarají o zbytek.--Tchoř 23:57, 12. apr 2009 (CEST)

Díky za informaci. Roboti zřejmě nepracují důsledně, protože se jim vytratila informace o článku ve španělštině. Doplnil jsem to do většiny jazyků sám. Většina článků, na které jsou odkazy (francouzsky, okcitánsky, španělsky, bretonsky, hebrejsky, zřejmě i turecky, japonštinu nepřečtu), jsou zoufalé pahýly, v polském článku jsou nepřesnosti. Poměrně vyčerpávající je článek v angličtině, hebrejský má nádavkem informace o výslovnosti a katalánský, nezávislý na anglickém, uvádí pár informací navíc.

Váš odkaz na ruštinu jsem tam zatím nechal, ale ten nepojednává o šuadit jakožto takové, ale o židovských jazycích vůbec (takový článek je třeba i v ladinu, na odkazují Rusové). O tom chci napsat článek zvlášť, takže potom odkaz na Rusy přesunu tam. Dobrou noc. --Henriku 01:38, 13. apr 2009 (CEST)

Ad pár poznámek

Především není správný tvar "bez toho, že by", správně je "aniž".

Domnívám se, že podobu termínů by měl určovat odborník, který je skutečně používá. Pokud bychom měli vycházet z nemyslných barbarismů typu "gudezmo", pak snad ani nemá smysl pokračovat. Znal jsem osobně autora prvního vydání Pravopisného slovníku a nemyslím, že by byl autoritou v oboru romanistiky.

Lužickosrbská Wikipedie je v podstatě hračka pro pár lidí, kteří pořádně neznají jazyk, neznají každodenní život Lužice bojující na konci 20. století o přežití. Nejsou tu dostatečně obsáhlé články na téma lužická srbština, Handrij Zejler, Jakub Bart Ćišinski atd. Samozřejmě tu nejsou články o lidech, kteří možná do dějin nevstoupí, ale na kterých lužickosrbská kultura do značné míry stála - Achim Brankačk, superintendant Wirth a řada dalších. Tato Wikipedie potenciálním uživatelům nenabízí nic, co by nenašli ve Wikipedii německé, lužickosrbská je na nich jen řeč, a to opravdu ve všech směrech "njerodna".

V této chvíli jsem jediný lužickosrbsky mluvící romanista, který je ochoten do lužickosrbské Wp. psát články, v některých případech fundované, podložené letitou praxí na univerzitě. Pokud mi někdo přiloží nascanované články některého lužickosrbsky píšícího kolegy a dokáže mi, že tvary typu "profencešćina" jsou uzuální, jsem ochoten je uznat. Jsem příliš pracovně vytížen, psaní do Wikipedie je pro mě luxus a nemám chuť v psaní do této Wp. pokračovat. Je tam jistě dost aktivních, a hlavně vzdělanějších lidí, kteří to hravě zvládnou.

Vaše argumenty znějí logicky a tón vyrovnaně. Budu rád, když ode mě převezmete štafetu. Opravdu není nutné reagovat - s Vámi se o ničem nepřu a dávám Vám plně za pravdu, stejně jako tomu Ekvádorci, který situaci pochopil a kterému jsem to vysvětlil. Přeji Vám na stránkách lužické Wp. hodně štěstí a mnoho dalších úspěšných článků, které nezůstanou pouhými pahýly.--Henriku 10:41, 29. apr 2009 (CEST)

Köln‎

Dobry wječor, Tchoř. Runje widźach nowy nastawk Köln, ale tam mjenowanu formu Kolin njemóžach w mojich słownikach namakać. Kotre žórło wužiwaš? Postrowy --Tlustulimu 20:27, 23. jun 2009 (CEST)

Ja tež njemam žórło hdźež je Kolin (ja mam jenož on-line žórła). Ja jenož předpokładam, zo Kolin eksistuje, přetož Kolinska woda eksistuje a w druhich rěčow zwjetša wotpowěduje mjeno města mjenu wónje. Předpokładam, zo Kolin je mjeno zestarjene a dźensa so njewužiwa. --Tchoř 21:11, 23. jun 2009 (CEST)

Šprjejcy

Promiňte, jste si jist tím tvarem Šprjejcy? Já mám už nějakých čtyřicet let zafixováno Sprjejcy, tak je to ve starém vydání Völkelova Prawopisného słownika a tak to má i Petr ve svém Nástinu. Samozřejmě můžete mít pravdu, možná došlo k nějaké změně pravopisu pod vlivem mluveného jazyka.--Henriku 12:22, 24. jun 2009 (CEST)

Jist si tím rozhodně nejsem, sám hornolužickou srbštinou nemluvím a nejsem v této oblasti ani stínem autority. Nicméně vycházím ze snad důvěryhodných zdrojů: [1], [2]. Sprjejcy je naopak například i zde [3]. Asi by to chtělo druhou variantu jména v článku zmínit, když nic jiného. --Tchoř 13:39, 24. jun 2009 (CEST)

Asi jste v tuto chvíli udělal to nejrozumnější. Podle mě je to nářeční forma (myslím Šprjejcy), asi jako Sulšecy (něm. Sollschwitz) v kulowské farnosti se jmenují Sulšecy, ale všichni místní vždycky vyslovovali Šulšecy. S Vámi uváděnými zdroji je to svízelné jako se všemi zdroji - na té mapě je třeba velice správně uvedeno Parsk (Königswusterhausen) nebo Chudowina (Mittenwalde), což jsou místa dávno poněmčená, ale chybí názvy míst, kde se v době vzniku mapy ještě aspoň občas srbsky mluvilo, a pokud jsem si všiml dobře, Lubnjow je uváděn jako Lubinjow. Nejjistějším zdrojem je asi budyšínský Institut. Pokud jde o Italy, nemohou se dohodnout ani na tom, jak se Lužičtí Srbové vlastně italsky jmenují (kolísají mezi sorbi/sorabi), se sardskými kolegy jsme sardské jméno teprve vymýšleli. Tady ovšem na italských stránkách je původně německý text. Je škoda, že sem nepřispívá víc kvalifikovaných sorabistů z Lužice. Pokusím se je přesvědčovat dál. Vámi podepsané články jsou psány dobrou srbštinou, s tím si nelámejte hlavu. Zřejmě nemáte tu nevýhodu, kterou mám já - jsem zvyklý mluvit nářečím.--Henriku 14:11, 24. jun 2009 (CEST)

Struga

Struga je také známá báseň Kita Lorence, pokud vím, vyšla v samostatném svazku (mám ji doma, ale nenašel jsem). Struga protéká slepjanskými vískami a pro autora je symbolem rodného kraje (který počítáme spíš už k Dolní Lužici, i když pro mě je to jakási "Střední Lužice"). V textu užívá velmi emotivní motivy z folkloru (Daj mi jedne jajko). Navíc o Struze napsal esej, v němž vysvětluje, co pro něho Struga znamená. Myslím, že to stojí za zmínku, v téhle básni se podle mě blíží vlasteneckým tónům některých próz Jurje Kocha, i když ne tak "militantně" (Mjez sydom mostami, Kotjatkowa dźiwna lubosć, Nawrót sonow...).

Lorenc sám používá slovo "rěčka", ne "řěčička", připadá mi adekvátnější. Jestli chcete, přihlédněte k tomu, já nerad zasahuji druhým do textu sám, radši s nimi text proberu.--Henriku 11:58, 25. jun 2009 (CEST)

Do mého textu se každopádně nemusíte rozpakovat zasahovat, píši spíš útržkovitě (víc mi nedovolí neznalost jazyka) a doufám, že časem třeba někdo s lepší znalostí hornolužické srbštiny (kterou Vy máte zcela nepochybně) mé články rozšíří delšími souvislými texty.

Co se týče Strugy, o té jsem zatím článek vlastně zakládat nechtěl, jen jsem na ni chtěl udělat odkaz z článku Nowe Město. Opravím ty odkazy tedy na rěčka. Kito Lorenc ví jistě lépe než já, jak tomu toku říkat. A myslím, že báseň Kita Lorence si zaslouží kromě zmínky v budoucím článku o Struze i svůj samostatný článek, ovšem ani na ten se zatím necítím.--Tchoř 13:55, 25. jun 2009 (CEST)

Už jsem Vám psal, abyste si nelámal hlavu se svou srbštinou, je dobrá. Já ten článek můžu zkusit napsat, také bych napsal do dalších Wp. o Jurji Kochovi (děsí mě, když někde čtu, kdo dostal kolik vyznamenání za komunistů, ale jakými depresemi zřejmě trpěl Měrćin Nowak-Njechorński, když viděl, co se s jeho Lužicí stalo, a co všechno si dovolil Jurij Koch, o tom se neví), ale teď nemám absolutně čas. Chci dotáhnout do konce ten projekt románských jazyků (mám už skoro hotovou sardštinu, na západě mi zbývá rétorománština, frankoprovensálština, ladino, možná furlanština, na východě ty čtyři jazyky, které se vyvinuly z protorumunštiny; o francouzštině nebo španělštině může psát každý, k tomu je materiálů dost). Navíc jsem sám léta lužickosrbsky nic takového nepsal a mým handicapem je dialekt (což zřejmě není Váš problém) - nepříjemně ovlivňuje rytmus věty.

Ozval se nám nový Wikipedista Hanzo Kolbasa - Hanzo, jako by se narodil na březích Strugy, a Kolbasa - znáte tu píseň "Nowa kołbasa"? Povědomě to připomíná čísi hymnu... Mějte se hezky.--Henriku 14:40, 25. jun 2009 (CEST)

Sulšecy (Hodźij)

Dobrý den, Tchoři. Všiml jsem si Vaší nové stránky Sulšecy (Hodźij). Jistě víte, že existují ještě jedny Sulšecy (německy také Sollschwitz), a to v Kulowské farnosti (mám dojem, že v souvislosti s variantami místních jmen jsem Vám už psal, že místní lidé vždycky vyslovovali "Šulšecy"). Ty jsou známější, protože je to katolická vesnice a srbština se tam udržela podstatně déle, jezdívali tam i Češi. Nestálo by to za to vyřešit to jako se Strugou? Ponechávám to na Vaší úvaze.

Já jsem nedezertoval, jen teď Sardiňanům pomáhám založit Wikislovník a ztrácím spoustu času korespondováním a vytvářením hesel. Hezkou neděli,--Henriku 11:29, 11. jul 2009 (CEST)

K těm známějším Sulšecům se hned tak nedostanu, nejsnazší je pro mne totiž přejímat základní informace z německé wikipedie a tedy zatím zakládam pahýlky o těch vesnicích, které již jsou na té německé zpracované. A ty Kulowské zatím německy zpracované nejsou, tedy si je nechávám na později.

Ať se práce na sardinském wikislovníku daří.--Tchoř 02:18, 13. jul 2009 (CEST)

Díky, Tchoři. Kdybyste chtěl, abych Vaše verze toponym porovnal se svými prameny, jsem Vám kdykoliv k dispozici. Ale kdyby to bylo aktuální, radši mi pošlete mail, já si asi budu muset vzít wikidovolenou. Kdybych neodpovídal, není to ze zlé vůle. Mějte se hezky,--Henriku 16:36, 13. jul 2009 (CEST)

Rio de Janeiro

Dobry wječor, Tchořo. Dźakuju so za nowy nastawk Rio de Janeiro. Za tamniši infokašćik runje wutworich nowu předłohu {{LocMap Brazilska}} z němskeje wersije. Nimo toho sym nowy nastawk tróšku porjedźił, dokelž tam hišće falowaštej parametraj lon_dir a lat_dir, kotrejž stej nuznej, jeli kraj leži na južnej połkuli zemje a na zapad wot nuloweho meridiana. Postrowy --Tlustulimu 19:05, 24. jul 2009 (CEST)

Dźakuju so za korekturu. --Tchoř 12:40, 27. jul 2009 (CEST)

Racibórz

Hi, thanks for this article :) Olos88 15:00, 30. jul 2009 (CEST)

(cs) Napsal jsem jen pahýlek :-). Myslím, že tu klidně můžeš mluvit nějakým slovanským jazykem (třeba polsky nebo slezsky) a taky porozumíme.

(en) I have wrote only a small stub :-). I think, you can write in any slavic language (for example polish or silesian) here and others will understand.

--Tchoř 18:50, 30. jul 2009 (CEST)

Lipšćanska uniwersita

Dobry dźeń, Tchořo. Runje widźach nowy nastawk Lipšćanska uniwersita. Móžeš raz předłohu {{Infokašćik Wysoka šula}} za infokašćik wužiwać? Postrowy --Tlusta 13:35, 2. sep 2009 (CEST)

Dźakuju so za ideju. Hotowo. --Tchoř 23:14, 2. sep 2009 (CEST)

Wobraz tydźenja

Dobry wječor, Tchořo. Hižo znaješ stronu Wikipedija:Wobrazy tydźenja/2009? Na njej su wobrazy tydźenjow z lěta 2009. Maš snadź lóšt pomhać nastawki k tam pokazowanym wobrazam wutworić? Wšak su tam dosć čerwjenych wotkazow pod wobrazach. Postrow --Tlustulimu 22:20, 19. now 2009 (CET)

Dobry wječor, Tlustulimu. Ja znaju jenož mało serbsce, tohodla ja móžu jeničce po mnje jednora temata wopisać. Ale dźakuju so za ideju. Postrowy, --Tchoř 02:08, 20. now 2009 (CET)

Translation request

Hi Tchoř ! Would you be so kind to help me translate part of this article into the wonderful Upper Sorbian language? It's listed as one of the articles every Wikipedia should have. Please. 3-4 lines would be enough. Thanks a lot. And Best Regards--Mer De Glace 11:40, 23. now 2009 (CET)

Done. --Tchoř 01:13, 24. now 2009 (CET)

Wjele zboža

Milý Tchoři,

přeji Vám hezké Vánoce a všechno nejlepší v novém roce 2010. Obdivuji neúnavnost, s jakou jako jeden z velmi mála pomáháte hornosrbské Wikipedii. (Já jsem projekt neopustil, jen mám velmi málo času.) Mnoho sil do další práce, --Henriku 08:16, 24. dec 2009 (CET)

Díky za milé přání. I já Vám přeji v novém roce vše dobré na Wikipedii i v reálném životě. --Tchoř 20:35, 25. dec 2009 (CET)

Knježna Marija

Dobré jitro, Tchoři, ve Vašem článku o Panně Marii jsem si dovolil opravit vokalizaci a přepis hebrejštiny. Marie se řekne hebrejsky Mirjam, ověřoval jsem ve vokalizovaném hebrejském překladu Nového zákona, jestli v případě Matky Boží neexistuje nějaká výjimka ve výslovnosti, ale neexistuje. Podobný přepis jako ten Váš existuje na řadě dalších Wikipedií, zřejmě to vzniklo nedostatečně jasným textem v anglické Wikipedii - tam je hebrejsky/aramejsky napsáno bez vokalizace MRJM a za tím jsou uvedeny dvě transkripce: jedna pro aramejštinu (Marjam), druhá pro hebrejštinu (Mirjam). Ještě doplním tu aramejštinu. --Henriku 08:57, 26. dec 2009 (CET)

Děkuji, opravdu jsem přebíral tu informaci z jiné Wikipedie (hebrejštinu ovládám nanejvýš na úrovni písmenek) a nebyl jsem dost pozorný. A koukám, že jsem v tomto článku napáchal dost chyb i v hornosrbštině :-(. Díky moc za opravy. --Tchoř 09:48, 26. dec 2009 (CET)

Rádo se stalo. S vokalizací se nedá nic víc dělat, to šewa pod reš vypadá pořád jako i. Teď jsem přetáhl hebrejskou vokalizaci odjinud, a stejně se to zobrazuje jako Mirijam/Marijam. Dobře je to vidět jen ve zdrojovém kódu... --Henriku 10:01, 26. dec 2009 (CET)

Wutrobny dźak za korekturu

Díky, že jste opravil předlohu na "dźakuju so", zasáhl jsem na konkrétní stránce, kde byla použita, ale nebyl jsem přihlášen. Totéž Jiří Pernes, neuvědomil jsem si, že tuhle maličkost mohu opravit sám. Moc času na wiki nemám, jak sám vidíte, začínám z toho vypadat.

Pokud Vám to nevadí, příště bych Vám psal spíš srbsky, Němci si tu taky dopisují srbsky. Takhle to vypadá, jako když jsme sestavovali sardský wikislovník (a Sardinci dezertovali...), a psali jsme si italsky. Mohu-li se zeptat, jakou máte učebnici lužické srbštiny, z čeho jste se učil? --Henriku 21:51, 25. feb 2010 (CET)

Jen mi pište srbsky, alespoň se procvičím, ale počítejte s tím, že pak mi bude třeba odpověď trvat o něco déle ;-). Učím se jako samouk, výhradně z Internetových zdrojů. Vlastně beru psaní na Wikipedii jako způsob, jak se zábavnou formou naučit nový jazyk.

Základní informace čerpám z učebnice Jiřího Mudry, která je ovšem velmi stručná, občas proto konzultuji i učebnici německou (ani nevím, kdo je autor). Pokud si nejsem nějakým jevem či slovíčkem jist, tak se ještě radím s korpusem.

Pokud Vás baví přispívat na slovníky, tak si dovolím upozornit, že existuje wikislovník i pro hornolužickou srbštinu. Trochu se bojím, aby ho nadace nezavřela, protože se zdá, že jako projekt momentálně skomírá — nikdo tam nepřispívá. Já sám na to, abych tam přispíval, nemám znalosti, jinak bych tam sem tam nějaké slovíčko přidal, aby bylo vidět, že ten slovník alespoň někdo čte. --Tchoř 22:24, 25. feb 2010 (CET)

Serbski wikisłownik wězo znaju, ale nětko docyła chwile nimam, do Wikipedije pisać. Zwjeselu so, hdyž změju chwile, něšto nastawkow wo dalšich romaniskich rěčach napisać. Projekt sardiskeho wikisłownika bě jara wažniši, dokelž sardiski słownik w kniharni lědma namakaš, a wohrožena sardišćina je najbóle konserwatiwna, ale tež jara mało znata romaniska rěč.

Mudrowu wučbnicu ja znaju, štož wonu němsku nastupa, móžno měniće Jurja Wjelowu (Georg Wehle) Lehrgang der sorbischen Sprache. Sym Wam něšto namjetować chcył: jelizo chceće, móžu Wam jara praktisku wučbnicu načasneje spisowneje serbšćiny wotpósłać. Tam je mjenje słowow hač w tej Mudrowej, ale nimale cyły kurs je jako rozmołwy na wšědne temy pisany. Tam su tež někotre informacije wo wšědnym žiwjenju Serbow a wo wobchadnej rěči. Wučbnicu wuda jedna uniwersita we wukraju, tu pak je jenički špak pódla ("má to jedinou vadu") - to je dosć hubjeny cyklostyl. Hewak tutu wučbnicu pokazuja jako přikładnu na budyskich kursach serbšćiny za wukrajnikow. Jelizo chceće tutu knihu měć, napisajće mi mejlku z Wašej adresu a ja Wam ju wotpósćelu. Wjele dobroh,--Henriku 22:49, 25. feb 2010 (CET)

Nětko widźu, zo sće hinašu Mudrowu wučbnicu měnił - ja sym měnił wonu wučbnicu, kotruž je Praska uniwersita wudała.--Henriku 00:20, 26. feb 2010 (CET)

Dźakuju so za poskitk. Tež nětko nimam přejara chwile po hornjoserbsku wikipediju ani po wučbu hornjoserbske rěče, tak zo dalšu wučbnicu nětko njewužiju. Postrowy, --Tchoř 12:04, 2. měr 2010 (CET)

Towaršnosć přećelow Serbow

Přesunył sym do Diskusija:Společnost přátel Lužice. --Tchoř 00:27, 3. měr 2010 (CET)

Zarodk Wuchodne předměsto

Witaj Tchoře. Sy zarodk Wuchodne předměsto wutworił. Nimam to za dobre. Je lěpje znutřka nastawka Budyšin nowy wotrězk Měšćanske dźěle spisać, w kotrymž móžeš wuchodne předměsto Budyšina wopisać. Titul je tež přepowšitkowny, myslej sej, tež druhe města maja "wuchodne předměsto". Postrowy, --Michawiki 13:59, 9. apr 2010 (CEST)

Nastawk Wuchodne předměsto je jenož zarodk, nadźijomnje budźe pozdźišo wjetši. Přikładom je mi němska wikipedija, hdźež je Wuchodne předměsto njewotwisny nastawk. Druha přičina je, zo tež druhe měšćanske dźěle maja swójski nastawk (na přikład Hornja Kina, Delnja Kina) a tež swójske nastawki w němskej Wikipediji a na commons.

Ale wotrězk Měšćanske dźěle woprawdźe w nastawku Budyšin faluje a lěpši mjeno po nastawk wo Wuchodnom předměsće je Wuchodne předměsto (Budyšin), jako w němskeje Wikipediji.--Tchoř 23:23, 13. apr 2010 (CEST)

Hello, could you help us, please!

Sorry I don't know much about your language and I can't write anything nor even try to use some other things I've seen in the discussion that seemed Czech (or Polish) to me (but I'm a real ignoramus...), so my most sincere apologies for my ignorance and the use of English. I'm Claudi Balaguer (User Capsot of the Catalan Wikipedia or the Occitan Wikiccionari), member of a Catalan association "Amical de la Viquipèdia" which is trying to become a Chapter (an intermediate superstructure between the Wikipedias and the Wikimedia Foundation) but has seen this rejected because it doesn't belong to a/one state! I think you understand too well what it is to be a speaker of a minorized language and maybe if you think that our action may help all the minorized or stateless languages and preserve our cultures you can paste the following template on your user page Wikimedia CAT and/or sign following the link of the template (which has been kindly translated by Henriku!). Thanks for your attention and maybe your help! I wish you a pleasant, warm and sunny summertime and I hope that you, your language and your Wikipedia will have lots of success. Take care! Capsot 11:35, 30. jul 2010 (CEST)

Actually, I am Čech and our small (~ 12 million people) nation has both its own state and its own local chapter. But I support the idea of Catalan chapter. --Tchoř 23:16, 2. awg 2010 (CEST)

Dobré jitro! Děkuji for your attention and support and for the links about your country. It's true that I know little about it (I wasn't lucky enough to visit Praha and the rest of your country though I hope to do so some time soon) and I wish I knew your language (though I've learned some of it by my work in the Occitan Wikiccionari...). I hope that I haven't offended you (in this case I apologize sincerely) but I thought you were Sorabian since you intervene here, but if you're not a native you surely are at heart since you appear to care about this language. I'm glad you have a state and a local Chapter, I wish everyone could have the right to have it even if they are a small or big language, official or not if they have the will and the means to support their entity. I wish all the best to you, this Wikipedia and the Czech Wikipedia (having a state and a Chapter might not prove enough to save our languages in time to come, unfortunately, when confronted to the biggest languages... but well at least we can try and do our best to promote them... I sincerely hope that more people will learn Sorabian and Czech in Europe and abroad). If you ever need something about Catalan, Occitan or anything else, just let me know I'll be real glad to help. Na shledanou, Claudi Balaguer/Capsot 10:25, 13. awg 2010 (CEST)

Přikładne sady za městne nastawki

Witaj Tchoře. Wužiwar:32X je namjetował, lisćinu z přikładnymi sadami za wutworjenje městnych nastawkow zhotowić. To sym w dwěmaj wersijomaj činił, němsko-hornjoserbsku a čěsko-hornjoserbsku. Prošu skontroluj čěske sady čěsko-hornjoserbskeho wersije. Dźakuju so a postrowy, --Michawiki 21:00, 4. awg 2010 (CEST)

OK. --Tchoř 21:11, 9. awg 2010 (CEST)

Dźakuju so. -- Michawiki 23:29, 9. awg 2010 (CEST)

Wittenberg

Mi so zda, zo rěka Wittenberg serbsce Wytpark. Njechaće tež tuto mjeno do nastawka napisać? Ja wěm, zo dźensa jenož mało Serbow znaje mjena kaž Wytpark/Wittenberg, Parsk/Königswusterhausen, Chudowina/Mittenwalde, Sosny/Zossen, Grabin/Finsterwalde, Serbišćo/Zerbst, ale to su tola serbske historiske mjena.--Henriku 14:27, 8. sep 2010 (CEST)

Hłowny problem je, zo je móžno do nastawkow pisać jenož mjena, ke kotrym mamy dobre žórło. A ja nimam dobre žórło po serbske mjeno po Wittenberg ☹.--Tchoř 01:56, 17. sep 2010 (CEST)

Dźeń dobry, Tchořo. Haj, maće prawje, do nastawkow móžemy jenož te mjena pisać, za kotrež mamy spušćomne žórło. Za te druhe mjena, kotrež sym Wam napisał, Wam žórło móžu poskićić, ale za Wytpark bohužel nic. Sym tutu formu najskerje w někotrym Arnošta Mukowym teksće před něhdźe 30 lětami zetkał, nětko nimam chwile, ju pytać. Ale jelizo změju składnosć, wone žórło namakać, cyle wěsće Wam napisam. Wjele dobroh,--Henriku 18:01, 20. sep 2010 (CEST)

P. S. Nětko sym jowle: http://www.sachsen.de/so/223.htm sćěhowacu sadu namakał: "Jako dźak za bój přećiwo husitam dawa kejžor Sigismund markhrabi Bjedrichej Bitnemu 1423 prjedawše wójwodstwo Saksku-Wytpark (Sachsen-Wittenberg) za leno." Měniće, zo dźe wo spušćomne žórło? Móžu raz spytać, do Mukoweje knihi pohladać.--Henriku 18:08, 20. sep 2010 (CEST)

Njeje to idealne žórło, ale spušćomne je. Tohodla sym nětko do nastawka serbske mjeno přidał.--Tchoř 03:23, 1. okt 2010 (CEST)

Administratorowe prawa

Dobrý den, Tchoři, píšu Vám radši česky, abychom eliminovali zbytečné šumy. Vaši kandidaturu jsem podpořil.

Především: těmi Čechy, kteří neumějí lužickosrbsky, jsem nemyslel Vás, ale Jana Dudika. Nerad bych, aby na této wikipedii zavládly poměry, které vládnou na české. (Tím, že jsem uvedl češtinu jako svou mateřštinu, se nedejte mýlit - nejsem český wikipedista, léta jsem žil v cizině a čeština není mým každodenním jazykem.)

Opravdu si myslím, že česká wikipedie má mimořádně nízkou úroveň a veškerá snaha o zlepšení je jen boj s větrnými mlýny. Uvedu Vám dva příklady. Jsem kvalifikovaný romanista a zcela bezpečně už nějakých čtyřicet let vím, že domácí jazyk Sardinie se česky jmenuje sardština. Kromě sardštiny (a italštiny a katalánštiny) se na Sardinii mluví dvěma dalšími sardinskými jazyky, gallursky (korsické nářečí) a sassarsky (spíše sicilské). To všechno je sardinština a v Itálii se to někdy hází do jednoho pytle. Pokud chceme jasně odlišit svérázný, velmi archaický jazyk "su sardu", "limba sarda", v odborných kruzích užíváme termínu sardština. Bohemista Čermák, sardinské problematiky neznalý, postavil oba termíny na roveň, čímž způsobil zmatek. Pokud se mnou na toto téma polemizuje český wikipedista, který je povoláním technik, nemám, co bych dodal. Knih v sardštině mám momentálně v knihovně dost, ale nemám tu jedinou knihu v češtině, kde by se název jazyka vyskytoval, takže mu to nedoložím.

Můžeme polemizovat a argumentovat, jistě. To je jeden z principů wikipedie. Záleží na stylu. V článku o Albánii se objevilo tvrzení, že tam žijí jacísi Vlachové. Znám Albánii i ony "Vlachy", proto jsem provedl opravu. Kopíruji Vám sem diskusi z české Wp.:

Jací "Vlachové"

Co je tohle za nové etnikum?! --Kirk 17:43, 28. 9. 2006 (UTC)

Vlachové budou možná staročesky Rumuni. Usuzuji z toho, že v Českých vesnicích Rumunského Banátu Češi Rumuny oslovují Valaši. Ale stoprocentně to určitě nevím.

Těsně vedle. Vlašsko = severní Itálie. Předłoha:Nepodepsáno

Na Balkáně dnes existují čtyři románské národnosti - Rumuni, Arumuni, Meglenorumuni a Istrorumuni. V Albánii nežijí Rumuni, ale Arumuni, i když někteří před 2. světovou válkou chodili do rumunské školy, hlavně ve městě Korča. Na aglicky psané Wikipedii je o nich článek "Aromanians". --88.146.41.161 27. 6. 2010, 20:39 (UTC)

Jak vidíte, opravil jsem na Arumuny. Když jsem se na stránku podíval později, kdosi uvedl v přehledu změn, že provedl opravu "překlepu" Arumuni na Rumuni. To je jako házet hrách na stěnu. I tak malý národ jako Galicijci si svou wp. pečlivě hlídají, do české si můžete psát nesmysly. Na české Wp. se diskutovalo, jestli se má psát "dalmátština", nebo "dalmatština", ale vůbec nikomu z účastníků diskuze nevadilo nesmyslné tvrzení, že tím jazykem mluvili Italové. Když se podíváte na portál Hebraistika, jsou tam články volené náhodně (tak mezi izraelskými spisovateli jsou uváděni lidé v Izraeli téměř neznámí nebo známí, ale ne jako spisovatelé, zato tam nenajdete třeba Davida Grossmana) nebo zcela nedotažené. Nad takovou prací můžete žasnout, ale ne jí využívat jako zdroje informací. Podívejte se třeba na mé připomínky k článku Ladino.

Praktická námitka: proč tedy práci českých wikipedistů nevylepšuji? Kromě toho, že nejsem český wikipedista, mám důvody dva: 1. Nemám chuť, aby po mně nějaký laik opravoval "překlepy" typu Arumuni. 2. Kdybych psal do wikipedie (zvlášť té české), sotva bych měl čas pracovat na knihách, ze kterých se moji oponenti na stránkách české wikipedie snaží čerpat vědomosti.

Můj velmi skeptický postoj k poměrům na české wikipedii byl jediným důvodem, proč jsem se k Vašemu požadavku více se věnovat hsb wp. postavil skepticky, nic osobního v tom nebylo.--Henriku 15:32, 23. dec 2010 (CET)

Hezké svátky,

Zdravím.

Já osobně se českou Wikipedii snažím vylepšovat poměrně pilně a považuji ji za svoji domovskou (mám tam několikanásobně víc editací než zde) a i v budoucnu budu pravděpodobně aktivnější tam. Sem si spíš chodím odpočinout od tamějších hádek. A zdejší jazyk ve skutečnosti opravdu moc neovládám. Hodně těžím z příbuznosti s češtinou a to mne často svede k chybě.

Česká Wikipedie není dokonalá, ale zrovna určité antielitářství společné všem Wikipediím bych jí nevyčítal. Byť je tam možná výraznější nebo otravnější než jinde.

Takzvané portály pokládám za krok špatným směrem (mimo jiné pro tu nevyváženost, kterou zmiňujete i Vy) a zkrátka je ignoruji a tak nějak je ani nepovažuji za součást Wikipedie, ale spíš za paralelní fanouškovské projekty (na které je bohužel reklama v kdejakém článku). Že je v článcích chyb dost, o tom nepochybuji, ale myslím, že celkově se česká Wikipedie stále zlepšuje. Rozhodně je to projekt se slibnou budoucností, protože pro Čecha, který neumí jazyky, patří už dnes k nejdostupnějším všeobecným zdrojům informací. Zkrátka zaplňuje „díru na trhu“. Z tohoto hlediska je na tom o mnoho lépe než hornolužická Wikipedie, která vedle sebe bude vždy mít nepřekonatelného konkurenta v podobě Wikipedie německé, kterou si může každý Srb číst bez potíží. Jediné, co by mohla hornolužická Wikipedie v budoucnosti nabídnout navíc, je větší důraz na „srbský pohled“: srovnávat a ilustrovat jevy pomocí lužických reálií, třeba u článku o nějaké univerzitě zmínit či zdůraznit významné srbské absolventy atp. Ale to je spíš hudba velmi vzdálené budoucnosti.

Pěkné svátky i Vám --Tchoř 23:11, 23. dec 2010 (CET)

The Upper Sorbian Wikisource

Hi! Honorable administrators of the Upper Sorbian Wikipedia! Sorry for writing in English, I don't know the Upper Sorbian language. The Upper Sorbian test-Wikisource is pretty big, so, it needs to be a normal Wikisource, not a part of the Old Wikisource. Please, help in creation of the independent Upper Sorbian Wikisource! The Request for opening the Upper Sorbian Wikisource is here. Thank you very much for your attention to this problem and, please, ask wikipedians of the Upper Sorbian Wikipedia, who can help you in the creation! --Andrijko Z. 15:24, 9. jan 2011 (CET)

Please, could you translate en:Podolsk into Hornjoserbsce? Naturally if you have available time!

Good day to you! Could you, please, translate into Hornjoserbsce the article, containing two-three sentences, about this city in Russia? I’d like to thank you in advance :)--Переход Артур 14:40, 13. feb 2011 (CET)

Thank you very much for your help ^_^--Переход Артур 09:55, 14. feb 2011 (CET)

Tadźikistan?

Dobre ranje, mi so zda, zo prawje serbsce dyrbi pak Tadžikska, pak Tadžikistan być, na žadyn pad pak Tadźikistan. Bohužel najnowši prawopisny słownik nimam. Sće napisał Tadźikistan, ale tadžiksce. Wjele dobroh, --Henriku 00:56, 6. měr 2011 (CET)

„Datowa banka geografiskich eksonymow“ Serbskeho instituta praji Tadźikistan a w korpusu je tež časćiši Tadźikistan nježli Tadžikistan.

Njewěm, što je prawje. Snadź spočeć nowu diskusiju w korčmje? --Tchoř 01:27, 6. měr 2011 (CET)

Dobry dźeń, Tchořo a Henriku. Po nowym nakładźe Prawopisneho słownik z lěta 2005 dyrbi "Tadźikistan" być. Digraf dž po tutym słowniku wjace njeekistuje. Tuž, je jenož dź. Po knize "Němsko-hornjoserbski słownik noweje leksiki" z lěta 2006 eksistuja słowa "Tadźikistan", "Tadźikska" a "Tadźikiska". Hesło nastawka by po wobemaj knihomaj "Tadźikistan" być měło. Postrowy --Tlustulimu 16:33, 6. měr 2011 (CET)

Haj, dž wjace njeeksistuje, eksistowaše drje jenož jara mało słowow z tutym digrafom, mj. dr. džungl. Tež to so nětko dźungl pisa. Dž je nětko jenož na šowje dweju słowneju dźělow zestajeneho słowa. W brošurce k nowemu prawopisnemu słownikej Nowe postajenja na polu ortografije, morfologije a interpunkcije w hornjoserbšćinje steji pod dypkom 2.:

Spočatk citata:

Wjazba pismikow dž, Dž, kotraž reprezentuje w cuzych słowach a mjenach jedyn zwuk, naruna so z wjazbu dź, Dź.

Přikłady:

Dźibuti, dźihad, dźungl, dźunka, Tadźikistan

Kombinacija pismikow dž je móžna jenož na šowje morfemow.

Přikłady:

mědžołty, podžadany, předžurla

Kónc citata

--Michawiki 20:30, 6. měr 2011 (CET)

Lubi přećeljo, wutrobny dźak za tute informacije. Njemějće mi prošu za zło, zo Wam hakle nětko wotmołwju. Sće cyle wěsće pytli, zo ja nětko za Wikipediju chwile nimam. Wjele dobroh,--Henriku 17:01, 14. měr 2011 (CET)

Arabske morjo

Dobry wječor, Tchořo. Runje čitach nastawk Arabske morjo. Ale njerozumju słowo "spjace" w třećej sadźe. Što to wuznamjenja? Potrjebuju to za přełožk do delnjoserbšćiny. Postrowy --Tlustulimu 17:56, 26. apr 2011 (CEST)

Dobry wječor, Tlustulimu. Dźakuju so za warnowanje. spjace je mój stary zmylk, kotry sym nětko jenož přewzał ze staršich nastawkow (Čorne morjo, Azowske morjo). Spjacy ma woznam schlafend, ale mój wotmysł bě napisać spjaty z woznamom verbunden. --Tchoř 23:50, 26. apr 2011 (CEST)

Běžne słowo za verbunden je zwjazany, spjaty znaju w tutym woznamje jenož z wuraza wusko spjaty z powyšeneje rěče (na př. z mojim žiwjenjom wusko spjaty wosud). Spjaty ma dwaj druhej woznamaj: 1. čěsce: napjatý; 2. čěsce: přehradní (přehradní nádrž "spjaty jězor"). Postrowy, --Michawiki 00:28, 27. apr 2011 (CEST)

Dobry dźeń, Tchořo a Michawiki. Dźakuju so za waju korektury. Postrowy --Tlustulimu 11:19, 27. apr 2011 (CEST)

Sorbian Bible

Hello! I'am Slovene undergrad Ákos Doncsecz from Hungary and look for Bible in Sorbian language. My mother tongue is the Prekmurian Slovene language and i now to finish my thesis for the master's degree in the university of Szombathely. A hungarian Slovene writer István Küzmics was translate the New Testament in prekmurian and in the Foreword advert to Michał Francel, translator of the Sorbian New Testament (Hvále je vrejden i Franczel Miháo: ka je vu Luzátzii bodoucsim Szlovenom, ali Vandalusom, Evangyeliom sz. Mataje i Marka 1670. sz. Pavla kRimlánczom i Galatánczom líszt pa 1693. i potom czejli Nouvi Zákon 1706. darüvo vBudissi in 8vo.) In the internet is not found new Sorbian Bible? Interest me the Sorbian language and in Hungary attempt to the translation of the Bible in new prekmurian language.(Tutón njepodpisany přinošk je wot wužiwarja 81.183.35.27 (diskusija • přinoški) --Tchoř 15:04, 7. meje 2011 (CEST))

As far as I know, there is no easily accessible upper Sorbian Bible available on the Internet. But

The old Upper Sorbian Bible is scanned and published as pictures here. As it was printed in 1726, it is probably said translation made by Michał Frencel. Maybe we will slowly rewrite it to Sorbian wikisource, but this one has not been created yet (see the request).
Serbski institut offers an internet interface to Upper Sorbian text corpus, which includes Stary zakoń (1976) and Nowy zakoń (1966). But the interface is not made for reading, it is made for searching.--Tchoř 18:22, 6. meje 2011 (CEST)

Thank you!(Tutón njepodpisany přinošk je wot wužiwarja 81.183.35.27 (diskusija • přinoški) --Tchoř 15:04, 7. meje 2011 (CEST))

A Welcome to those who write for hsb:Wikipedia

Welcome to the Wright Challenge again.3 barnstars so far! Feel free to ask questions here or here, or ask Andrew or I. Victuallers 23:10, 9. meje 2011 (CEST)

Železniska čara Drježdźany-Zhorjelc‎

Dobry dźeń, Tchořo. Runje widźach, zo sy nastawk Železniska čara Drježdźany-Zhorjelc‎ započinał. Hižo znaješ předłohu {{Infokašćik železniska linka}}? Nimo toho eksistuje pomocna strona Wikipedija:Předłoha železniska linka. Myslu, zo wobě stronje so móžetej za nowy nastawk wužiwać. Postrowy --Tlustulimu 15:09, 27. jun 2011 (CEST)

Dobry wječor, Tchořo. Runje porjedźich nastawk Železniska čara Drježdźany-Zhorjelc‎, dokelž wužiwany infokašćik nětko mjenuje {{Infokašćik železniska čara}}. Po najnowšim prawopisnym słowniku Eisenbahnlinie serbsce je Železniska čara. Projektowa strona nětko je Wikipedija:Předłoha železniska čara. Postrowy --Tlustulimu 20:14, 26. jul 2011 (CEST)

OK. Dźakuju so za předłohi.--Tchoř 00:03, 27. jul 2011 (CEST)

Mój dowol

Dobry wječor, Tchořo. Wot 30. julija hač do 7. awgusta budu w dowolu. Móžeš prošu tróšku na hornjoserbsku wikipediju kedźbować? Na stanowanišću nimam internet ani ličak. Postrowy --Tlustulimu 22:10, 28. jul 2011 (CEST)

Haj, to njeje problem. Přeju rjany dowol! --Tchoř 03:07, 29. jul 2011 (CEST)

Dźensniše 5. narodniny hornjoserbskeje wikipedije

Witaj Tchoře. Dźensa ma hornjoserbska wikipedija swoje 5. narodniny. Sym tohodla na předłoze Nowinki nowinku zapisał. Ale tuta předłoha je na hłownej stronje wukomentowana. Dokelž jenož administratorojo móža hłownu stronu wobdźěłać, wotstroń prošu komentarowe znamješka, zo by so nowinka na hłownej stronje pokazała. Dźakuju so a postrowy, --Michawiki 12:36, 1. okt 2011 (CEST)

Wotstronjene.--Tchoř 12:57, 1. okt 2011 (CEST)

Dźakuju so za twoju změnu. Postrowy, --Michawiki 15:28, 2. okt 2011 (CEST)

Hornjoserbske mjeno rěki Bug

Witaj Tchoře. Sy w nastawku Wołynska formu Buh jako mjeno za rěku Bug wužił. Maš žórło za tutu formu z pismikom h? Ja sym mjenujcy jenož formu Bug namakał, w hornjoserbskim tekstowym korpusu. Postrowy, --Michawiki 00:08, 31. okt 2011 (CET)

Ukrainske mjeno rěki je Буг, ruske Буг. W rušćinje ma pismik г woznam serbskeho g, w ukrainšćinje ma woznam serbskeho h. Buh je potajkim serbska forma ukrainskeho mjena, Bug je serbska forma ruskeho mjena. Ruski wliw na serbsku geografisku terminologiju je najskerje wjetši kaž ukrainski, potajkim Bug w korpusu njeje překwapjenje. Wuběr serbskeho mjena je na kóždy pad nažel tež politiske prašenje. Rěka leži w zapadnym dźělu stata, hdźež je ukrainšćina dźensa wjetšinowa (a tež oficialna) rěč, potajkim sym wolił formu Buh bjez chabłanja. Ale nimam ambicije někak raznje ukrainske mjeno předsadźować. Postrowy, --Tchoř 01:48, 31. okt 2011 (CET)

Sym nětko namakał zmylk: Zapadny Bug ćeče tež w Pólskej, potajkim je mjeno w łaćonskim alfabeće date. --Tchoř 02:01, 31. okt 2011 (CET)

Myslu skerje, zo němska forma je zakład za serbsku formu. Dyrbimy so za jednu formu rozsudźić, a to móže jenož forma Bug być, dokelž nimamy dokład za hornjoserbsku formu Buh. Nimo toho je Buh jenož ukrainske wurjekowanje, pisanje je z "г" kaž w rusčinje. Mamy pólski Bug, ruski Bug, serbski Bug w tekstowym korpusu, němski Bug, ale jenož ukrainski Buh. Njewotwisnje wot toho móže serbska forma jenož Bug być, dokelž Buh w serbšćinje (dotal) dokładźeny njeje. Buh by wězo móžno był, dokelž je so stary słowjanski g w hornjoserbšćinje do h wuwił, ale dotal nimamy dokład za to, zo je so to tež w přikładźe Bug stało. We wokomiku by hornjoserbski Buh jenož teoretiska, wotwodźena forma był, za kotruž dokład njeje. Dalši kriterij je wažny: Znaja Serbja formu Buh? Je Buh aktiwne rěčne wužiće w hornjoserbšćinje? Ja myslu sej, zo nic. Potajkim, wužiwajmy skerje Bug. Postrowy, --Michawiki 13:01, 31. okt 2011 (CET)

Buh njeje jenož wurjekowanje, je to tež konwencionalna (jendźelska, němska, čěska, …) transkripcija ukrainskeho mjena Буг (ale je prawda, zo transkripcija najbóle wotpowěduje wurjekowanju). Njewěm hač-li eksistuje oficialna forma transkripcije ukrainšćina→hornjoserbšćina, ale přirodna transkripcija do hornjoserbšćiny je tohorunja Buh.

Nadźijomnje móže być w hornjoserbskej nastawk Inhul (cs:Inhul, de:Inhul) byrnjež w cyłom korpusu Inhul njenamakaš?--Tchoř 17:36, 31. okt 2011 (CET)

Rozsudnje je, kotra forma je dokładźena a kotra nic. Za Bug mamy hornjoserbske dokłady, za Buh nic, byrnjež Buh by teoretisce móžno był. Ale jenož teoretisce, znajmjeńša doniž dokłady za to nimamy. Štož Inhul nastupa, móžemy Inhul wužiwać, hdyž Inhuleca z tekstoweho korpusa je z formu Inhul přiwuzny abo jeli druhu dokładźenu formu nimamy. Hewak ma so hornjoserbšćina bóle po němčinje hač po druhej reči. Transkripciju móžemy jenož wužiwać, hdyž docyła žanu dokładźenu hornjoserbsku formu nimamy. Njemóžeš ani přeco z druheje rěče na hornjoserbšćinu sćěhować, druha rěč móže cyle druhu praksu měć, Po mojim zdaću na př. čěšćina ma wjetšu nachilnosć pisanje cuzeho słowa čěškim zwučenosćam přiměrić - nic jenož w padźe trěbneje transkripcije resp. transliteracije. Potajkim, wužiwajmy Bug a, jeli nimamy druhu formu, Inhul. Postrowy, --19:13, 31. okt 2011 (CET)

Ah, sym zabył so přizjewić. --Michawiki 19:16, 31. okt 2011 (CET)

Haj, to schwaluju, to je dobre wuswětlenje.--Tchoř 22:56, 1. now 2011 (CET)

Fajn, rjenje, zo móžachmoj so dojednać. Postrowy, --Michawiki 00:33, 2. now 2011 (CET)

Hornjoserbske mjeno rěki Pripjat

Witaj Tchoře,

tež w nastawku Wołynska so forma Pripjać wužiwa. Zda so mi, zo tuta forma je kumštna. Ja sym jenož w tekstowym korpusu dokłady namakał, a jenož za formu Pripjat, kotraž je maskulinum. Najskerje pochadźa tuta forma z němčiny. Dokelž mamy - znajmjeńša ja mam - jenož dokłady za formu Pripjat, my dyrbjeli tež formu Pripjat wužiwać, hačrunjež druhe słowjanske rěče maja mjechki zdónk a mjeno rěki je femininum. Jeli my dyrbjeli mjeno tuteje rěki nowo tworić, dyrbjeli my najskerje formu Pripjeć wužiwać, dokelž w hornjoserbšćinje je prawidło, po kotrymž a --> e mjez dwěmaj mjechkimaj konsonantomaj. Postrowy, --Michawiki 20:15, 2. now 2011 (CET)

Haj, maš prawdu, w korpusu so wužiwa Pripjat. --Tchoř 19:54, 3. now 2011 (CET)

Wołomuc

Dobry wječor, Tchořo. Runje změnich titul nastawk do "Wołomuc". Tajku formu čitach mjenowanym internetowym archiwje. Bohužel njewěm, hač tuta forma so dźensniši dźeń hišće wužiwa, abo wona je samo wunamakanje Rězaka. Postrowy --Tlustulimu (diskusija) 19. měrca 2012, 20:08 (CET)[wotmołwić]

Haj to bol mój zmylk. Dźakuju so za korekturu! --Tchoř (diskusija) 19. měrca 2012, 22:09 (CET)[wotmołwić]

Wulke Rědorjecy

Witaj Tchoře, sy 2009 zarodk Wulke Rědorjecy wutworił. Zwotkel maš serbske mjeno Wulke Rědorjecy. Mam tu Rězakowy słownik, tam je jenož Rědorjecy za "Röhrsdorf" - štož njetrjeba ničo z "Großröhrsdorf" činić - serbske mjeno za "Großröhrsdorf" wšak tam njeje wobsahowane. Na Mukowej mapje steji jenož němske mjeno. Postrowy, --Michawiki (diskusija) 17. meje 2012, 22:50 (CEST)[wotmołwić]

W Kralowym słowniku steji: Rědorjecy, ~ec m pl. (Wulke, Małe) \ Groß-Röhrsdorf ON, Klein-Röhrsdorf ON. Hlej tam. Postrow, j.nyča^+/- 17. meje 2012, 23:12 (CEST)[wotmołwić]

Aha. Dźakuju so. Postrowy, --Michawiki (diskusija) 17. meje 2012, 23:21 (CEST)[wotmołwić]

Dataje nahrać, Nahrawanski asistent?

Hello! Sorry for writing in English. As you're an administrator here, please check the message I left on MediaWiki talk:Licenses and the village pump. Thanks, Nemo 18. septembra 2014, 21:22 (CEST)[wotmołwić]

Use lower Sorbian when translations are missing

Hello, please give a look. --Nemo bis (diskusija) 24. decembra 2016, 20:17 (CET)[wotmołwić]

How we will see unregistered users

Hallo!

Du erhältst diese Nachricht, da du Administrator in einem Wikimedia-Wiki bist.

Wenn heute jemand unangemeldet eine Bearbeitung in einem Wikimedia-Wiki vornimmt, zeigen wir dessen IP-Adresse an. Wie viele von euch bereits wissen, werden wir dies in der Zukunft nicht mehr tun können. Dies ist eine Entscheidung der Rechtsabteilung der Wikimedia Foundation aufgrund der Änderung von Normen und Vorschriften zum Datenschutz im Internet.

Statt der IP-Adresse zeigen wir eine maskierte Identität. Als Admin wirst du weiterhin auf die IP zugreifen können. Es wird auch neue Benutzerrechte für diejenigen geben, die die vollständigen IPs von unangemeldeten Benutzern sehen müssen, um Vandalismus, Belästigung und Spam bekämpfen zu können ohne Admin zu sein. Kontrollierer werden ebenfalls Teile der IP sehen können, auch ohne dieses Benutzerrecht. Wir arbeiten auch an besseren Werkzeugen zur Unterstützung.

Wenn du die Seite noch nicht gesehen hast, kannst du auf Meta mehr lesen. Wenn du sicherstellen möchtest, keine technischen Änderungen in den Wikimedia-Wikis zu verpassen, kannst du den wöchentlichen technischen Newsletter abonnieren.

Wir haben zwei Möglichkeiten vorgeschlagen, wie diese Identität funktionieren kann. Wir würden uns über deine Rückmeldung freuen, welche Möglichkeit für dich und dein Wiki am besten funktionieren würde, jetzt und in der Zukunft. Du kannst es uns auf der Diskussionsseite wissen lassen. Du kannst in deiner Sprache schreiben. Die Vorschläge wurden im Oktober veröffentlicht und wir werden nach dem 17. Januar entscheiden.

Danke. /Johan (WMF)

4. januara 2022, 19:15 (CET)

Kategorija:Strony k spěšnemu wušmórnjenju

Hi, could you please look at these deletion requests? Rs chen 7754 18. oktobra 2022, 05:35 (CEST)[wotmołwić]

I have deleted those which were uploaded to Commons years ago, even though some of these have been probably already deleted there (maybe because being too much similar to images of higher quality).

The remaining two are missing an explicit license notice, but it seems the uploaders had been never contacted to fix it, so I have written them. --Tchoř (diskusija) 18. oktobra 2022, 11:26 (CEST)[wotmołwić]