Sakska
Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije
| Wopon | Chorhoj |
| Statna chorhoj Sakskeje | |
| Zakładne daty | |
|---|---|
| stolica | Drježdźany |
| přestrjeń | 18 414 km² |
| ludnosć | 4 296 248 (31.12.2004) |
| hustosć wobydlerstwa | 234 wobydlerjo/km² |
| oficialne websydło | http://www.sachsen.de/ |
| Politika | |
| ministerski prezident | Stanisław Tilich (CDU) |
| knježacej stronje | CDU a SPD |
| strony w parlamenće (132 sydłow) |
CDU 58 Lěwica 29 |
| poslednje wólby | 30. awgusta 2009 |
| přichodne wólby | 2014 |
| Reprezentanća w Zwjazkowej radźe |
4 |
| mapa | |
Swobodny stat Sakska (němsce: Freistaat Sachsen, delnjoserbsce: Zwězkowy kraj Sakska) je zwjazkowy kraj w Němskej. Hłowne město je Drježdźany.
Wobsah |
[wobdźěłać] Geografija
Sakska mjezuje z Braniborskej na sewjeru, z Pólskej na wuchodźe, z Čěskej na juhu, z Bayerskej na juhozapadźe, z Durinskej na zapadźe a z Saksko-Anhaltskej na sewjerozapadźe.
[wobdźěłać] Rěki
Slědowace rěki so Sakskeje dótkaja abo běža přez Braniborsku zdźěla abo cyle:
|
[wobdźěłać] Města
[wobdźěłać] Politika
[wobdźěłać] Zwjazkowy sejm
W aktualnym sejmje su šěsć strony: CDU, Die Linke, SPD, NPD, FDP a Bündnis 90/Die Grünen. Wone hromadźe 132 sydłow wobsadźa. Poslednje wólby běchu 30. awgusta 2009.
Z šěsć stronow tworjetej CDU a SPD koaliciju, mjeztym CDU staji ministerskeho prezidenta Stanisław Tilich.
[wobdźěłać] Eksterne wotkazy
- Sakska (němsce, pólsce, jendźelsce)
| Wokrjesy w Swobodnym staće Sakska a jich stolicy |
|---|
|
Wokrjes Budyšin (Budyšin) | Město Drježdźany | Wokrjes Mišno (Mišno) | Wokrjes Sächsische Schweiz-Osterzgebirge (Pirna) | Wokrjes Zhorjelc (Zhorjelc) |
|
Wokrjes Erzgebirgskreis (Annaberg-Buchholz) | Město Kamjenica | Wokrjes Srjedźna Sakska (Freiberg) | Wokrjes Vogtlandkreis (Plauen) | Wokrjes Zwickau (Zwickau) | |
|
Město Lipsk | Wokrjes Lipsk (Borna) | Wokrjes Sewjerna Sakska (Torgau) |
• Badensko-Württembergska • Bayerska • Berlin • Braniborska • Bremen • Delnja Sakska • Durinska • Hamburg • Hessenska • Mecklenburgsko-Předpomorska • Porynsko-Pfalca • Posaarska • Sakska • Saksko-Anhaltska • Schleswigsko-Holsteinska • Sewjernorynsko-Westfalska
1952 k Badensko-Württembergskej fuzionowali: Südbaden | Württemberg-Baden | Württemberg-Hohenzollern
