Nowe Město/Sprjewja

Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije
Nowe Město
Neustadt/Spree
wjesny wopon
gmejna: Sprjewiny Doł
zagmejnowanje: 1996
wobydlerstwo: 391 (9. meje 2011)[1]
přestrjeń: 13,91 km²
wysokosć: 122 metrow n.m.hł.
51.48916666666714.454444444444122
póstowe čisło: 02979
předwólba: 035727
wotwodźene
słowa:
wobydler/ka:
Nowoměšćan/-ka
adjektiw:
Nowoměšćanski
skłonowanje:
Noweho Města, Nowemu Městu, Nowe Město, Nowym Městom, w Nowym Měsće
Něhdyši wódny młyn na Sprjewi (1985)

Něhdyši wódny młyn na Sprjewi (1985)

Nowe Město (němsce Neustadt) je wjes na sewjeru sakskeho wokrjesa Budyšin. Słuša ke gmejnje Sprjewiny Doł a leži 122 m nad mórskej hładźinu na woběmaj brjohomaj Sprjewje. Ma 391 wobydlerjow.[2] K Nowemu Městu słušeja wjesne dźěle Hamor (Neustädter Hammer; na lěwym brjoze Sprjewje), Daški (Döschko) a něhdyši wudwór Łužki (Luschki).

Zapadnje wsy so rěčka Struga do Sprjewje wuliwa.

Geografija[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Něhdyša předźernja a rěčka Struga (1987)

Wjes nadeńdźe so w srjedźołužiskej holi a je do wšěch směrow wobdata wot lěsa. Susodne wsy su Mułkecy na sewjerowuchodźe (4nbsp;km), Miłoraz na wuchodźe (4nbsp;km), Bórkhamor a Nowa Wjes na zapadźe (6nbsp;km) a Sprjejcy na sewjerozapadźe (4nbsp;km). Na wuchodźe nadeńdźe so Wochožanska jama a na juhu so teritorij wojerskeho zwučowanišća „Hornja Łužica“ rozpřestrěwa. Wjesny dźěl Daški z wopušćenym něhdyšim wudworom Łužki nadeńdźe so při Sprjewi něhdźe dwaj kilometraj juhowuchodnje wjesneho žra.

Stawizny[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Kapałka na Nowoměšćanskim kěrchowje

Serbscy sydlerjo přińdźechu prawdźepodobnje w 10. lětstotku najprjedy ze sewjera do tuteje kónčiny a běchu potajkim Łužičenjo. Hakle pozdźišo přińdźechu Milčenjo z juha k tomu. Prěnje historiske naspomnjenje jako Nuwinstad[3] sta so w lěće 1433 w jednym protokolu w Budyskich sudniskich knihach. W lěće 1544 připadny wjeska Wojerowskemu stawowemu knjejstwu.

Hač do lěta 1914 tworješe Sprjewja wosrjedź wsy hranicu mjez Sprjejčanskej a Slepjanskej wosadu. Mjeztym zo bě wjetši wjesny dźěl na prawym brjoze rěki zafarowany do Slepoho, chodźachu wobydlerjo z Hamora, Daškow a Łužkow na lěwym brjoze do cyrkwje w Sprjejcach. Po próstwje gmejny přińdźe 1. oktobra 1914 tež sewjerny dźěl wsy k Sprjejčanskej wosadźe.[4] Tež narodne drasty wobeju wjesneju dźělow so rozeznawachu. Wjes ma swójsku kapałku na kěrchowje při sewjernej kromje sydlišća.

Wobydlerstwo a rěč[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Po statistice Arnošta Muki měješe Nowe Město we 1880tych lětach 230 wobydlerjow, kiž běchu bjez wuwzaća Serbja.[5] Arnošt Černik zwěsći w lěće 1956 serbski podźěl wobydlerstwa wot hišće 77,5 %.[6]

Rěčnje nadeńdźe so wjes při dótkanišću wjacorych hornjo- a delnjoserbskich narěčow.

Powětrowy wobraz Noweho Města (2019)

Literatura[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

  • Hanne-Lore Krautz: Jónu hranica, přeco hranica. W Serbskej protyce 1999, str. 43–46
  • Hanne-Lore Krautz: Chronik Neustadt-Spree – Ein sorbisches Heidedorf im Spiegel der Geschichte. Oberlausitzer Verlag, Spitzkunnersdorf 2004.
  • Frido Michałk a dr.: Der obersorbische Dialekt von Neustadt. LND, Budyšin 1962.

Žórła[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

  1. staw: 9. meje 2011; Wuslědki censusa 2011 za gmejnu Sprjewiny doł
  2. 9. meje 2011; Wuslědki censusa 2011 za gmejnu Sprjewiny doł
  3. Nowe Město w Digitalnym stawizniskim zapisu městnow Sakskeje (němsce)
  4. Krautz 1999, str. 43
  5. Ernst Tschernik: Die Entwicklung der sorbischen Bevölkerung. Akademie-Verlag, Berlin 1954, str. 93. → wšě wjeski
  6. Ludwig Elle: Sprachenpolitik in der Lausitz. Ludowe nakładnistwo Domowina, Budyšin 1995, str. 250. [462 wobydlerjow, z nich 249 dorosćenych z aktiwnymi znajomosćemi serbšćiny, 20 z pasiwnymi, 89 serbskich dźěći a młodostnych, 104 bjez znajomosćow] → wšě wjeski

Wotkaz[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

 Commons: Nowe Město – Zběrka wobrazow, widejow a awdiodatajow
Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije