Lobendava
|
| ||
| Wopon | ||
|---|---|---|
|
| ||
| Zakładne daty | ||
| stat | ||
| kraj | ||
| wysokosć | 344 metrow n.m.hł. | |
| přestrjeń | 19,57 km² | |
| wobydlerstwo | 251 (1. jan 2023)[1] | |
| hustosć zasydlenja | 13 wob. na km² | |
| póstowe čisło | 407 84 | |
| adresa | Lobendava 271 407 84 Lobendava | |
| webstrona | obeclobendava.cz | |
| Cyrkej Marije domapytanja w Lobendawje | ||
Lobendava (němsce Lobendau, hornjoserbsce Lobendawa[2]) je wjes a gmejna w Šluknovskim wuběžku na samym sewjeru Čěskeje. Najsewjerniša gmejna Čěskeje republiki leži we Łužiskich horach a mjezuje na sewjeru a zapadźe ze sakskimaj gmejnomaj Wołbramecy a Neustadt w Sakskej. Słuša k Děčínskemu wokrjesej Wusčanskeho kraja (Ústecký kraj).
Stawizny
[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]Lobendava nasta prawdźepodobnje w 12. abo 13. lětstotku, naspomni so pak hakle w lěće 1449 prěni raz pisomnje. Přez wjes wjedźeše Čěska šćežka, wikowanski puć mjez Čechami a Hornjej Łužicu.
Přirodne poměry
[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]Geomorfologija
[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]Cyły teritorij Lobendawy słuša geomorfologisce k čěskemu dźělej Lužiskich horow. Najwyši dypk gmejny je Buková hora (512 m), najniši dypk namaka so při hranicy Lobendawy a Hornjeje Poustevny we wysokosći 334 m. Gmejna leži podłu rěčkow Severní potok a Luční potok w dołhim dole, kotryž wobdawa ze wšěch bokow rjećaz horow. Na juhozapadźe su to skłoniny Poustevníka (456 m), na zapadźe su to Roubený (461 m), Lobendavský vrch (430 m) a Skřivánčí vrch (479 m), na sewjeru Buková hora (512 m), Stráž (460 m) a skłoniny Hutberga (503 m), na wuchodźe Joachimowa hórka (475 m) a Hanina hórka (420 m) a na juhowuchodźe Ječný vrch (503 m).[3][4]
Gmejnske dźěle
[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]Gmejna wobsteji z gmejnskeju dźělow Lobendava a Severní (Hilgersdorf), najsewjernišeje čěskeje wjeski.
Žórła
[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]- ↑ Český statistický úřad – Ličny wobydlerstwa čěskich gmejnow dnja 1. januara 2023 (PDF; 602 KiB)
- ↑ Poutní zpěvník ke cti svaté Anny a svatého Jáchyma. Towarstwo Nixdorf, Mikulášovice 2023.
- ↑ Základní topografická mapa ČR 1 : 25 000 (němsce) Zeměměřický úřad. Wotwołane dnja 18. septembra 2025.
- ↑ Josef Fiedler: Heimatskunde des politischen Bezirkes Schluckenau. Bezirkslehrerverein, Rumburg 1898, str. 401 (němsce).
Wotkaz
[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]Arnoltice | Benešov nad Ploučnicí | Bynovec | Česká Kamenice | Děčín (Dźěćin) | Dobkovice | Dobrná | Dolní Habartice | Dolní Podluží | Dolní Poustevna | Doubice | Františkov nad Ploučnicí | Heřmanov | Horní Habartice | Horní Podluží | Hřensko | Huntířov | Chřibská | Janov | Janská | Jetřichovice | Jílové | Jiřetín pod Jedlovou | Jiříkov | Kámen | Krásná Lípa | Kunratice | Kytlice | Labská Stráň | Lipová | Lobendava | Ludvíkovice | Malá Veleň | Malšovice | Markvartice | Merboltice | Mikulášovice (Mikławšowicy) | Rumburk | Růžová | Rybniště | Srbská Kamenice | Staré Křečany | Starý Šachov | Šluknov (Słanknow) | Těchlovice | Valkeřice | Varnsdorf (Warnoćicy) | Velká Bukovina | Velký Šenov | Verneřice | Veselé | Vilémov

