Čěska šćežka

Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije
W Hornjej Hórce přeprěči Čěska šćežka Sprjewju přez tak mjenowany Čěski móst.

Čěska šćežka (tež Stary Praski puć; čěsce Česká stezka, němsce Böhmischer Steig) je pomjenowanje wikowanskich pućow, kotrež wot 11. lětstotka Mišnjansku marku, Hornju Łužicu a Čěsku mjez sobu zwjazowachu. Puće wjedu přez horinske rjećazy Bohotskeje, Rudnych horin a Łužiskich horin. Z lěta 1118 pochadźa prěnja indirektna pokazka na tajki zwisk, jako so we wopismje cłownistwo blisko dźensnišeje Šwikawy naspomni. W lěće 1143 naspomni so tak mjenowana semita bohemica tež bjezposrědnje, kotraž ze Starohroda (Altenburg) přez Waldenburg a Sapawu (Zschopau) do Čěskeje wjedźeše.

Łužiska wotbóčka Čěskeje šćežki wjedźeše wot Budyšina po boku Sprjewineho doła do Šluknova a dale do Čěskeje Lipy.

Literatura[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

  • Andreas Gerth: Der Böhmische Steig, Auf den Spuren eines alten Handelsweges von Bautzen nach Prag; eine Wanderung der besonderen Art. Oberlausitzer Verlag Frank Nürnberger, Spitzkunnersdorf 2008.
Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije