Topinambur

Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije
Topinambur
Topinambur (Helianthus tuberosus)
systematika
Domena Eukaryoty
Swět Rostlinstwo
rjad: Asterales
swójba: Zestajenkowe rostliny (Asteraceae)
podswójba: Asteroideae
tribus: Heliantheae
ród: Słónčnica[1][2] (Helianthus)
družina: Topinambur[3][4]
wědomostne mjeno
Helianthus tuberosus
L.
Wobdźěłać
p  d  w

Topinambur[3][4] (Helianthus tuberosus) je rostlina ze swójby zestajenkowych rostlinow (Asteraceae). Druhe serbske mjeno je dulkata słónčnica[3][4]. Rostlina so jako kulturnu rostlinu plahuje.

Mjeno[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Mjeno rostliny pochadźa z mjena indianskeho kmjena, kotryž bě žiwy na pobrjohu Brazilskeje.

Wopis[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Topinambur je trajne zelo, kotrež docpěje wysokosć wot 100 hač do 250 cm.

Łopjena[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Delnje a srjedźne łopjena su hrube, přećiwostejne abo steja po třoch we mutličkach. Wone su jejkojće-lancetojte.

Kćenja[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Kćěje wot oktobra hač do nowembra. Kćenjowe košiki docpěja šěrokosć wot 4 hač do 14 cm. Wobłuk z rołkowymi kćenjemi docpěje šěrokosć wot 1 hač do 2,5 cm.

Dulki[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Rostlina wutwori dołhe podzemske wotnožki, na kotrychž kónčkach so dulki z kulowatymi čłonkami wutworja. Forma dulkow jara wariěruje. Dulki docpěja wažu wot hač do 150 g. Tež barba bělizny móže rozdźělna być, a to swětłobruna hač čerwjena. Znutřkowne dulkow je běłe a krute.

Wone wobsahuja inulin město škroba. Nimo toho wobsahuja 2,5 % bělkowinu a 15,8 % wuhlikowych hydratow.

Stejnišćo[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Rostlina derje wutraje mróz, suchotu a sćin.

Rozšěrjenje[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Pochadźa ze Sewjerneje Ameriki. W lěću 1612 bu do Europy zawjedźena.

Wužiwanje[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Topinambur bu po lěće 1619 w Europje najprjedy plahowany. Po třicećilětnej wójnje bě wažne zakładne žiwidła. Rostlina so w Němskej jenož hišće rědko na juhu a juhozapadźe plahuje, při čimž da so tam samo wodźiwjene namakać. Zelo a dulki so zwjetša jako pica wužiwaja. W Francoskej so rostlina hišće časćišo plahuje, při čimž so dulki zwjetša za zhotowjenje alkohola wužiwaja.

Plahowanje[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Syće hodźi so w nazymje abo nalěće wotměć, při čimž je wotstawk wot 40 hač 70 cm mjez rjadomaj optimalny.

Škódnicy a choroby[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Šlinki, šnaki a druhdy hniće móžeja dulki wobškodźeć.

Podobna družina[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

  • Słónčnica (Helianthus annuus) ma košiki, kotrež docpěwaja šěrokosć wot hač do 40 cm. Wobłuk z rołkowymi kćenjemi je šěrši. Wšě łopjena su měnjate, wutrobojte hač jejkojte.

Nóžki[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

  1. Pawoł Völkel: Prawopisny słownik hornjoserbskeje rěče. Hornjoserbsko-němski słownik. Ludowe nakładnistwo Domowina, Budyšin 2005, ISBN 3-7420-1920-1, str. 463.
  2. W internetowym słowniku: Sonnenblume
  3. 3,0 3,1 3,2 Pawoł Völkel: Prawopisny słownik hornjoserbskeje rěče. Hornjoserbsko-němski słownik. Ludowe nakładnistwo Domowina, Budyšin 2005, ISBN 3-7420-1920-1stronje 463, 519.
  4. 4,0 4,1 4,2 W internetowym słowniku: Topinambur

Žórła[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

  • Meyers Taschenlexikon Biologie, In 3 Bänden, 3. zwjazk, ISBN 3-411-12033-9, strona 137 (němsce)
  • Paul Peeraerts (wud.): Monato. Nr. 4, Flandra Esperanto-Ligo, B-2000 Antwerpen, Belgio 2012, ISSN 0772-456-X, Topinamburo - ĉu herbaĉo? (na stronje 20). (eo)
  • Spohn, Aichele, Golte-Bechtle, Spohn: Was blüht denn da? Kosmos Naturführer (2008), ISBN 978-3-440-11379-0, strona 298 (němsce)
  • Ullstein Lexikon der Pflanzenwelt, 1973, ISBN 3-550-16019-4, strona 417, pod hesłom Sonnenblume (Helianthus) (němsce)

Wotkazy[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Commons
Commons
Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije