Ruhr
Přitočnišćo a běh Ruhry | |
| ćeče přez | Sewjerorynsko-Westfalsku |
| žórło | w Rothaarskich horinach (51° 12′ 48″ S, 8° 33′ 28″ W51.2133333333338.5577777777778 ) |
| wysokosć | 674 m |
| wuliw | w Duisburgu do Ryna (51° 27′ 3″ S, 6° 43′ 23″ W51.4508333333336.7230555555556Koordinaty: 51° 27′ 3″ S, 6° 43′ 23″ W ) |
| wysokosć | 20 m |
| spad rěki | 2,98 m/km |
| mórski basenk | Sewjerne morjo |
| rěčina | Ryn |
| dołhosć | 219,3 km |
| přestrjeń rěčiny | 4485 km² |
Ruhr je srjedźoeuropska rěka, kotraž běži přez němski zwjazkowy kraj Sewjerorynsko-Westfalsku. Prawy a po mnóstwje wody šesty najwjetši přitok Ryna je 219,3 kilometrow dołhi a běži na něhdźe 130 kilometrach přez industrijnu kónčinu Ruhrskeho kraja. W 19. lětstotku bě sčasami najsylnišo wužiwany wodowy puć cyłeje Němskeje.
Wužórli so blisko hessenskeje hranicy w sauerlandskim dźělu Rothaarskich horin na wuchodźe Sewjerorynsko-Westfalskeje a běži potom hłownje do zapadneho směra, mjez druhim přez Arnsberg, Witten, južne dźěle Bochuma a Essena, Mülheim a Duisburg, hdźež so wotprawa do Ryna wuliwa. Při Ruhrskim wuliwje w měšćanskim dźělu Ruhrort nadeńdźe so najwjetši nutřkokrajny přistaw swěta.
Ruhr zastaruje wjacore spjate jězory z wodu a wužiwa so tež za dobywanje energije.