Barentsowe morjo
Barentsowe morjo | ||
---|---|---|
![]() Połoženje Barentsoweho morja
| ||
Hłubokosć | m | |
Nadrjadowane morjo | Arktiski ocean | |
Susodne morja | Karaske morjo, Běłe morjo, Europske sewjerne morjo | |
Kontinent | Europa | |
Staty | ![]() ![]() | |
Přitoki | Pječora | |
Barentsowe morjo (norwegsce Barentshavet, rusce Баренцево море/Barencewo morje) je nakromne morjo Arktiskeho oceana sewjernje europskeje twjerdźe. Leži mjez ruskim Franca Józefowym krajom na sewjeru, Nowej Zemlju na wuchodźe, ruskim a norwegskim brjohom na juhu a norwegskim Svalbardom na sewjerozapadźe a bu po nižozemskim namórniku Willemje Barentsu pomjenowane.
Geografija
[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/21/%D0%92%D0%B8%D0%B4_%D0%BD%D0%B0_%D0%BE%D1%81%D1%82%D1%80%D0%BE%D0%B2_%D0%91%D1%8D%D0%BB%D0%BB.jpg/220px-%D0%92%D0%B8%D0%B4_%D0%BD%D0%B0_%D0%BE%D1%81%D1%82%D1%80%D0%BE%D0%B2_%D0%91%D1%8D%D0%BB%D0%BB.jpg)
Z přerěznej hłubokosću wot něhdźe 230 metrow słuša k hłubšim šelfowym morjam. Dla Sewjeroatlantiskeho pruda, wotnožki Golfoweho pruda, je wjele přistawow při Barentsowym morju tež w zymje bjez lodu, hačrunjež leža daloko na sewjeru.
Jako hranica mjez Barentsowym a Europskim sewjernym morjom płaći linija wot Svalbarda přez Mjedwjedźowu kupu hač k Sewjernemu kapej. W juhu je Běłe morjo za połkupu Kolu jeničke nakromne morjo Barentsoweho morja. Za Nowej Zemlju na wuchodźe leži Karaske morjo.
Za čas zymneje wójny a tež po tym běše mórska hranica mjez Sowjetskim zwjazkom resp. Ruskej a Norwegskej zwadna. W aprylu 2010 wujednaštej stataj zrěčenje, po kotrymž běži hranica wosrjedź něhdźe 175.000 km² wulkeho zwadneho teritorija.
Hospodarstwo
[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b8/Murmansk_%2819616461005%29.jpg/220px-Murmansk_%2819616461005%29.jpg)
Najwjetše město při brjohach Barentsoweho morja je Murmansk w Ruskej, hdźež so namaka – runje kaž w něhdy finskej Pječenze – stejišćo ruskeje polarneje floty. W Barentsowym morju nadeńdźe so tež najwjetši wobstatk zešrótowanych atomowych podnurjakow na swěće, štož předstaji riziko za přirodu a přimórske kónčiny.
Pod niłšim wuchodnym dźělom morja, hdźež so rěka Pječora do njeho wuliwa, su bohate łožišća zemskeho wolija. Tež w juhozapadźe nadeńdu so wolijowe a płunowe łožišća. Z 1970tych lět so z morja wolij wudobudźe, štož bě tehdom přičina konflikta mjez přimórskimaj krajomaj.
Dalša wuznamna hospodarska hałuza je rybarstwo, předewšěm kabeljawa.
Wotkaz
[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/12px-Commons-logo.svg.png)