Barentsowe morjo

Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije
Barentsowe morjo
Połoženje Barentsoweho morja
Połoženje Barentsoweho morja
Hłubokosć m
Nadrjadowane morjo Arktiski ocean
Susodne morja Karaske morjo, Běłe morjo, Europske sewjerne morjo
Kontinent Europa
Staty  Ruska
Norwegska Norwegska
Přitoki Pječora
Wobdźěłać
p  d  w

Barentsowe morjo (norwegsce Barentshavet, rusce Баренцево море/Barencewo morje) je nakromne morjo Arktiskeho oceana sewjernje europskeje twjerdźe. Leži mjez ruskim Franca Józefowym krajom na sewjeru, Nowej Zemlju na wuchodźe, ruskim a norwegskim brjohom na juhu a norwegskim Svalbardom na sewjerozapadźe a bu po nižozemskim namórniku Willemje Barentsu pomjenowane.

Geografija[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Franca Józefowy kraj na sewjeru Barentsoweho morja

Z přerěznej hłubokosću wot něhdźe 230 metrow słuša k hłubšim šelfowym morjam. Dla Sewjeroatlantiskeho pruda, wotnožki Golfoweho pruda, je wjele přistawow při Barentsowym morju tež w zymje bjez lodu, hačrunjež leža daloko na sewjeru.

Jako hranica mjez Barentsowym a Europskim sewjernym morjom płaći linija wot Svalbarda přez Mjedwjedźowu kupu hač k Sewjernemu kapej. W juhu je Běłe morjo za połkupu Kolu jeničke nakromne morjo Barentsoweho morja. Za Nowej Zemlju na wuchodźe leži Karaske morjo.

Za čas zymneje wójny a tež po tym běše mórska hranica mjez Sowjetskim zwjazkom resp. Ruskej a Norwegskej zwadna. W aprylu 2010 wujednaštej stataj zrěčenje, po kotrymž běži hranica wosrjedź něhdźe 175.000 km² wulkeho zwadneho teritorija.

Hospodarstwo[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Mórski přistaw w Murmansku

Najwjetše město při brjohach Barentsoweho morja je Murmansk w Ruskej, hdźež so namaka – runje kaž w něhdy finskej Pječenze – stejišćo ruskeje polarneje floty. W Barentsowym morju nadeńdźe so tež najwjetši wobstatk zešrótowanych atomowych podnurjakow na swěće, štož předstaji riziko za přirodu a přimórske kónčiny.

Pod niłšim wuchodnym dźělom morja, hdźež so rěka Pječora do njeho wuliwa, su bohate łožišća zemskeho wolija. Tež w juhozapadźe nadeńdu so wolijowe a płunowe łožišća. Z 1970tych lět so z morja wolij wudobudźe, štož bě tehdom přičina konflikta mjez přimórskimaj krajomaj.

Dalša wuznamna hospodarska hałuza je rybarstwo, předewšěm kabeljawa.


Wotkaz[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

 Commons: Barentsowe morjo – Zběrka wobrazow, widejow a awdiodatajow
7540
Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije