Aljaksandr Lukašenka

Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije
Lukašenka w lěće 2015

Aljaksandr Ryhorawič Lukašenka (běłorusce Аляксандр Рыгоравіч Лукашэнка, rusce Александр Григорьевич Лукашенко/Aleksandr Grigorjewič Lukašenko; * 30. awgusta 1954 w Kopysu, Běłoruska SSR) je běłoruski politikar, kotryž wobknježi wuchodoeuropski kraj wot lěta 1994 awtoritarnje. Wón płaći jako „posledni diktator Europy“.

Wón dźěłaše wot lěta 1982 jako direktor ratarskeho prodrustwa (sowchozy) a bě sekretar KSSZ. Po swójskich wuprajenjach hłosowaše w lěće 1991 jako jenički zapósłanc Wyšeho sowjeta (parlamenta) Běłoruskeje SSR přećiwo njewotwisnosći wot Sowjetskeho zwjazka.

1993 bu za předsydu parlamentariskeho wuběrka za bój přećiwo korupciji woleny a wobwini wodźacych čłonow knježerstwa dla korupcije, mjez nimi prezidenta parlamenta a amtěrowacu hłowu stata Stanislawa Šuškewiča, kiž swoje zastojnstwo złoži. W slědowacych wólbach bu Lukašenka sam za prěnjeho prezidenta Běłoruskeje woleny a wot toho časa po oficielnych podaćach pjeć króć w zastojnstwje wobkrućeny, posledni raz dnja 9. awgusta 2020. Prawidłownje buchu kandidaća opozicije w běhu wólbneho boja zajeći. Po wšěch prezidentowych wólbach zašłych 15 lět, kotrež Lukašenka oficielnje stajnje z wulkej wjetšinu wokoło 80 procentow za sebje rozsudźi, dóńdźe k masowym protestam opozicije wosebje w Minsku, ale tež w druhich městach. Tute so ze strony policije a specialnych jednotkow porazychu.

Wotkazaj[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

 Commons: Aljaksandr Lukašenka – Zběrka wobrazow, widejow a awdiodatajow
Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije