Žołty sydrik

Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije
Žołty sydrik
Žołty sydrik (Galium verum)
systematika
Domena Eukaryoty
Swět Rostlinstwo
  Asteridy
Euasteridy I
rjad: (Gentianales)
swójba: Čerwjenkowe rostliny (Rubiaceae)
ród: Sydrik[1][2] (Galium)
družina: Žołty sydrik
wědomostne mjeno
Galium verum
L.
Wobdźěłać
p  d  w

Žołty sydrik (Galium verum) je rostlina ze swójby čerwjenkowych rostlinow (Rubiaceae).

Wopis[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Žołty sydrik je trajne zelo, kotrež docpěje wysokosć wot 30 hač do 60 cm (wot 15 hač do 50 cm) a šěrokosć wot hač do 1,2 m. Zrunane stołpiki su krute a maja tupe hrany.

Łopjena[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Wuske łopjena su linealne a maksimalnje docpěja šěrokosć wot 2 mm a dołhosć wot hač do 2,5 cm. Wone su na hornim boku ćmowozelene, na delnim boku krótkokosmaće šěre. Jich kroma je zawita. 8-12 jehłojtych, 1-2,5 mm dołhich łopješkow steji w srjedźnych mutličkach.

Kćenja[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Kćěje wot junija hač do septembra. Citronužołte abo złotožołte kćenja docpěja šěrokosć wot 2 hač 4 mm. Wonja mjedojće a steja w hustych, nakónčnych pakićach. Króna njese 4 kónčki a docpěje šěrokosć wot něhdźe 3 mm.

Stejnišćo[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Rosće na suchich łukach a pastwach, na skłoninach, na kromach kerčinow a na łuhojtych łukach. Ma radšo w prawym měrje suche, słónčne hač połsćinowe stejnišća.

Rozšěrjenje[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Rostlina je w Euraziji a sewjernej Ameriki rozšěrjena, při čimž w nimale cyłej Europje, ale w Němskej jenož rozpjeršena wustupuje.

Wužiwanje[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Nóžki[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

  1. Pawoł Völkel: Prawopisny słownik hornjoserbskeje rěče. Hornjoserbsko-němski słownik. Ludowe nakładnistwo Domowina, Budyšin 2005, ISBN 3-7420-1920-1, str. 496.
  2. W internetowym słowniku: Labkraut

Žórła[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

  • Botanica, Einjährige und mehrjährige Pflanzen, Über 2000 Pflanzenporträts, ISBN 978-3-8331-4469-1, strona 362 (němsce)
  • Meyers Taschenlexikon Biologie, In 3 Bänden, 2. zwjazk, ISBN 3-411-12023-1, strona 116 (němsce)
  • Spohn, Aichele, Golte-Bechtle, Spohn: Was blüht denn da? Kosmos Naturführer (2008), ISBN 978-3-440-11379-0, strona 264 (němsce)
  • Steinbachs Großer Pflanzenführer, ISBN 978-3-8001-7567-3, strona 142 (němsce)
  • Brankačk, Jurij: Wobrazowy słownik hornjoserbskich rostlinskich mjenow na CD ROM. Rěčny centrum WITAJ, wudaće za serbske šule. Budyšin 2005.
  • Kubát, K. (Hlavní editor): Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha (2002)
  • Lajnert, Jan: Rostlinske mjena. Serbske. Němske. Łaćanske. Rjadowane po přirodnym systemje. Volk und Wissen Volkseigener Verlag Berlin (1954)
  • Rězak, Filip: Němsko-serbski wšowědny słownik hornjołužiskeje rěče. Donnerhak, Budyšin (1920)

Eksterne wotkazy[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Commons
Commons
Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije