Zelena wólša

Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije
Zelena wólša
Płódnistwa zeleneje wólše (Alnus viridis)
systematika
Domena Eukaryoty
Swět Rostlinstwo
  Rosidy
Eurosidy I
rjad: (Fagales)
swójba: Brězowe rostliny (Betulaceae)
podswójba: Betuloideae
ród: Wólša[1][2] (Alnus)
družina: Zelena wólša
wědomostne mjeno
Alnus viridis
(Chaix) DC.
Wobdźěłać
p  d  w

Zelena wólša (Alnus viridis) je kerk ze swójby brězowych rostlinow (Betulaceae).

Wopis[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Zelena wólša je jara rozhałuzowany, wysoki kerk, kotryž docpěje wysokosć wot 1 hač 3 m. Wutwori wuběžki.

Młode hałuzy su šěrobrune hač prochšěre.

Łopjena[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Łopjena su měnjate, 10-20 dołho stołpikate. Łopjeńcy su jejkojte, přikónčene, na spočatku lěpjate, na hornim boku ćmowozelene, na delnim boku swětliše a błyšćace a docpěja dołhosć wot 5 hač do 8 cm. Jich kroma je jednory abo dwójce rězana. Zymske pupki su dołhojćo-jejkojte, čerwjenobrune a docpěja dołhosć wot 10 mm.

Kćenja[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Kćěje wot apryla hač do meje (junija). Kćenja su njenahladne a so hromadźe z łopjenami jewja. Muske micki steja po dwěmaj hač po třoch, so hižo loni wutworja a naho přezymuja. Za čas kćěwje docpěja dołhosć wot 6 cm. Žónske kwětnistwa w pupkach přezymuja a hakle z łopjenami wočinja.

Płódnistwa[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Płódnistwa su hablojte, jejkojte a docpěja dołhosć wot 10 hač do 13 mm a šěrokosć wot 7 mm. Wone steja po třoch hač po pjećoch w kićach. Worjechi docpěja dołhosć wot 3 mm a njesu na boku wuske křidleška. Płody wot oktobra hač nowembra zezrawja.

Stejnišćo[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Rosće na nahłych zwisach, lěsnych kromach abo rěčnych brjohach. Ma radšo wodu ćahace abo wot sakanja włóžne, na prawym měrje wutkate a kisałe hlinjane, běłohlinjane abo kamjentne pódy.

Rozšěrjenje[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Rostlina je we wysokich horinach Europy a wysokich łožišćach srjedźnych horinow rozšěrjena, při čimž w Alpach wosebje w montanych a subalpinskich conach wustupuje.

Wužiwanje[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Rostlina so k přikrućenje pódy w hórskich łožišćach, k škitanju lawinowych zwisow a k zadźěwanju erozije plahuje.

Poddružiny[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

  • Alnus viridis subsp. crispa (Syn.: Alnus crispa (Aiton) Pursh, Alnus crispa var. mollis (Fernald) Fernald)
  • Alnus viridis subsp. fruticosa (Syn.: Alnus fruticosa Rupr.)
  • Alnus viridis subsp. sinuata (Syn.: Alnaster sinuatus (Regel) Czerep., Alnus crispa subsp. sinuata (Regel) Hultén, Alnus sinuata (Regel) Rydb., Alnus sitchensis (Regel) Sarg., Alnus viridis var. sinuata Regel)
  • (Alnus viridis subsp. suaveolens (Syn.: Alnus suaveolens (Req.) Ball), korsiska małoróstna wólša)
  • Alnus viridis subsp. viridis (Syn.: Alnus alnobetula (Ehrh.) K.Koch)

Nóžki[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

  1. Pawoł Völkel: Prawopisny słownik hornjoserbskeje rěče. Hornjoserbsko-němski słownik. Ludowe nakładnistwo Domowina, Budyšin 2005, ISBN 3-7420-1920-1, str. 564.
  2. W internetowym słowniku: Erle

Žórła[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

  • Mayer, Schwegler: Welcher Baum ist das?, Bäume, Sträucher, Ziergehölze, ISBN 978-3-440-11273-1, strona 134 (němsce)
  • Ulrich Hecker: BLV Bestimmungsbuch Bäume und Sträucher, ISBN 3-405-13737-3, strona 114 (němsce)
  • Brankačk, Jurij: Wobrazowy słownik hornjoserbskich rostlinskich mjenow na CD ROM. Rěčny centrum WITAJ, wudaće za serbske šule. Budyšin 2005.
  • Kubát, K. (Hlavní editor): Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha (2002)
  • Lajnert, Jan: Rostlinske mjena. Serbske. Němske. Łaćanske. Rjadowane po přirodnym systemje. Volk und Wissen Volkseigener Verlag Berlin (1954)
  • Rězak, Filip: Němsko-serbski wšowědny słownik hornjołužiskeje rěče. Donnerhak, Budyšin (1920)

Eksterne wotkazy[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Commons
Commons
Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije