Šiškaty dub: Rozdźěl mjez wersijomaj
S bot přidał: mhr:Тумо |
korektura, předłoha, dodawk |
||
Rjadka 4: | Rjadka 4: | ||
|wulkosć=250px |
|wulkosć=250px |
||
|wopis wobraza=Ilustracija šiškateho duba (''Quercus robur'') |
|wopis wobraza=Ilustracija šiškateho duba (''Quercus robur'') |
||
|klasa= |
|klasa= |
||
|podklasa0=[[Rosidy]]<br />[[Eurosidy I]] |
|||
|podklasa=(Rosidae) |
|||
|porjad=(Fagales) |
|porjad=(Fagales) |
||
|swójba=[[Bukowe rostliny]]<br />(Fagaceae) |
|swójba=[[Bukowe rostliny]]<br />(Fagaceae) |
||
|ród=[[Dub]]<ref> |
|ród=[[Dub]]<ref>{{Prawopisny2005|strona=104}}</ref><ref>{{boehmak|titul= Eiche}}</ref> (Quercus) |
||
|družina=[[Šiškaty dub]] |
|družina=[[Šiškaty dub]] |
||
|wědomostne mjeno=Quercus robur |
|wědomostne mjeno=Quercus robur |
||
Rjadka 21: | Rjadka 21: | ||
== Wopis == |
== Wopis == |
||
Šiškaty dub je lětozeleny štom, kotryž ma najčasćišo krótki kmjen a docpěje wysokosć wot 30 hač do 40 m. |
Šiškaty dub je lětozeleny [[štom]], kotryž ma najčasćišo krótki, sylny kmjen a docpěje wysokosć wot 30 hač do 40 m. Móže starosć wot 600 hač do 700 lět docpěwać. Šiškaty dub je zymokruty. |
||
Ma sylne [[hałuza|hałuzy]] a hustu, šěroku krónu. Młode [[hałuza|hałuzy]] su šěrozelene abo šěrobrune. |
|||
[[Skora]] je tołsta, po dołhosći hłuboko rozpukana a ćěmnošěra. [[Kmjen]] docpěje tołstosć wot 2 m. |
[[Skora]] je tołsta, po dołhosći hłuboko rozpukana a ćěmnošěra. [[Kmjen]] docpěje tołstosć wot 2 m. |
||
=== Łopjena === |
|||
Młode [[hałuza|hałuzy]] su šěrozelene abo šěrobrune. Zymske pupki su owalne a docpěja dołhosć wot 5 hač do 8 mm. |
|||
Zymske pupki su jejojteje formy, docpěja dołhosć wot 5 hač do 8 mm. Nakónčny pupk je husto wot bóčnych pupkow wobdaty. |
|||
[[Łopjeno|Łopjena]] su lapate, měnjate, jara krótko stołpikate |
[[Łopjeno|Łopjena]] su lapate, měnjate, jara krótko stołpikate (wot 2 hač do 7 mm). Łopjency su wopak jejkojte a docpěja dołhosć 10 hač do 15 cm a šěrokosć wot 5 hač do 8 cm, na wšěm boku z 5-6 kulojtymi buchtami a cyłokromatymi lapami. Zwjercha su ćmowozelene, błyšćate, wot spody jasniše a na žiłkach kosmate. |
||
=== Kćenja === |
|||
Šiškaty dub kćěje wot apryla hač do meje. [[Kćenje|Kćenja]] su njenahladne a steja w jednosplažnych kwětnistwach. Rostlina je jednodomna. Muske micki steja kopate na spódku młodych wurostkow w čumpatych, wisacych [[kłosa]]ch, docpěja dołhosć wot 2 hač do 4cm, su žołtozelene. Žónske kćenja steja na kónčku młodych wurostkow w dołho šiškatych, 1- hač do 3-kćenjowych kłóskach. Młode duby počinaja hakle w starosći wot 15-20 lět za kćeće zrałe być. |
Šiškaty dub kćěje wot apryla hač do meje. [[Kćenje|Kćenja]] su njenahladne a steja w jednosplažnych kwětnistwach. Rostlina je jednodomna. Muske micki steja kopate na spódku młodych wurostkow w čumpatych, wisacych [[kłosa]]ch, docpěja dołhosć wot 2 hač do 4cm, su žołtozelene. Žónske kćenja steja na kónčku młodych wurostkow w dołho šiškatych, 1- hač do 3-kćenjowych kłóskach. Młode duby počinaja hakle w starosći wot 15-20 lět za kćeće zrałe być. |
||
=== Płody === |
|||
Dołho šiškate žołdźe su jejkojte abo dołhojte a docpěja dołhosć wot 2 hač do 3,5 cm a su w delnjej třećinje wot płodoweho keluška zawalowane. Wobsahuja hač do 30% škroba a tohodla su hódnotne za čerwjenu dźiwinu kaž picu. |
Dołho šiškate žołdźe su jejkojte abo dołhojte a docpěja dołhosć wot 2 hač do 3,5 cm a su w delnjej třećinje wot płodoweho keluška zawalowane. Wobsahuja hač do 30% škroba a tohodla su hódnotne za čerwjenu dźiwinu kaž picu. |
||
Šiškaty dub je runja druhim dubam wětrny kćějak. Płody buchu předewšěm wot sojow a wjewjerčkow rozšěrjene. |
Šiškaty dub je runja druhim dubam wětrny kćějak. |
||
=== Płody === |
|||
[[Płód|Płody]] buchu předewšěm wot sojow a wjewjerčkow rozšěrjene. |
|||
== Stejnišćo == |
== Stejnišćo == |
||
Rjadka 49: | Rjadka 57: | ||
</gallery> |
</gallery> |
||
== |
== Nóžki == |
||
<references/> |
<references/> |
||
== Žórła == |
== Žórła == |
||
* Botanica, Bäume und Sträucher, Über 2000 Pflanzenporträts, ISBN 978-3-8331-4467-7, strona 708 {{ref-de}} |
|||
* Schauer - Caspari: Pflanzenführer für unterwegs, ISBN 978-3-8354-0354-3, 2. nakład, 2008, strona 432 {{ref-de}} |
* Schauer - Caspari: Pflanzenführer für unterwegs, ISBN 978-3-8354-0354-3, 2. nakład, 2008, strona 432 {{ref-de}} |
||
* Spohn, Aichele, Golte-Bechtle, Spohn: Was blüht denn da? Kosmos Naturführer (2008), ISBN 978-3-440-11379-0, strona 398 {{ref-de}} |
* Spohn, Aichele, Golte-Bechtle, Spohn: Was blüht denn da? Kosmos Naturführer (2008), ISBN 978-3-440-11379-0, strona 398 {{ref-de}} |
||
* |
* Ulrich Hecker: BLV Bestimmungsbuch Bäume und Sträucher, ISBN 3-405-13737-3, strony 20, 106-107, 154, 172, 183 {{ref-de}} |
||
* Kral, Jurij: Serbsko-němski słownik hornjołužiskeje rěče. Maćica serbska, Budyšin (1927) |
* Kral, Jurij: Serbsko-němski słownik hornjołužiskeje rěče. Maćica serbska, Budyšin (1927) |
||
* Rězak, Filip: Němsko-serbski wšowědny słownik hornjołužiskeje rěče. Donnerhak, Budyšin (1920) |
* Rězak, Filip: Němsko-serbski wšowědny słownik hornjołužiskeje rěče. Donnerhak, Budyšin (1920) |
Wersija wot 28. awgusta 2010, 14:45
Ilustracija šiškateho duba (Quercus robur) | |
systematika | |
---|---|
Domena | Eukaryoty |
Swět | Rostlinstwo |
Rosidy Eurosidy I | |
rjad: | (Fagales) |
swójba: | Bukowe rostliny (Fagaceae) |
ród: | Dub[1][2] (Quercus) |
družina: | Šiškaty dub |
wědomostne mjeno | |
Quercus robur | |
L. (1753) | |
Mapa | |
rozšěrjenje šiškateho duba | |
Šiškaty dub (Quercus robur) je štom ze swójby bukowych rostlinow (Fagaceae), z roda dubow.
Wopis
Šiškaty dub je lětozeleny štom, kotryž ma najčasćišo krótki, sylny kmjen a docpěje wysokosć wot 30 hač do 40 m. Móže starosć wot 600 hač do 700 lět docpěwać. Šiškaty dub je zymokruty.
Ma sylne hałuzy a hustu, šěroku krónu. Młode hałuzy su šěrozelene abo šěrobrune.
Skora je tołsta, po dołhosći hłuboko rozpukana a ćěmnošěra. Kmjen docpěje tołstosć wot 2 m.
Łopjena
Zymske pupki su jejojteje formy, docpěja dołhosć wot 5 hač do 8 mm. Nakónčny pupk je husto wot bóčnych pupkow wobdaty.
Łopjena su lapate, měnjate, jara krótko stołpikate (wot 2 hač do 7 mm). Łopjency su wopak jejkojte a docpěja dołhosć 10 hač do 15 cm a šěrokosć wot 5 hač do 8 cm, na wšěm boku z 5-6 kulojtymi buchtami a cyłokromatymi lapami. Zwjercha su ćmowozelene, błyšćate, wot spody jasniše a na žiłkach kosmate.
Kćenja
Šiškaty dub kćěje wot apryla hač do meje. Kćenja su njenahladne a steja w jednosplažnych kwětnistwach. Rostlina je jednodomna. Muske micki steja kopate na spódku młodych wurostkow w čumpatych, wisacych kłosach, docpěja dołhosć wot 2 hač do 4cm, su žołtozelene. Žónske kćenja steja na kónčku młodych wurostkow w dołho šiškatych, 1- hač do 3-kćenjowych kłóskach. Młode duby počinaja hakle w starosći wot 15-20 lět za kćeće zrałe być.
Płody
Dołho šiškate žołdźe su jejkojte abo dołhojte a docpěja dołhosć wot 2 hač do 3,5 cm a su w delnjej třećinje wot płodoweho keluška zawalowane. Wobsahuja hač do 30% škroba a tohodla su hódnotne za čerwjenu dźiwinu kaž picu.
Šiškaty dub je runja druhim dubam wětrny kćějak.
Płody
Płody buchu předewšěm wot sojow a wjewjerčkow rozšěrjene.
Stejnišćo
Šiškaty dub rosće na hłubokosahacych, włóžnych a wutkatych, hlinjanych a pěskowych pódach.
Rozšěrjenje
Šiškaty dub je w Europje, sewjernej Anatoliji, Kawkazu rozšěrjeny; w srjedźnej Europje wot nižiny hač do wysokosće wot 1000 metrow w Alpach.
-
Šiškaty dub
-
Ilustracija
-
Łopjena a płody
-
Šiškaty dub
Nóžki
- ↑ Pawoł Völkel: Prawopisny słownik hornjoserbskeje rěče. Hornjoserbsko-němski słownik. Ludowe nakładnistwo Domowina, Budyšin 2005, ISBN 3-7420-1920-1, str. 104.
- ↑ W internetowym słowniku: Eiche
Žórła
- Botanica, Bäume und Sträucher, Über 2000 Pflanzenporträts, ISBN 978-3-8331-4467-7, strona 708 (němsce)
- Schauer - Caspari: Pflanzenführer für unterwegs, ISBN 978-3-8354-0354-3, 2. nakład, 2008, strona 432 (němsce)
- Spohn, Aichele, Golte-Bechtle, Spohn: Was blüht denn da? Kosmos Naturführer (2008), ISBN 978-3-440-11379-0, strona 398 (němsce)
- Ulrich Hecker: BLV Bestimmungsbuch Bäume und Sträucher, ISBN 3-405-13737-3, strony 20, 106-107, 154, 172, 183 (němsce)
- Kral, Jurij: Serbsko-němski słownik hornjołužiskeje rěče. Maćica serbska, Budyšin (1927)
- Rězak, Filip: Němsko-serbski wšowědny słownik hornjołužiskeje rěče. Donnerhak, Budyšin (1920)
- Völkel, Pawoł: Hornjoserbsko-němski słownik, Ludowe nakładnistwo Domowina, Budyšin (1981)