Marja Grólmusec

Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije
Marja Grólmusec na listowej znamce NDR (1959).

Marja Grólmusec (němsce Maria Karoline Elisabeth Grollmuß; * 24. apryla 1896 w Lipsku; † 6. awgusta 1944 w koncentraciskim lěhwje Ravensbrück) bě serbska publicistka, wučerka, spjećowarka a wopor nacionalsocializma.

Žiwjenje[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Młode a studijne lěta[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Marja Grólmusec so 24. apryla 1896 jako dźowka z Radworja pochadźaceho promowowaneho filologu a šulskeho nawodu Jana Grólmusa w Lipsku narodźi. Jako so w swójbje znamjenja tuberkulozy jewjachu, natwari nan w Radworju chěžu, hdźež woni přez lěćne měsacy přebywachu. Marja Grólmusec kubłaše so w religioznym, byrgarsko-humanistiskim zmysle a wopyta wot 1902 do 1910 Prěnju katolsku byrgarsku šulu w Lipsku a po tym lěto katolsku holčacu šulu w Belgiskim Lüttichu. Wot lěta 1912 do 1917 wukubła so wona na Lipšćanskej Druhej wyšej šuli za holcy z wučerskim wustawom Huga Gaudiga[1] a sta so w lěće 1918 z čłonku Maćicy Serbskeje.

Jako wučerka skutkowaše wona 1918 jenož krótko w Byrgarskej šuli Lipsk-Reudnitz a nachwata 1920 maturu na Měšćanskim studijnym seminarje w Lipsku. Po tym přizamkny wona stawizniski a filologiski studij na uniwersitomaj w Lipsku a Berlinje, ale tež w Šwicarskej, Francoskej a Čěskosłowakskej. W lěće 1925 wotpołoži wona statny eksamen w Lipsku a sta so na lěto ze studijnej asesorku při wučerskim seminarje Augustinskich rjadniskich sotrow w Badenskim Offenburgu. Po studiju zapoda Marja Grólmusec w Lipsku jeje disertaciske dźěło „Joseph Görres und die Demokratie“, kotrež so pak najprjedy wotpokaza. Hakle 1932 spožči so jej titul dr. phil., po tym zo wudospołnjenu disertaciju pódla dźěła 1929 znowa zapoda.

Politiski angažement[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Čas Weimarskeje republiki[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Hižo za čas studija angažowaše so Marja Grólmusec, wobwliwowana wot demokratiskich a socialistiskich nahladow, we wšelakich towarstwach. Tak přistupi wona 1923 młodźinskej organizaciji Windthorstbund katolskeje strony Centrum, hdźež tež za nowinu „Das junge Zentrum“ pisaše. Hižo bórze na to bu wona čłonka socialdemokratisce wusměrjeneho socialistiskeho studentskeho zwjazka w Lipsku. Wot lěta 1926 dźěłaše Marja Grólmusec jako žurnalistka w Frankobrodźe nad Mohanom za lěwicarsko-katolsku nowinu „Rhein-Mainische Volkszeitung“, pozdźišo tež za „Deutsche Republik“ a skutkowaše w dźěłowym kruhu něhdyšeho kanclera Josepha Wirtha (Centrum), kotryž běše zdobom wudawar nowinow.

Marja Grólmusec so politisce wosebje za socialne temy angažowaše, chabłaše pak w jeje politiskej podpěry. Wona wzda so přistajenja při nowinomaj, zastupi 1927 do politiskeje strony SPD a dźěłaše na wšelakorych městnach w Berlinje a Budyšinje a jako swobodna žurnalistka. Ale hižo 1929 přizamkny so wona KPD, z kotrejež so pak w samsnym lěće zaso wuzamkny a přistupi komunistiskej stronje Kommunistischen Partei-Opposition. Tu wobdźěła prašenja dźěłarnistwow a přizamkny so 1932 zhromadnje z komunistiskimaj politikarjomaj Paulom Fröhlichom a Jacobom Walcherom Socialistiskej dźěłaćerskej stronje Němskeje (SAP), kotraž so z lěwicarskeho boka SPD wutwori. Marja Grólmusec podpěra tu wosebje předsydu strony Maxa Seydewitza a kandidowaše 1932 dwójce njewuspěšna jako zapósłanča za Němski sejm we wólbnym wokrjesu Drježdźany-Budyšin. Po tym zo so 1933 rozpušćenje strony wot wjetšiny wotpokaza, so wona ze SAP wuzamkny, a zastupi ze Seydewitzom znowa do SPD.

Čas nacionalsocializma[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Połpostawa Marje Grólmusec před Radworskej šulu

Po tym zo nacionalsocialisća w januarje 1933 móc přewzachu, přesydli so Marja Grólmusec do Radworja. Wjeska bu ilegalne zetkanišćo a přechodna stacija přesćěhanych na puću přez čěskosłowaksku hranicu. Ale tež Grólmusec sama dźěłaše často jako kurěr a jědźeše mjez druhim k Seydewitzej do Prahi, nawjedowarjej mjeztym zakazanej SAP. Pola njeho planuje ze studijnym přećelom Hermannom Reinmuthom wudaće ilegalneje nowiny „Čerwjenych łopjenow“ („Rote Blätter“). Nimo toho hromadźi wona pjenjezy, zo by swójbam jatych pomhała.

Po denunciaciji buštaj Marja Grólmusec a Hermann Reinmuth 7. nowembra 1934 zajatej.[2] Wona bu spočatnje w Drježdźanach zajata, před Drježdźanskim ludowym sudniskim dworom wobskoržena a 23. nowembra 1935 přihotow wulkopřerady dla k šěsć lětam (Reinmuth k sydom lětam) w chłostarni zasudźena a do Waldheima, njedaloko Kamjenicy přewjezena. Namjety Gestapo serbskich spjećowarjow wobčušlić wona wotpokaza a so w decembru 1940 koncentraciskemu lěhwej Ravensbrück přepoda. Tři lěta pozdźišo zemrě tam 6. awgusta 1944 na přepozdźe a pod njeznjesomnymi wuměnjenjemi přewjedźenej operaciji tumora. Popjelnica so 22. septembra 1944 na Radworskim kěrchowje pochowa.

Počesćowanja[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Wopomnjenska tafla při dróze dr. Marje Grólmusec w Budyšinje

W Budyšinje, Wojerecach, Lipsku a dalšich gmejnach Łužicy su dróhi pomjenowane po Mari Grólmusec. Zakładna a wyša šula w Slepom kaž tež w Radworju noša jeje mjeno.

Twórby (wuběr)[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

  • Die Frau und die junge Demokratie. Ein Bericht über Frau, Politik und Demokratie. Carolus-Druckerei, Frankobrod n. M. 1925.
  • Über die weibliche Form der Politik. W: Die Schildgenossen. 1/1926.
  • Was ist die linke Sozialdemokratie? W: Gegen den Strom. 4/1931.
  • Die Kluft. W: Kampfsignal. 1932.
  • Josef Görres und die Demokratie. Lipsk 1932.

Literatura[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

  • Marja Kubašec: Hwězdy nad bjezdnom. Ludowe nakładnistwo Domowina, Budyšin 1960 (2., rozšěrjene wudaće 1962).
  • Wórša Dahmsowa-Meškankec: Marja Grólmusec 1896–1944. W: Wobrazki ze Serbow. Ludowe nakładnistwo Domowina, Budyšin 1996.
  • Elisabeth Prégardier a Anne Mohr (wud.): Briefe nach Radibor: Maria Grollmuß (1896–1944). Aus dem Zuchthaus Waldheim und dem Konzentrationslager Ravensbrück von 1938–1944. Plöger, Annweiler 2000.
  • Gerd Schäfer: Dr. Maria Grollmuß (1896–1944) – Eine fast vergessene Grenzgängerin. W: JahrBuch für Forschungen zur Geschichte der Arbeiterbewegung, zešiwk III/2012.

Žórła[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

  1. Paul Gedan (wud.): Das städtische Lehrerinnenseminar zu Leipzig. Gedenkschrift zur Feier des 25jährigen Bestehens. Lipsk 1924, str. 62.
  2. Peter Steinbach a Johannes Tuchel: Lexikon des Widerstandes 1933–1945. C.H. Beck, 2., überarb. u. erw. Auflage 1998, ISBN 340643861X, str. 74sl.

Wotkazaj[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

 Commons: Marja Grólmusec – Zběrka wobrazow, widejow a awdiodatajow
Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije