Josef Páta

Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije
Dźi do: Nawigacija, Pytać
Josef Páta
Podpismo Páty w hóstnej knize Maćicy Serbskeje

Josef Páta (* 27. awgusta 1886 w Litomyšlu; † 24. junija 1942 w Praze) bě čěski slawist a profesor serbskeje rěče a literatury při Karlowej uniwersiće w Praze.

Páta studowaše wot 1904 slawistiku při Karlowej uniwersiće a wopytowaše tež kursy serbskeje rěče. W lěće 1909 bu promowowany. Po wojerskej słužbje w Prěnjej swětowej wójnje dźěłaše wot 1919 jako gymnazialny wučer w Praze. Po swojej habilitaciji 1922 sta so z docentom za serbsku rěč a kulturu a wot lěta 1933 bě prěni nimorjadny profesor za sorabistiku.

Po wobsadźenju Čěskosłowakskeje bu w lěće 1939 po poručenju nacijow z uniwersity wotstronjeny. Po atentaće na nacistiskeho naměstnika Reinharda Heydricha bu Páta zajaty a hromadźe z dalšimi wosobinami zjawneho žiwjenja na třělnišću Kobylisy w Praze zatřěleny.

Wubrane spisy[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

  • Zlomek evangelistáře XII. stol. Sofijské národní knihovny: studie gramaticko-lexikální, 1915
  • Lužice, 1919, serbski přełožk 1920
  • Z dějin Lužických Srbů v Lipsku, 1919
  • Krátká příručka hornolužické srbštiny, 1920
  • Lužickosrbská čítanka, 1920, z tekstami hornjo- a delnjoserbskich awtorow
  • Serbska čitanka, 1920, w hornjo- a delnjoserbskej rěči
  • Kapesní slovník Lužicko-česko-jihoslovanský a česko-lužický, 1920
  • Bulharský národní básník Ivan Vazov, 1921
  • Úvod do studia lužickosrbského písemnictví, 1925
  • Jaroslav Vrchlický a Lužice, 1927
  • Introduction à l’étude de la littérature des Serbes de Lusace: Résumé du texte lusacien, 1929
  • Josef Dobrovský a Lužice, 1929
  • Co má každý vědět o dnešní Lužici, 1930, 1932
  • Aus dem kulturellen Leben der lausitzer Serben nach dem Weltkriege, Budyšin, 1930
  • Les Serbes de Lusace : Littérature et culture aprés la Grande guerre, Genéve, 1933
  • Bulharské písemnictví ve XX. století, 1934
  • Naše styky s Lužicí : jubilejní sborník, 1934, z Vladimírom Zmeškalom,
  • Lužice, Československo a Slovanstvo, 1935
  • Lužická otázka, 1936
  • Lužické stati, 1937


Žórła[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Wikisource
Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije