Diskusija z wužiwarjom:Tlustulimu/Archiw20100416

Seiteninhalte werden in anderen Sprachen nicht unterstützt.
Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije

Nadawki za přełožki a wutworjenje předłohow

Dobry wječor, Tlustulimu. Tež ty dóstanješ hwěžku wote mnje.

Přiznaju ći tutu hwěžku za nadawki za přełožki, bjez kotrychž ja njebych ženje hwěžku wot tebje dóstał, a za wutworjenje wjele předłohow.

--Michawiki 00:04, 15. jul 2007 (CEST)

Translate

Hello, Can u help me? I need translate of "Kanał Słowianskiej Jedności" (Channel of the Slavic unity) to Sorbian language, if u can, please, help me. Tat1642 19:42, 6. now 2008 (CET)

Hello, Tat1642. The translation is Kanal Słowjanskeje Jednosće. Greetings --Tlustulimu 13:12, 7. now 2008 (CET)
Great thanks! Tat1642 17:17, 7. now 2008 (CET)
I personally would prefer Kanal Słowjanskeje Jednoty. English unity means in german Einheit. German Einheit is in upper sorbian language mostly translated as jednota, as jednosć very rarely - but is also possible. --Freddyfresh 09:21, 18. dec 2008 (CET)

Wikižórła

Mohl bys nějak spravit tu šablonu, aby odkazovala tam, kam má, tj. na http://wikisource.org/wiki/. Díky, --Dezidor 21:49, 4. dec 2008 (CET)

your revert

why you revert my change? Please only link to the tool server to serve coordinates or add other map providers(e.g. MSN or Yahoo) too, thanks.

Wieso hast du revertiert? Es sollte nur auf den Toolserver verlinkt werden und nicht nur ein Anbieter bevorzugt werden. --213.168.121.28 18:55, 16. dec 2008 (CET)

Hallo. Es sieht ja so aus, als würde vom Toolserver weiter verzweigt, oder? Wenn ja, kann ich ja den Revert teilweise zurücknehmen, denn ich hatte auch noch die Internetadresse vom Toolserver geändert, denn es gibt dafür zwei verschiedene. Gruß --Tlustulimu 22:27, 16. dec 2008 (CET)

Najlěpše přeća za nowe lěto

Witaj Tlustulimu, ty pilny wikipedista. Přeju ći wšo dobre za nowe lěto, strowosć, wjele zboža a wšo, štož sej sam přeješ. Wutrobne postrowy, --Michawiki 00:28, 1. jan 2009 (CET)

Witaj Michawiki. Přeju tež ći wšo dobre za nowe lěto. Wutrobne postrowy --Tlustulimu 11:25, 1. jan 2009 (CET)

Hoj Tlustulimu, ty samotny stražniko serbskeju Wikipedijow! Tež wote mnje tysac najlěpšich přećow za nowe lěto – přeju Ći dobru strowotu, přeco kopicu dobrych idejow a wězo wšo, štož sej sam přeješ! Wutrobne postrowy --Dundak 21:41, 1. jan 2009 (CET)

Hoj Dundako. Přeju tež ći wšo dobre za nowe lěto. Wutrobne postrowy --Tlustulimu 21:44, 1. jan 2009 (CET)

BKL

Strowe nowe lěto, Tlustulimu! Mamy předłohu "Begriffsklärung" w hornjoserbskej Wikipediji? Wutrobny dźak a postrowy, j.budissin+/- 21:55, 5. jan 2009 (CET)

Dźakuju so za twoje přeća za nowe lěto, kotrež móžu jenož znapřećiwić. - Bychu němske słowo "Begriffsklärung" z słowom "wujasnjenje zapřijeća" abo "zapřijećowe wujasnjenje" přełožił. Ale prěni přełožk je rjeńši, dokelž je jednory bóle serbski. Postrowy --Tlustulimu 22:03, 5. jan 2009 (CET)
Móžeš přeserbšćić němsku předłohu? Prošu... Dźakuju! -- j.budissin+/- 22:09, 5. jan 2009 (CET)
Ho. Wjace njedyrbju tutu předłohu přełožić, dokelž hižo eksistuje {{Wjacezmyslnosć}}. W němskej předłoze jenož falujetej cuzorěčnej wotkazaj za serbskej rěči. Ale sym runje jej na tamnišu diskusijnu stronu pisał, dokelž předłoha je škitana. Móžeš raz jako administrator na němskej wikipediji jej přidać? Postrowy --Tlustulimu 22:21, 5. jan 2009 (CET)
Na haj. -- j.budissin+/- 22:32, 5. jan 2009 (CET)
@j.budissin: Wulka chwalba! Diskutuješ hižo serbsce sobu!
@Tlustulimu: "Begriffsklärung" njemóžeš z "wujasnjenje zapřijeća" přełožić, dokelž tutón serbski wuraz "Begriffserklärung woznamjenja. Ale funkcija tajkeje strony njeje zapřijeće wujasnić (to je nadawk nastawka), ale tajka strona słuži jenož jako rozpuć, zo by wjacezmyslnosć wotstroniła. Postrowy, --Michawiki 22:41, 5. jan 2009 (CET)
Witaj, Michawiki. Sym dźě drje złóžku er w němskim słowje "Begriffsklärung widźał, hačrunjež tam njeje. Ale sym wšak hišće prawu předłohu jako ekwiwalent němskeje předłohi namakał. Postrowy --Tlustulimu 22:48, 5. jan 2009 (CET)
@ Michawiki: Hdyž pisam, to njeje wulki problem. Z Bejmakec pomocu ;) Postrowy, j.budissin+/- 22:52, 5. jan 2009 (CET)
Nó haj, ale to je jenož słownik. Gramatika pobrachuje. Postrowy a dobru nóc, --Michawiki 00:02, 6. jan 2009 (CET)
Tohodla studuju slawistiku, wěš ty ;) Dobru nóc, j.budissin+/- 00:48, 6. jan 2009 (CET)

Wobraz tydźenja

Hmmm, vielleicht koenntest du uns damit helfen? Ich muss hier meh auf Obersorbisch schreiben, um die Sprache zu ueben... :| Postrowy, Timpul 21:17, 26. jan 2009 (CET)

Dobry wječor, Timpul. Natürlich gerne, schließlich adaptiert man nicht ständig so einen komplexen Kode. Das Ganze besteht ja wie bereits beschreiben aus einigen Vorlagen und einigen Vorschauseiten:
{{Wobraz tydźenja|{{CURRENTISOYEAR}}|{{CURRENTISOWEEK}}}}
Außerdem werden dann noch die Vorlagen: {{CURRENTISOWEEK}}, {{CURRENTISOYEAR}}, {{ISOWEEK}}, {{ISOYEAR}}, {{JULIANDAY}}, {{WEEKDAY}}, {{Void}} und {{Evalp}} gebraucht, denn die Variablen der Mediawiki-Software berechnen die Wochen um den Jahreswechsel z.T. falsch. Am besten du portierst erste mal die letzt genannten Vorlagen. Diese können dann auch für andere Vorlage benutzt werden. Diese Vorlagen brauchst du nicht, wenn du statt {{CURRENTISOYEAR}}|{{CURRENTISOWEEK}} dann kürzer {{CURRENTYEAR}}|{{CURRENTWEEK}} schreibst. Dann bleibt aber der kleine Fehler.
Ich hoffe ja, daß dir das Ganze nicht zu kompliziert ist. Am besten du übersetzt dir erst einmal die Dateinamen aus der obigen Liste. Postrowy --Tlustulimu 22:16, 26. jan 2009 (CET)

Dokumyntacyjo

Ich danke für deine Anstrengung! Što woznamjenja "hrajkanišćo"? :) Timpul 11:43, 8. feb 2009 (CET)

Dobry dźeń, Timpulo. Das Wort "hrajkanišćo" bedeutet wörtlich eigentlich Spielplatz. Wir meinen aber damit eine Unterseite zum Entwickeln einer neuen Vorlagenversion, die dann später in die eigentliche Vorlage kopiert werden kann. - In der Esperantowikipedia heißt es statt dessen "provejo": eo:Ŝablono:Dok. Postrowy --Tlustulimu 15:01, 8. feb 2009 (CET)
(+) Die Vorlage {{Wužiwanje}} müßte denn auch noch portiert werden. Leider weiß ich nicht wie sie in der schlesischen Wikipedia heißen soll. Postrowy --Tlustulimu 15:07, 8. feb 2009 (CET)
Wužiwanje = Używańy. Timpul 17:15, 8. feb 2009 (CET)
Ich werde das alles uebersetzen, aber nicht heuete, ja? Ich hab leider zu viel zu tun :( Postrowy, Timpul 18:20, 8. feb 2009 (CET)

Ignác Pospíšil

I don´t think that articles about him are self-promotion. He is one of the most active and controversial editors of Czech Wikipedia and some people simply write offensive articles about him. --Dezidor 18:00, 9. feb 2009 (CET)

But tree people have another opinion than you. Thus, the article istn wished here. Greetings --Tlustulimu 18:55, 10. feb 2009 (CET)
I agree that "articles" (in fact vandalism or person attack) like this one should be deleted, but I disagree that it was "autopromocija" that somebody wrote in reasoning for speedy deletion. I only explained you situation, that it isn´t self-promotion, but vandalism/personal attack. --Dezidor 21:37, 10. feb 2009 (CET)

Kitakšćina :-)

Witaj Tlustulimu, tu móžeš sadu w swojej rěči Kitakšćina čitać (deleka): "Danke! Solche Einmischungen...". Postrowy, --Michawiki 16:19, 14. feb 2009 (CET)

Witaj. Michawiki. Dźakuju so za twój pokiw. Ale to hižo čitach. Nimo toho je wón kał pisał. Ale sym hižo wo tym informował. Postrowy --Tlustulimu 16:51, 14. feb 2009 (CET)

Wie heißt...

...denn Fagus grandifolia, englisch "American Beech", dt. "Amerikanische Buche" auf hsb? Hab den Artikel dazu fast fertig, möcht ihn aber ungern unter "Fagus grandifolia" einstellen. Wenn du noch andere Arten der Gattung buk landessprachlich benamsen kannst, schreib ich dazu vielleicht auch noch was. Ich fürchte allerdings, ich schaffs nicht, schneller Artikel anzulegen als du sie übersetzen kannst. =o} Hut ab! Grüßle, --Wildfeuer 15:21, 20. feb 2009 (CET)

Dobry dźeń, Wildfeuer. Ich würde ja "Amerikanische Buche" mit Ameriski buk übersetzen, weiß aber leider auch nicht, ob das so richtig ist. Sorbisch ist bei den Namen eben genau so wie viele andere Sprachen nicht oder nur teilweise (?) normiert, im Gegensatz zum wissenschaftlichen Mix aus Latein und Griechisch, wie z.B. Fagus grandifolia (wohl beides Latein). Außerdem habe ich ja kein sorbisches Fachwörterbuch für Botanik, sondern eben nur die deutschsprachigen Bücher mit den Beschreibungen der Pflanzen. Aber ich schlage trotzdem mal vor, daß wir den Artikel erst einmal Ameriski buk nennen. Umbennen kann man ja immer noch. Postrowy --Tlustulimu 16:15, 20. feb 2009 (CET)
So hatt ich's mir ebenfalls gedacht. Artikel ist reingestellt, endlich! Ich dacht schon, der wikimedianische Maschinenpark raucht demnäxt ab; heut Nachmittag ging in keinem der Projekte richtig was. Gibt es eigentlich ein sorbisches Fachwörterbuch für Botanik, so was wie den "Zander"? Das würd ich mir vielleicht doch zulegen, wenns einigermaßen bezahlbar ist. Postrowy, --Wildfeuer 22:48, 20. feb 2009 (CET)
Dobry dźeń, Wildfeuer. Ich habe vorhin mal geguckt, ob ich etwas über ein Wörterbuch gegoogelt kriege. Aber ich habe nichts gefunden. Vielleicht habe ich ja auch bloß falsch gesucht. Postrowy --Tlustulimu 12:07, 21. feb 2009 (CET)
(+) Schon ist die Übersetzung fertig. Vielleicht guckt ja Michawiki mal vorbei, um Fehler zu beheben. - Ich habe bei den "Eksterne wotkazy" und "Žórła" eine der Vorlagen {{ref-de}}, {{ref-en}} benutzt, um dem Leser mitzuteilen in welcher Sprache die Seite mit dem externen Link geschreiben ist. Postrowy --Tlustulimu 12:54, 21. feb 2009 (CET)
Fein! Die Vorlagen find ich gut. Hab sie bei der Roten eingebaut. Wenn noch die allerletzte externe Quelle überstzt ist, kann der translate-Aufkleber raus, oder? Bei den restlichen Links hab ich mich mal versucht, mussu nachprüfen. Grüßle, --Wildfeuer 13:51, 21. feb 2009 (CET)
Ich bin erstaunt. Dein Übersetzungsversuch sah gut aus. Ich habe denn mal die letzte Zeile im Artikel übersetzt. - Ich habe gerade im gedruckten Katalog vom Domowina-Verlag nach Literatur zur Botanikk geguckt, aber leider nichts passendes gefunden. Mal sehen, ob ich irgendwie doch noch fündig werde. Postrowy --Tlustulimu 14:06, 21. feb 2009 (CET)

hsb auf mn

Hallo Tlustulimu,
ich habe deine Anfrage auf FzW in dewp gesehen und dir schnell 'ne Liste mit dem Toolserver zusammengestellt. Du findest die Liste hier. Wenn du noch was brauchst sag mir bitte (auf dewp) Bescheid. Viel Spass damit :). --DaB. 03:23, 25. měr 2009 (CET)

Hallo, DaB. Danke für die Liste. Gruß --Tlustulimu 10:43, 25. měr 2009 (CET)

Henriku - powitanje

Dobre ranje, wutrobny dźak za Waše lube powitanje a praktiske pokiwy. Něšto informacijow wo swojich rěčnych znajomosćach cyle wěsće přidam. Dyrbju připóznać, zo ja sym skerje na wykanje zwučeny. To žana přehnata hordosć njeje - sym 54 a moja generacije měješe a najskerje tež dźensa ma tróšku hinaše wašnja. Móžno běchmy zasakli formalisća... Wjeselu so, zo smój so na stronach Wikipedije zeznałoj.--Henriku 01:16, 5. apr 2009 (CEST)

Ja sym tež hižo 50 lět stary. Postrowy, --Michawiki 19:22, 5. apr 2009 (CEST)

Prašenja započatkarja. Móžno naiwne...

Dźeń dobry, mi so zda, zo sće woprawdźe nazhonity a zahority wikipedist. Dowolće mi prošu jedne prašenje: kak sće Wy a Michawiki tak spěšnje zhonili, zo ma Wikipedija noweho wužiwarja? Sće to na stronje "aktualne změny" widźeli?

A dale: Sym był překwapjeny, zo najbóle aktiwni serbscy wikipedisća su najskerje němskeho pochada (abo "wikipedistaj.. staj..." - mjenujcy Michawiki a Wy, dokelž Waše podpisy pod přinoškami najhusćišo widźu).

Wěsće Wy, kelko wužiwarjow w serbskej Wikipediji informacije pyta? Wjetšina Serbow (dźensa nimale wšitcy Serbja) tola němsce móžeja a w tutej rěči wjace informaciskich žórłow namakaš. Znajeće eksaktnu ličbu tych, kotřiž Waše strony wopytaja?

Ja sym so tohodla přidružił, dokelž sym do rumunskeje Wikipedije něšto napisał a wothłosy tamnych wužiwarjow běchu jara přećelne. Jako młody rěčach tež serbsce, a sym so potajkim rozsudźił, serbskim wikipedistam hdys a hdys pomhać. Nastawa pak prašenje, kajka je docyła koncepcija serbskeje wp., zo by wona swojim wužiwarjam woprawdźe k wužitku była, zo njeby jenož skromna a chuduška sotra wulkich Wikipedijow zwostała. Dźiwajo na wosebitu situaciju Serbow, w čim dyrbjała serbskosć jich Wikipedije być (wothladajo wot serbskeje rěče)? To je jara přijomne, mudrych a wćipnych ludźi na stronach wp. zetkawać, ale kak móžemy konkretnje wužiwarjam pomhać? Što móžemy jim poskićić, štož te druhe Wikipedije nimaja?

Jara rady sej tež nahlady druhich přečitam, kak najlěpje móže serbska wp. swojim wižiwarjam słužić. Bohužel mam jenož jara zrědka čas, do wp. něšto napisać, ale hdyžkuli budźe to móžne, rady pomham. Kedźbu - njerěču němsce, wobknježu pak wjace romanskich rěčow. --Henriku 14:34, 5. apr 2009 (CEST)

Dobry dźeń, Henriku. Som na specialnej stronje "Aktualne změny" widźał, zo wy jako nowy wužiwar sće aktiwni. Na tutej stronje so wšě změny pokazaja.

Bohužel, njewěm kelko wužiwarjow tu informacije pytaja. Ale snadź Michawiki to wě abo wě, hdźe móžemy tajku informaciju namakać.

Je dobra ideja, zo chceće tu pomhać. Tuchwilu často wobdźěłam nastawki wo botaniskim předmjeće, dokelž druhi wužiwar je jenož tak mjenowane "zarodki" započinał, ale wot lěta decembra 2007 wjace aktiwny njeje.

Njeje problem, zo njerěčiće němsce, dokelž hižo rozumju serbsce, hačrunjež druhdy dyrbju słownik wužiwać. Nimo toho by dobra ideja, jeli byšće Babelowe předłohi wašej wužiwarskej stronje přidali. Postrowy --Tlustulimu 16:02, 5. apr 2009 (CEST)
Witajće Henriku. W małych Wikipedijach je hižo dobry přehlad wo změnach móžno, dokelž za krótki čas wjele změnow njeje. We wulkich Wikipedijach widźiće sta změny poslednjeje mjeńšiny.
Njeje móžno eksaktnje prajić, kelko wužiwarjow informacije pyta, dokelž njetrjebaš zregistrowany wužiwar być, zo by we wp pytał. W tajkim padźe byšće anonymny wužiwar był a město wašeho wužiwarskeho mjena so tak mjenowane IP-čisło jewi. Za wěste informacije wšak je specialna strona za Statistiku w kóždej Wikipediji. W němskej Wikipediji je strona wo móžnych statistikach a tam je tež statistika, kotra wikipedija so kak husto wužiwa: Najhusćišo wužiwane Wikipedije. Hornjoserbska Wikipedija je tam na městnje 204 a delnjoserbska na městnje 299. (Staw: měrc 2009)
Štož nastupa koncepciju serbskeju Wikipedijow: Matej Wikipediji w serbšćinje wot Serbow za Serbow być. Matej swětowu kulturu kaž tež kulturu Serbow wotbłyšćić. To pak móžetej jenož, hdyž wjele Serbow sobu pomha. Wěsće, němska Wikipedija je wjetša, ale hdźe wostanje potom hladanje serbskeju rěčow? Zo bychu tu sobu dźěłali, Serbja dyrbja tež swětej wotewrjeni być, dyrbja ze swojeho małeho serbskeho (wob)swěta won přińć. Ale bohužel... Husto młodźi Serbja maja jenož špatne znajomosće serbšćiny, znaja zwjetša jenož swój narěč, hačrunjež serbšćinu w šuli wuknu. Wězo, je tu wjele dźěła činić, ale nichtó njetrjeba jo sam činić. Postrowy, --Michawiki 20:03, 5. apr 2009 (CEST)

Ničo njefaluje, ale...

Wutrobny dźak, ja sej myslu, zo ničo wjace njefaluje, ale mi njeje so poradźiło, rěče logisce zarjadować. Prawje dyrbjało być:

cs-ro-fr-he-it-ca-es-pt-en-hsb-pl-ru-sq-yi

Móžeće mi pomhać wonu stronu "sporjedźeć", prošu? Njeběch sej wěsty, što wšo tam napisać. Ale sym zrozumił, zo njeńdźe wo to, swoje kmanosće pokazać, ale wo to, wšelake wersije Wikipedije a zwiski mjez jich wužiwarjemi zjednoćić. Ja sej njemyslu, zo "móžu portugalsce", ale husto dosć dyrbju portugalske knihi čitać a tež portugalsku Wikipediju wužiwam.

Za někotre řěče kody abo šablony njejsu. Hdys a hdys dyrbju okcitansku Wikipediju konsultować, ale šablonu za oc-1 nihdźe namakał njejsym. Za ladino (abo tež djudezmo - lengua djudeo-espanyola) žadyn kod ani šablona njeeksistujetej (sym jón tež w israelskej Wikipediji pytał). --Henriku 18:20, 5. apr 2009 (CEST)

Wutrobny dźak!

Sym wšě falowace nuzne předłohi w albanskej Wikipediji namakał, ale njejsym jich prawje zarjadować móhł.

Wutobny dźak za Wašu pomoc! --Henriku 18:32, 5. apr 2009 (CEST)

Bot

Ahoj, Tlustulimu. Ja móžu tajke roboty TchoŘoBotem dźěłać. Postrowy. --Tchoř 13:46, 9. apr 2009 (CEST)

Ahoj, Tchoř. To je dobra ideja, ale hišće su tři nastawki. Tuž móžu to manuelnje porjedźić. Postrowy --Tlustulimu 13:49, 9. apr 2009 (CEST)
(+) Hižo sym hotowy. Ale najebać toho móžu raz mi wujasnić kak funguje bot a kotry program za to wužiwaš. Postrowy --Tlustulimu 13:53, 9. apr 2009 (CEST)
Wužiwam „standardny“ program pywikipedia. Přikłady w čěšćinje. --Tchoř 22:05, 10. apr 2009 (CEST)

Zbožowne jutry

Luby přećelo, přeju wam zbožowne jutry - a nadźijomnje wjele wuspěchow w našim přichodnym zhromadnym dźěle. --Henriku 15:32, 9. apr 2009 (CEST)

Luby, Henriku. Dźakuju so za waše přeća, kotrež jenož móžu runje tak znapřećiwić. Postrowy --Tlustulimu 15:35, 9. apr 2009 (CEST)

Rumunšćina

Witajće, Tlustulimu. Nastawk wo rumunšćinje nadrobnišo wobdźěłam, nětko sym Šuaditšćinu dopisał a Okcitanšćinu dale pisam. W principje chcu napisć (abo wobdźděłać) nastawki wo sćehowacych rěčach: rumunšćina, arumunšćina, meglenorumunšćina, istrorumunšćina, frankoprowensalšćina, retoromanšćina, sardišćina, ladinšćina a jidišćina, potom budźemy hladać.

Prašenje artiklow w rumunšćinje jednore njeje: wona ma artikl definitny (omul), indefinitny (un om), adjektiwny (omul cel mare), posesiwny abo genitiwny (un om al meu), eksistuje tež wopřijeće "artikl zero" a mi so zda, zo -a we formach acesta, acestuia je tež artikl (přirunajće: acest om a omul acesta). Kaž w albanšćinje postponowane formy su najskerje dźěl preindoewropskeho substrata, hlej baskiske gizon - gizona, andre - andrea.

Wjele dobroh, --Henriku 16:02, 13. apr 2009 (CEST)

Witajće, Tlustulimu, sym sej wobhladał, štož sće wo rumunšćinje napisał.
Najprjedy jónu, štož wuprajenje nastupa: njerozumju wone "franca eu" - rumunski pismik ă čita so kaž albanske ë abo bołharske ъ. We skupiach che, chi a ghe, ghi stej k a g bóle palatalnej (skerje , ). X často so wurěkuje kaž gz.
Dale (tutón tekst sym hižo prjedy wobdźěłał, dokelž njechtó bě tam napisał, zo rumunšćina ma dwaj rodaj), z čim njesym přezjedny:
Rumunski substantiw ma tři rody, dwě gramatiskej čisle a pjeć padow. Jako artikl (Definitny artikl, dokelž indefinitny artikl před słowom steji.) funguja, kaž tež w druhich balkanskich rěčach (kaž w někotrych balkanskich rěčach, mjenujcy w bołharšćinje, makedonšćinje, arumunšćinje, albanšćinje, meglenorumunšćinje a istrorumunšćinje, nic pak w grjekšćinje, hdźež artikl před słowom steji, ani w serbišćinje, kotraž artikl docyła nima) kóncowki (Skerje sufiksy, to je něšto hinaše. Fachowcy so wadźa, kak maja docyła rumunsku formu genitiwa/datiwa omului analizować), kotrychž formy wot roda, gramatiskeho čisła a pada (Jenož w někotrych balkanskich rěčach, dokelž bołharšćina a makedonšćina nimaja pad) wotwisuja.
Definitny artikl - sufiks, abo kóncowka? W europskich rěčach njejsym ničo tak ćežke zetkał, kaž typologiju rumunšćiny a albanšćiny. W bołharšćinje a makedonšćinje to su sufiksy, ale rumunšćina a albanšćina, to je něšo hinaše. W rumunšćinje formy maskulinuma om-u-l, om-u-l-ui, om-u-l-e abo albanske formy maskulinuma njeri-u, njeri-u-t, njeri-u-n zdaźa so być jasne dosć, ale što mamy sej wo femininumje myslić: w rumunšćinje casa, casei a w albanšćinje zonj-a, zonj-ës, zonj-ën. Mój to njerozrisamoj.
Bych potajkim bóle neutralnu formulaciju namjetował: Kaž tež někotre druhe balkanske rěče ma rumunšćina postponowany definitny artikl, kotrehož formy w tutej rěči wot roda, gramatiskeho čisła a pada wotwisuja.
Štož gramatisku terminologiju nastupa, mni je tež ta słowjanska bliša (ród, čisło, pad), boju so wšak, zo wjetšina wužiwarjow Wikipedije łaćonsku terminologiju lěpje wobknježi, tohodla ju sam nałožuju.
Nětko najskerje hač do soboty za wp. chwile njezměju. Wjele dobroh,
Wodajće, hišće podpis faluje: --Henriku 19:58, 13. apr 2009 (CEST)
Dobry wječor, Henriku. Runje sym ""franca eu"" přełožił. Ale myslu, zo waša informacija, zo so jako albanske ë abo bołharske ъ wurjekuje, je bóle přihódna. Nětko wšak móžeće dalše informacije nastawkej přidać, jeli njejsu linguist a mam jenož jara małku knižku wo rumunšćinje. Postrowy --Tlustulimu 20:05, 13. apr 2009 (CEST)
Dobry wječor. Sym hišće něšto pytnył: rumunske j wurěkuje so kaž ž.
Jelizo sće přezjedny, ja tón nastawk napisam, wón je tež z nastawkom wo arumunšćinje zwjazany, dokelž nastawa prašenje, hač je arumunšćina samostatna rěč (ja sej myslu, zo haj - w Albanskej dyrbjach z Arumunami albansce rěčeć, dokelž jich docyła zrozumił njejsym). Nětko pak dobru nóc a dołho njenapisam.--Henriku 20:14, 13. apr 2009 (CEST)

Nastawki wo rěčach

Witajće, Tlustulimu, sym runje wo Wašich planach čitał. Ja napisam nastawki wo někotrych romanskich rěčach (dopisam okcitanšćinu a dalmacišćinu /abo dalmatšćinu, sym so znateho fachowca woprašał, ale wón mi hišće wotmołwił njeje/ a dale ladinšćinu, rumunšćinu, arumunšćinu, meglenorumunšćinu, istrorumunšćinu, sardšćinu/sardišćinu, retoromanšćinu, furlanšćinu a frankoprowensalšćinu) a nastawk wo jidišćinje. Potom budźemy hladać. Haj, hišće nastawk wo disglosiji a někotre krótke nastawki z tutymi nastawkami zwjazane (na př. okcitanske njewotwisne šule).

Mój ličak zaso prawje pisa, problem bě woprawdźe Toolbar.

Wěsće Wy, kak rěka prawje serbsce město "Wenedig" a kotra je forma kajkostnika, prošu? (Wenetske narěče, ..... republika?) Wjele dobroh, --Henriku 21:59, 25. apr 2009 (CEST) Wodajće, měnjach wězo "diglosiju". --Henriku 22:19, 25. apr 2009 (CEST)

Dobry dźeń, Henriku. Je dobra ideja, zo chceće nastawki wo romaniskich rěčach napisać. - Ale bohužel njewěm prawu formu za "Wenedig" ani to w mojich słownikach ani na stronje http://www.boehmak.de/ njenamakał. Snadź Michawiki wě to. Postrowy --Tlustulimu 16:36, 26. apr 2009 (CEST)
Prawopisny słownik němsku formu Venedig wužiwa. Postrowy, --Michawiki 16:42, 26. apr 2009 (CEST)
Nětko to tež namakach. Druhdy snadź mam tomaty před wóčkomaj ;-) Postrowy --Tlustulimu 16:47, 26. apr 2009 (CEST)
Witajće, Tlustulimu, nětko widźu, zo němsce to rěka "Venedig" a "Republik Venedig". Spytam so fachowcow za serbšćinu wopytać. Nětko chcu dopisć nastawkaj wo okcitanšćinje (jenož na poslednje informacije wo aktuelnym stawu nałožowanja tuteje rěče čakam) a wo dalmacišćinje/dalmatšćinje (tež w tutym padźe njewěm, kak dyrbi ta rěč prawje serbsce rěkać, ale wobróćich so na znateho etnografa, kiž so z tutymi ludami zaběra a tež serbšćinu derje wobknježi), nastawk je skoro hotowy, jenož něšto sadow wo stawiznach tuteje rěče w srjedźowěku a wo gramatice pobrachuja. Tež sym so ze sardiniskimi wikipedistami zkontaktował, zo bych něšto wo aktuelnym nałožowanju jich rěče zhonił, ći su mi hižo wotmołwili. Mjeztym sym nastawk wo poslednim rěčniku dalmacišćiny napisał (Tuone Udaina).
W poslednich dnjach wopytach wjace Wikipedijow a dyrbju prajić, zo ta serbska ma jara dobry niwow. Sym był překwapjeny, kajke njezmysły w čěskej Wikipediji namakaš. Wjele dobroh,--Henriku 16:58, 26. apr 2009 (CEST)
Prawopisny słownik jako mjeno kraja Dalmaciska wužiwa, ale adjektiw je dalmatiski, wobydler Dalmaciskeje je Dalmatinjan a wobydlerka Dalmatinjanka. Dokelž adjektiw je dalmatiski, rěč dalmatišćina rěka. -- Tu w hornjoserbskej Wikipediji kwalita je husto chětro niska, hornjoserbska Wikipedija je wo wjele mjeńša hač čěska Wikipedija, tohodla je tu tež mjenje njezmysła. Je tu tež jara mało aktiwnych wužiwarjow, tohodla tež mjenje ludźi kał pisa. Postowy, --Michawiki 18:24, 26. apr 2009 (CEST)
Witajće, Michawiki, to trjechi, zo do hornjoserbskeje Wikipedije mało ludźi pisaja, tohodla je tu tež mjenje hłuposći. Wčera sym čěski nastawk wo dalmatišćinje přepisał, dokelž jeho awtor je sej myslił, zo to bě rěč dalmatiskich Italow.
Štož mjena rěčow nastupa, chcu so znateho etnografa woprašeć. W čěšćinje je na př. "Sardinie", "sardinský", ale rěč rěka "sardština". Čehodla pisaće "aromunšćina", sće to we fachowych tekstach čitał? Mjeno rumunšćiny (a runje tak stawizny tuteje rěče) je bóle politiske hač rěčespytne prašenje. Najskerje znajeće rumunsko/madźarske problemy. "Rumun" rěkaše prjedy "rumân", ale w 19. lětstoku su rěčespytnicy tuto mjeno na "român" přeměnili, zo by kóždemu hnydom jasne było, zo to je wot łaćonskeho akuzatiwa romanum wotwodźene(!). W padźe wbohich Arumunow bych "u" pisał. Wjele dobroh,--Henriku 18:40, 26. apr 2009 (CEST)
Hm, w dwělu orientuju so na němčinje. Ale mějach ideju. Běch něhdy čitał, zo lisćina z mjenami rěčow na websydle Instituta za sorabistiku eksistuje. Maš prawo, rěč Sardinskeje rěka sardišćina a njerěka aromunšćina, ale arumunšćina. Postrowy, --Michawiki 19:16, 26. apr 2009 (CEST)
Wutrobny dźak, sym sej tu stronu wobhladał. Mam wěste dwěle, štož dwě rěči nastupa: bych radšo "prowensalšćina" pisał, tak to wšě ludy z wuwzaćom Němcow wurěkuja. A druha - wone njezbožowne ladino: 1. alpski dialekt, kotryž někotři k retoromanšćinje liča, bych prosće pisał "ladino". 2. Židowska rěč, kotraž je so ze španišćiny wuwiła - ta je bóle znata a bóle wužiwana, tu bych radšo "ladinšćina" mjenował. Chcu wo njej nastawk napisć, we wonej rěči ma wona rěč (to přerjenje klinči, wěrno?) tři mjena: wukrajnicy a staćenjo Israela, kiž hebrejsce rěča, mjenuja ju "ladino". Jeje rěčnicy mjenuja ju "djudezmo" /dźudesmo/ (na žadyn pad gudezmo!), a słowo "ladino" wužiwaja jenož za rěč nabožinskich tekstow (ta ma hinašu syntaksu hač wobchadne "djudezmo", to su mjenujcy kalki hebrejskich sadow). Jako neutralne wopřijeće wužiwa so druhdy "lengua djudeo-espanyola", na př. israelski rozhłós započina swoje ladinske wusyłanje ze słowami "Kol Jisra'el, emisiones desde Israel en lengua djudeo-espanyola".
Ja wěm, zo wona lisćina dyrbi wěsta norma być, ale mi so zda normalne, zo fachowcy z wšelakimi akademijami a institutami polemizuja. Ja sym čěski Ústav pro jazyk český České akademie věd přeswědčił, zo to je njezmysł, "marseilleský" (nic "marseillský") pisać, tibetolog Kolman je jich přeswědčił, zo tibetski duchowny dyrbi se čěsce "lama" (nic "láma") pisać, čěsko-ameriski etnograf Salzmann je jich přeswědčił, zo dyrbi so "indián" (nic "Indián") pisać. Za "lengua djudeo-espanyola" bych potajkim we swojich nastawkach radšo "ladinšćina" (kaž "jidišćina") wužiwał.
We wonej lisćinje někotre rěče pobrachuja (nic jenož šuaditšćina) - njewěm, kak staru romansku rěč Sewjerneje Afriki přełožić, čěsce wona "severoafričtina" rěka.

Dobru nóc (wutora je za mje přeco ćežki dźeń),--Henriku 20:27, 28. apr 2009 (CEST)

Witaj Henriku. Hm, što su "wšě ludy"? Je zmužite twjerdźenje, zo wšě ludy wariantu prowensalšćina wužiwaja. Pódla prajene, po Prawopisnym słowniku adjektiw je provenc(e)ski; by tuž teoretisce rěčne mjeno provencešćina móžno było.
Němske wužiwanje za Ladinisch a Ladino je nawopačne. Ladinisch je alpska rěč a Ladino je židowska španišćina. Nimam za dobre tute wužiwanje změnić. Ja sym za ladinšćina jako alpska rěč a ladino jako židowska španišćina (španjolšćina). Mamy drje tu móžnosć pioněrowe dźěło wukonjeć, štož nowe terminusy nastupa, a dyrbimy to samo často činić, ale na druhej stronje měli so my po běžnym rěčnym wužiwanju měć.
Štož akademiske rjadowanje prawopisa nastupa, měnju, zo prawopis měł rěčne wužiwanje wotbłyšćować. W čěšćinje je fonetiske pisanje z wašnjom, t.r. pisanje měło wurjekowanje wotbłyšćować. W padźe lama/láma měło so tak pisać, kaž so słowo wurjekuje. W čěšćinje je dołhosć wokala fonetisce relewantna - potajkim: Kak je běžne čěske wurjekowanje, lama abo láma? Postrowy, --Michawiki 22:16, 28. apr 2009 (CEST)


Witajće, Michawiki, znajeće Wy druhi lud, kotryž prowencalšćina wurěkuje? Jelizo haj, napisajće mi, kotry to je, a budźemy hladać dale. Ja žadyn tajki druhi narod njeznaju.


Štož wotbłyšćowanje rěčneho wužiwanja w prawopisu nastupa, sym za čas žiwjenja wjele Serbow znał, ale skoro wšě "efangelski" wurěkowachu. Štoha b'dźemo z tym něk'le činić, zo by prawopis rěčne wužiwanje wotbłyšćował? To jo em jene ćežke prašenjo. Njejsym tež wjele Serbow znał, kotřiž "wurěkowachu" abo "wurjekowachu", wšě "wuprajili".


Ja sej myslu, zo fachowc, kiž nastawk pisa, dyrbi po swojim najlěpšim swědomju rozsudźić, kotru formu budźe wužiwać. Hdyž wopaki napisam "myslištaj", kóždy Serb, kiž móže prawje serbsce, ma prawo, mi to porokować a napisać "mysleštaj". Hdyž budźeja serbscy Lipsćanscy filologojo wo ladinšćinje/ladino pisać, njech potom sami rozsudźa, kotru formu wužija. Nadźijomnje njebudźe to "gudezmo", dokelž njemóžu sej předstajić, hdźe su so ispirowali...


Wodajće, móžno mam přiwjele dźěła a bych so wotpočnyć dyrbjał. Ale mi so zda absurdne, měć so po radach tych, kotřiž "gudezmo" pisaja a najskerje ani porjadnje njewědźa, što to je. Maće prawje, jara mało Serbow tu zetkaš, snano dyrbju wjace přestrěnje druhim přewostajić. Njech woni pokazaja, što woni móžeja (a kak zwólniwi woni su, nastawki za serbsku Wikipediju pisać). Boju so, zo z nimi zhromadnu rěč njenamakam.


Pisaće: "Ja sym za ladinšćina jako alpska rěč a ladino jako židowska španišćina (španjolšćina). Mamy drje tu móžnosć pioněrowe dźěło wukonjeć, štož nowe terminusy nastupa, a dyrbimy to samo často činić, ale na druhej stronje měli so my po běžnym rěčnym wužiwanju měć. - Haj, frajlich. Móžeće Wy mi prošu prajić, kak rěka lengua djudeo-espanyola w Chrósćan serbšćinje? A kak mjenuja ju Serbja w Njeswačidle (superintendent Wirth je najskerje hižo wumrěł, nic?), kak we Wulkich Zdźarach (knjez farar Zyguš je hišće žiwy?), kak w Delnim Wujězdźe (z Bartec swójby tam hišće něchtó bydli?) abo we Łazu (Lenka Urbanowa je hižo dawno wumrěła - to bě jara zajimawa ewangelska Serbowka, kotraž je so wo row Handrija Zejlerja starała)?


Pisaće: "...po Prawopisnym słowniku adjektiw je provenc(e)ski; by tuž teoretisce rěčne mjeno provencešćina móžno było." Božedla, kak chceće to wurěkować? "Profencešćina"? Potom dyrbimy so rozsudźić - pak moje nastawki sporjedźeć, pak wušmórnyć. Jelizo směm swój nahlad wuprajić, potom radšo je wušmórnu. "Profensalšćiny" dla to je směšne, w serbskej Wikipediji drje su nastawki awtorow, kotřiž ani zakłady serbskich deklinacijow njewobknježa, ale mojedla...


Pisaće: "Němske wužiwanje za Ladinisch a Ladino je nawopačne. Ladinisch je alpska rěč a Ladino je židowska španišćina. Nimam za dobre tute wužiwanje změnić." Najprjedy jónu: jelizo němsce "Ladinisch" je alpska rěč, to hišće njerěka, zo serbski ekwiwalent dyrbi "ladinšćina" być. A prošu wodajće, čěsćeny knježe, ale we mjenje koho Wy tu rěčiće? We mjenje Němcow? Jelizo sym na stronach němskeje Wikipedije, potom je mi jara žel, ale snano budźe woprawdźe lěpje, hdyž Wam nastawki wo "gudezmo" Lipsćanscy fachowcy napisaja. W serbskej Wikipediji ani porjadny nastawk wo hornjoserbšćinje, Ćišinskim a dr. njenamakaš. Hdyž sej přirunaće, što sym ja wo šuaditšćinje abo dalmatišćinje napisał, z tym, što pisaja Polacy, Chorwaća a mnozy druzy, myslu sej, zo sym spytał, hódnotne nastawki napisać. Smjerćrady pak dam składnosć tym, kotřiž wo normach rozsudźa, zo bychu pokazali, što woni w praksy móžeja.
W někotrych wěcach maće cyle wěsće prawje Wy a wo druhich wěcach hodźi so na konstruktiwne wašnja diskutować, ale ja prósće nimam lóšt, diskutować z někim, štóž "gudezmo" pisa abo štóž w serbšćinje z němskich normow wuchadźa.
Wěsće Wy, čehodla so tak hněwam? Dokelž sće mi napisał: "Je zmužite twjerdźenje, zo wšě ludy wariantu prowensalšćina wužiwaja." Sym lěta dołho na uniwersiće jako romanist skutkował a nadźijam so, zo znajmjeńša něšto wo swojim powołanju wěm. Ale docyła njedwěluju, zo za serbowacu Wikipediju lěpšich fachowcow namakaće.--Henriku 00:18, 29. apr 2009 (CEST)

Witajće Henriku. Započinam z wašim poslednim wotstawkom: Što je na mojej sadźe zło? Po mojim zdaću jenož, zo to waše měnjenje njereprezentuje. Hdyž něchtó ma druhe měnjenje hač wy, kóždy raz podsuwaće, zo so na wašej awtoriće dwěluje. To wěrno njeje. Najebać toho pokazujeće so skřiwdźeny. Nichtó njebudźe twjerdźić, zo sće špatny fachowc, wy jenož nam to podsuwaće.

Njeńdźe wo to, kelko ludow jednu formu a kelko druhu formu wužiwa. Štož słownu formu nastupa, dźe jenož wo wotpowědnu rěč. Druha wěc je wědomostna korektnosć. Mam zaćišć, zo so wam jenož němski wliw njespodoba. Tež ja chcu jón wobmjezowany dźeržeć. W pózdnišim wotstawku wašeje powěsće činiće mi podwědomje porok, zo ja sym Němc. Sym jenož wužiwanje němskeje rěčewědy naspomnił, njejsym požadał, zo tute wužiwanje ma jeničke płaćiwe być.

Myslu sej, wěsće dokładnje, zo sym wo standardnej rěči napisał a nic wo wobchadnej rěči (hačrunjež mam tu wěstu wliw za dowoleny) abo samo wo narěčach. Z wašich słowow jenož někajki hněw rěči a tohodla argumentujeće ironisce a njefairnje.

Nó a? Je dobre prawo Lipsčanskich filologow hinak hač wy rozsudźić. Waše měnjenje jeničke płaćiwe njeje. Kóžda rěč ma swoje rěčne wužiwanje. Chceće wšudźe předpisać, kotra forma je prawa? To prawy puć njeje. Prawy puć je diskusija wo tym, kotre argumenty su za jednu formu a kotre za druhu. A kotre argumenty su přećiwo jednej formje a kotre su přećiwo druhej formje.

Tu so potwjerdźa, zo maće awersije přećiwo Němcam a němčinje. Na tajkej bazy njemóžemoj woprawdźe zhromadnje dźěłać. Bohužel. Ja njejsym ženje słowo gudezmo napisał. Ja Lipsčanski wědomostnik njejsym. Ja wědomostnik docyła njejsym. Sym jenož was na žórło skedźbnił. Wy chceće wědomostnik być? Što praja waši kolegojo, hdyž ženje druhe měnjenje njeakceptujeće? Po mojim zdaću je dobra kultura we wědomosći, hdyž so wo problemach fairnje diskutuje.

Ničo za zło. Postrowy, --Michawiki 20:04, 29. apr 2009 (CEST)


Haj, ničo za zło. Hdyž sće mi napisał, zo prawje dyrbi "dalmatiski" być, sym hnydom "dalmacišćina" na "dalmatišćina" přeměnił. Je to wěrno? Waš argument pak logisce klinčeše.
Njewěm, čehodla maće začisć, zo ja Wam porokuju, zo sće Němc. Sym tajke něšto Tlustulimu abo někomu druhemu porokował? Serbšćinu sym nawuknył, hdyž sym we Łužicy přećelku měł, kotrejež maćeršćina bě němčina. Wjetšina mojeho nanoweje swójby su abo běchu Němcy, a hačrunjež po čas druheje swětoweje wójny su němski režim podpěrali, ja jich zmylk rozumju, móžu jim jón wodać a mam jich rady. Hidźu pak němsku nadutosć, kotruž jara husto we wukraju čujemy. Wot jara jednorych Němcow. A hidźu Wasserwendisch, kotryž jow na wjele, móžno wjetšinje stronow čitam. Wam pak je Wasserwendisch wšojedne, ale Wam so njespodoba, hdyž w słowje "prowensalski" "s" pisam, kaž to rěčnicy tuteje rěče wurěkuja. Štož te "wšě ludy" nastupa, sće měł prawje, tež Italojo "lingua provenzale" praja, připóznawam swój zmylk.
Štož nahlady Lipsčanskich filologow nastupa, sym wam hižo raz abo dwójce napisał, zo Institut za serbski ludospyt tute mjena druhdy hinak widźi, štož dopokazuje, zo jednotna norma njeeksistuje. A dokelž Lipsčanscy filologojo najskerje wo tutych rěčach njepisaja, budźe uzuelna ta forma, kotraž budźe so w konkretnych tekstach wužiwać. Ja docyła njerozumju, čehodla měniće, zo hdyž njejsym z namjetom Lipsčanskich filologow přezjedny, mam awersiju Němcam napřećo - Hinc Šewc a druzy tola Němcy njejsu/njeběchu! (Mi so zda, zo Hinc Šewc bě ewangelski Serb z Rakec, cyle wěsće to njewěm.)
Mi so pak njespodoba, zo Wy změrom na to hladaće, zo wulki dźěl nastawkow w tutej Wikipediji su jenož zarodki w njerodnej serbšćinje (Wasserwendisch) pisane, ale ze mnu so wadźiće. (Připódla prajene, sym Waš posledni nowy nastawk pytał, ale w poslednich měsacach žadyn namakał njejsym - móžno njejsym derje pytał, to nima ironija być.) Tež sej myslu, zo trochu skromnosće nješkodźi - hlejće Wašu čěšćinu abo španišćinu.
"Tu so potwjerdźa, zo maće awersije přećiwo Němcam a němčinje. Na tajkej bazy njemóžemoj woprawdźe zhromadnje dźěłać." Njewěm, čehodla měniće, zo Wam porokuju, zo sće Němc a zo Němcam (na př. mojeho nanowej swójbje) napřećo mam awersiju. Ja jenož praju, zo tuto je serbska wikipedija, nic němska, a jara mi wadźi, hdyž tu něchtó w čěšćinje abo we Wasserwendisch pisa. Što to rěka "njemóžemoj zhromadźe dźěłać"? Mój dwaj? W porjadku, ja z Wami zhromadźe dźěłać nochcu. Njejsym wot Was dalšu polemiku wočakował, sym wočakował scan fachoweho teksta. Sym Wam hižo dwójce napisał, zo jara rady budu fachowu terminologiju akceptować, kotraž so w praksy woprawdźe nałožuje, ale žadyn tajki fachowy tekst wot Was dostał njejsym. Bohužel, zda so, zo tež Wy jenož te linki čitaće, kotrež čitać chceće. Předpokładuju, zo jelizo sće w Neustadt žiwy, njeje za Was tak ćežko, do časopisa Rozhlad pohladać, hdźež pojawichu so nastawki wo wšelakich ludach. "Njemóžemoj zhromadźe dźěłać", w porjadku. Jelizo jenož wo naju dweju dźe. Ale jelizo Wam so njespodoba, zo sym tu nastawki pisał, jako Nje-Serb (wšo jedne, hač Čech, Polak, Němc abo mojedla Quechua) njemóžeće mi moje skutkowanje tu zakazać. Dyrbju wšak připóznać, zo po naju dopisowanju bych radšo na stronach druhich wikipedijow pokročował. Tuž njepisajće mi wjace prošu, a ja budu so na Waše nowe nastawki wjeselić. Jelizo dyrbiće prawopis sporjedźeć, móžno wušmórnjeće tajke čěske njezmysły kaž "afrikánšćina" - tajkich su tu wjele.
Ženje Wam napisał njejsym, zo sym wědomostnik, sym jenož lěta dołho na uniwersiće wučił, sym něšto wučbnicow za wonu uniwersitu napisał, a štož na př. Arumunow nastupa, znaju jich direktnje z přebywanja mjez nimi w Albanskej.--Henriku 23:36, 1. meje 2009 (CEST)

Předłoha Stat - parameter mjeno swójske

Witaj Tlustulimu. Móžeš mól žórłowy kod předłohi Stat přepruwować? Zda so mi, zo sy zabył, parameter mjeno swójske definować. Hódnota tutoho parametra (mjeno kraja w krajnej rěči) so njewuskutkuje. Swójske mjeno kraja so njejewi. Přikład: Republika Srpska. Postrowy, --Michawiki 22:51, 27. apr 2009 (CEST)

PS: Přepruwuj prošu tež delnjoserbskej předłoze Kraj a Stat. Dźakuju so. Postrowy, --Michawiki 23:51, 27. apr 2009 (CEST)
Witaj, Michawiki. Njejsym mjenowany parameter mjeno swójske zabył, ale hižo před někotrych tydźenjow tutón parameter znutřka infokašćika přesunył. Nětko so swójske mjeno niže parametra hesło jewi. To zmóžni, zo specialna funkcija, kotraž da přidate formaty hłownej lince infokašćika, funguje lěpšo a rezultat tež lěpšo wupada. Nimo toho z tym hłowna linka so tak połnje njenastanje, wosebite jeli potrjecheny stat ma wjace hač jednu rěč. Postrowy --Tlustulimu 17:39, 29. apr 2009 (CEST)
Ow, někak sym to přewidźał. Dźakuju so. Zdaše so mi, zo to pobrachuje. Postrowy, --Michawiki 18:59, 29. apr 2009 (CEST)

Ich brauch mal wieder deine Unterstützung

eo:Vikipedio:Permespeto por robotoj#Obersachsebot --Obersachse 12:44, 9. meje 2009 (CEST)

 sčinjene --Tlustulimu 08:56, 10. meje 2009 (CEST)
Dankon! Auch an Michawiki. Wutrobne postrowy --Obersachse 10:10, 10. meje 2009 (CEST)

Okcitanšćina

Hello, Somebody just reverted my changes to the Okcitanšćina article. Those where very slight changes: one of spelling (lènga replaced by lenga, as it is correctly spelt in the body) one about the status (Okcitanšćina is now official in the entire Catalonia). I do not speak very well sorbian, please can you help me understand the cause of this revert. --Jfblanc 11:29, 11. meje 2009 (CEST)

Dźeń dobry, tón, štóž je waše sporjedźenja rewertował, je sej najskerje myslił, zo wone běchu wopačne. Štož "formu" lenga nastupa, maće prawje, njejsym pytnył, zo sym to tak w infokašćiku napisał, w nastawku sym "lenga" přeco bjez akcenta pisał. Tež Waša druha interwencija bě prawa, ale to wšo chcu sporjedźeć, hdyž změju chwile, wo načasnym statusu okcitanšćiny pisać. Wěm, zo dźensa okcitanšćina je z hamtskej rěču na teritoriju cyłeje awtonomneje Katalanskeje, nic jenož w Aranje, kaž bě to prjedy. Wutrobny dźak, zo sće mje skedźbnił.--Henriku 11:49, 11. meje 2009 (CEST)

Albanšćina

Witajće, Tlustulimu. Dźensa je něchtó spytał, Waš nastawk wo albanšćinje sporjedźeć, ale wón tam zmylki čini. Jelizo chceće, hdyž změju chwile, móžu wonu stronu sporjedźeć.

Mojedla by prawje było: del "wuńdźe" (ale tež "wuńdźeš"), dal "wuńdu", dilni "wuńdźeće", doli "wón wuńdźe (aorist)".

Štož wonaj dwaj přikładaj "Toni nuk flet anglisht" a "s'e di" nastupa, w Albanskej (móžno w Kosowje abo w druhich narěčach praja to ludźo hinak) sym přeco "Nuk e di" słyšał, hačrunjež to je bóle knižna forma. Hewak so běžnje nałožuje "s'": Ai s'kupton shqip - wón albansce njerozumi. Moje praktiske rěčne nazhonjenja we wonym kraju su pak jara nuzne.

Wjele dobroh, --Henriku 17:16, 14. meje 2009 (CEST)--Henriku 20:07, 14. meje 2009 (CEST)

Zhubjenaj wikipedistaj

Dźeń dobry, Tlustulimu. Sym sej wčera stare přinoški Wusateho Krjepjela a Nepla 1 přečitał. To staj jara kmanaj čłowjekaj. Wěsće Wy, kak bych jeju namakać móhł? Mi so zda, zo Wusateho Krjepjela najskerje wosobinsce znaju, ale njemóžu jeho identifikować. Tutaj wikipedistaj byštaj nam cyle wěsće wšelake rěčne problemy rozrysać móhłoj. Wjele dobroh--Henriku 10:52, 17. meje 2009 (CEST)

Wuchodoromaniske rěče

--Henriku 23:51, 17. meje 2009 (CEST)Witajće, Tlustulimu. Sym nastawk "Wuchodoromaniske rěče" pisać započał, dokelž mamy nastawk wo zapadoromaniskich rěčach a mi so njezda logiske, jenož wo jednej skupinje romanskich rěčow pisać. Bohužel mam problem: w mjenje nastawka pojawi so čěska forma Wuchodoromaniské (cyle wěsće bě to mój zmylk), a ja njejsym pytnył, zo Czestja je hižo nastawk Wuchodoromaniske rěče napisał. Sym potajkim něšto nowych informacijow do tutoho stareho teksta napisał, nastawk Wuchodoromaniské rěče hodźi so wušmórnyć.Wodajće mi prošu mój zmylk,--Henriku 00:51, 18. meje 2009 (CEST)

Nó haj, a nětko widźu, zo sym nastawk Južnoromaniske rěče napisał, a mějachmy hižo JužnoromaniskÉ rěče (Czestja), jenož por linkow a tež w tych bě zmylk (mozarabšćina jako iberoromaniska a potajkim zapadoromaniska rěč njemóže zdobom južnoromaniska być)...--Henriku 01:14, 18. meje 2009 (CEST)

Witajće, Tlustulimu. Wutrobny dźak za Wašu pomoc. Jelizo chceće mnje druhy konsultować, štož nastupa někotre rěče, sće přeco lubje witany. Wjele dobroh (ja dźensa za pisanje chwile njezměju), --Henriku 13:37, 18. meje 2009 (CEST)

Dobry dźeń, Henriku. Dźakuju so za waši pokiw. Runje sym wopak pisany nastawk Wuchodoromaniské rěče wušmórnył. Ale tež sym problem z druhim nastawkom Južnoromaniske rěče wotstronił. Tuž stawizny tutoho nastawka nětko wobsahuje zapiski wopak pisaneje wersije, ale tež prawje pisaneje wersije. Postrowy --Tlustulimu 13:40, 18. meje 2009 (CEST)

Předłoha:Romaniske rěče

Dźeń dobry, Tlustulimu. Sym w tutej předłoze něšto mjenow sporjedźał, ale najskerje su tam hišće rěčne zmylki. Ja sej myslu, zo prawje dyrbjało "asturišćina" być, ale cyle wěsće to njewěm. Kak rěkaja někotre francoske narěče, kotřež někotři za wosebite rěče maja (na př. gallo), to najskerje nichtó njewě... Wjele dobroh,--Henriku 12:47, 19. meje 2009 (CEST)

Knollennassfäule

Ich danke Ihnen sehr Korrektur d.Knollennassfäule --Penarc 16:46, 23. meje 2009 (CEST)

Jidišćina/Jiddišćina

Dobry wječor, Tlustulimu, sym do nastawka "Jidišćina" něšto přidał, a do słownikow hladajo, sym pytnył, zo prawje dyrbi jiddišćina być. Forma jiddiski pojawi so raz tež w našim nastawku. Njewěm, što posledni nakład Prawopisneho słownika praji, ale jelizo prawje dyrbi jiddišćina być, móžno byšće mjeno nastawka sporjedźeć móhł. Ja mam jenož stary nakład Völkeloweho słownika.

Našeho noweho přećela Tlustu hišće powitał njejsym, ale wěm, zo wón nam wjele pomha. Wjele dobroh, --Henriku 19:25, 4. jun 2009 (CEST)

Dobry dźeń, Henriku. Po prawopisnym słowniku z lětu 2005 forma Jidišćina je prawa. Aktualniši nakład nimam abo samo njeeksistuje. Z kotreho lěta je waši nakład słownika? Postrowy --Tlustulimu 14:03, 5. jun 2009 (CEST)
Dobry wječor, Tlustulimu, moje słowniki su stare, sym Wam pisał, zo w Serbach někak 25 lět wjace był njejsym. Tohodla sym so prašał. Budu potajkim "jidišćinu" z jednym "d" pisać. Wutrobny dźak a wjele dobroh,--Henriku 20:21, 5. jun 2009 (CEST)

Zmylk na stronje "Aktualne změny"

Dobry dźeń, Tlustulimu. Runje widźach małki zmylk na stronje "Aktualne změny". Tamniše słowo "byte" dyrbi "bajtach" być, dokelž po prepoziciji "w" sćěhuje lokatiw a serbska forma w nominatiwje wšak móže "bajt" być. Postrowy --Tlusta 13:51, 23. jun 2009 (CEST)

Njejsym pisać přestał

Dobry wječor, Tlustulimu, sym Wam jenož napisać chcył, zo njejsym přestał do Wikipedije pisać, ale nětko nimam za nju chwile. Tuchwilu pisam nastawk wo sardišćinje a cyle wěsće budu dale wo romaniskich rěčach pisać. Wjele dobroh,--Henriku 18:53, 23. jun 2009 (CEST)

Předłoha:Što je hornjoserbšćina?

Dobry wječor, Tlustulimu. Jelizo chceće, móžu tutu předłohu tež do druhich rěčow přełožić. Za furlansku Wp. sym informacije wo jich rěči do rumunšćiny, serbšćiny a čěšćiny přełožił (přełožki do francošćiny a někotrych druhich rěčow woni hižo mějachu). Wjele dobroh,--Henriku 21:22, 29. jun 2009 (CEST)

Dobry wječor, Henriku. Myslu, zo by je lěpšo, jeli byšće přełožki stronje Wikipedija:Hornjoserbšćina přidali. Hewak delni kašćik na hłownej stronje, kotryž so z pomocu předłohi {{Što je hornjoserbšćina?}} wutwori, by so přejara powjetšić móhł. Postrowy --Tlustulimu 17:51, 30. jun 2009 (CEST)

Dobry wječor, Tlustulimu. Haj, maće prawje, tak budźe to lěpje. Sym cyle připadnje sćěhowace słowa pytnył: "Tutón nastawk resp. wotrězk hišće ma wobsahowe mjezoty: hišće faluje přełožk do jendźelšćiny, čěšćiny a pólšćiny, móžno samo do francošćina a rušćiny..." Do kašćika na hłownej stronje bych móžno do dalšich rěčow přełožił słowo "more, mehr, pliaj". Hdyž změju chwile, pohladam, hač njenamakam tam někotre zmylki - na př. w mojej "wšědnej" rumunšćinje znajmjeńša jedyn zmylk je: "Oberlausitz" rumunsce rěka "Luzacia Superioară". Wjele dobroh,--Henriku 19:22, 30. jun 2009 (CEST) Haj, sym rumunšćinu sporjedźał. Tam bě wjace zmylkow a někotre interwiki běchu stare (Rumunojo maja nětko hižo dwaj nastawkaj - Hornjoserbšćina a Delnjoserbšćina). Bych namjetował, do kašćika napisać nic "more, mehr...", ale "In other languages", (němsce njemóžu - móžno "in anderen Sprachen"?), w jednej romaniskej, w jednej słowjanskej rěči. Takle móžeš začisć měć, zo na wonej stronje namakaš wjace informacijow w samsnych rěčach. Sće přezjedny?--Henriku 19:47, 30. jun 2009 (CEST)

Haj, Henriku. Dźakuju so za waše porjedźenje. Runje přidach dalše rěče předłoze {{Što je hornjoserbšćina?}} po stronje Wikipedija:Hornjoserbšćina. Nimo toho změnich tekst wotkaza. Postrowy --Tlustulimu 20:14, 30. jun 2009 (CEST)
(+) Nimam problem, jeli byšće dalše rěče přidali. Jenož je wažne, zo njebudźe přejara. Ale nětko myli, zo informacije wo ličbje rěčnikow njeje jednotny. Maće namjet? Mam radšo ličbu "40.000" po němskej wikipediji. Postrowy --Tlustulimu 20:24, 30. jun 2009 (CEST)

Luby Tlustulimu, najprjedy jónu: w našej předłoze budźeja najskerje tež druhe zmylki - sym cyle připadnje pytnył, zo w rumunšćinje a madźaršćinje so twjerdźi, zo serbšćina je wuchodosłowjanska rěč. W rumunšćinje běchu stare interwiki. To móže tež w druhich rěčach być.

Wjele rěčow přidać njecham, jenož te najwažniše romaniske (my mamy tu rumunšćinu, ale italšćinu ani španišćinu nic, ale to ja wobstaram) a móžno hišće jednu abo dwě.

Štož ličbu Serbow nastupa... Hdyž sym před někak 35 lětami w Serbach wot wjeski k wjesce chodźił, běchu něhdźe 15 000 katolskich Serbow a jara, jara mało ewangelskich Serbow. Wjeski we wokolinje Budyšina buchu přeněmčene, Njeswačidło, Rakecy, Wulke Zdźary, Łaz, Delni Wujezd, tam jenož zdźěla stari ludźo serbsce rěčachu. Serbscy duchowni mi pomhachu, tutych ludźi namakać (w Hodźiju diakon Běrk, w Njeswačidle superintendent Wirth, we Wulkich Zdźarach knjez farar Kurt Zyguš, kotryž bě pječa potomnik Jana Amosa Komenskeho, kaž wón sam to praješe). Wjace Serbow namakach we Wojerowskej wosadźe (konkretnje we wjeskach Židźino, Bluń) a tež w Slepjanskej wosadźe, ta pak oficielnje do Delnjeje Łužicy słuša. Jelizo rěč je kriterij, ja njewěrju, zo dźensa wjace hač 25 000 ludźi hornjoserbsce rěča (abo znajmjeńša móža)... Mi so zda, zo tutu ličbu tež na stronach Ethnologue namakaće, ale na Ethnologa nic přeco hodźi so spušćić. W NDR běše jara mócna propaganda - NDR, prěnja woprawdźita domizna Serbow, a z tym su zwjazane tež přehnate ličby Serbow, kotrež nichtó njesporjedźi (a na kajkim zakładźe móžemy wone ličby sporjedźić...?). Wjele dobroh,--Henriku 21:17, 30. jun 2009 (CEST)

Witajce, Tlustulimu. Bohuzel njejsym hisce chwile mel, informacije wo serbscinje w dalsich recach napisac, ale cyle wesce to scinju.
Sym so Was nesto woprasec chcyl - sprawnje prajene, mam jednu prostwu. Ja netko nasim sardiskim kolegam pomham, sardiski Wikislownik zalozic. Bohuzel mamy cezkosce z predlohami (jenoz nekotre, mjenujcy predlohi za prelozki do druhich recow, je nam administrator Inkubatora wutworic pomhal - woni maja hinase predlohi hac nase Wikipedije). Wem, zo Wy sce fachowc za predlohi. Sto menice, bysce chwile mel, ewentuelnje nam nesto predlohow wutworic pomhac? Bych Wam napisal, wo co konkretnje dze. Jelizo chwile njezmejece, cyle wesce to zrozumju. Wutrobny dzak za Wasu wotmolwu. Wjele dobroh,--212.24.156.178 11:11, 7. jul 2009 (CEST)

Wutrobny dźak!

Witajće, Tlustulimu, a wutrobny dźak za Wašu pomoc.

Mni nětko njeńdźe wo to, dalše rěče přidać, ale předłohi wutworić.

Najpredy: Ja chcu wutworić předłohi za Gramatiske formy, Etymologiju, Přełožki do druhich rěčow atd. Moje Předłohi pak su jara jednore a ja njewěm, kotre wobrazki (kajkež su tež w serbskim Wikisłowniku) směm wužiwać - to rěka symbol pola napisma "Etymologija" atd. - někotři maja tam knihi, někotři druhe wobrazki.

Dale, kaž widźiće, mame horjeka přeco tabelu "Bariedades" - to su wšelake narěčne, grafiske a ortografiske warianty. Bych so zwjeselił, když by tuta tabela hinašu barbu měła - mojedla swětłu módru, ta so husto wužiwa.

Najwjetši problem pak je tabela werbow. Tu w italskim Wikisłowniku namakaće, když napřikład nastawk "cantare" pohladaće - tam móžeće tabelu konjugacijow namakać, hišće lěpšu móžno maja na jendźelskej Wikipediji. By wulkotne było, hdyž bychmy tajke něšto tu měli, ale tež w serbskej Wikipediji. Hdyž ja nastawk wo romansikej rěči pisam, přeco jenož gramatiske formy wopisuju, a potom za pisanje nastawka chwile nimam. Njewěm, hač móže tajka předłoha wjace wariantow měć (zo bychmy jeje wariantu mojedla za albanšćinu abo hebrejšćinu tež wužiwać móhli); tež njewěm, što dyrbju z njeprawidłownymi werbami činić.

Na kóždy pad wutrobny dźak za wašu solidaritu!--Henriku 21:00, 7. jul 2009 (CEST)

Dźeń dobry, Tlustulimu. Zda so, zo jedyn sardiski přećel je předłohu za Werb hižo wutworił. Hišće njewěm, hač wona dźěła, ja nětko kategorije tworju. Wjele dobroh,--Henriku 10:34, 8. jul 2009 (CEST)

Schnelllöschantrag

Kennen Sie artikel Józefów (gmejna Biała Raska) schnelllöschantragen? Richtige name ist Józefów (gmejna Biała Rawska). mein Fehler. Begruese

Dobry wječor. Runje sym wopak pisany nastawk wušmórnył. Postrowy --Tlustulimu 19:19, 15. jul 2009 (CEST)
Guten Abend. Ich habe den falsch geschriebenen Artikel gerade gelöscht. Gruß --Tlustulimu 19:19, 15. jul 2009 (CEST)
Danke schoen.

translation request

Greetings Tlustulimu!Could I ask you to translate en:Qin Shi Huang(listed in 1000 vital articles) and en:Wuhan(a chinese city,my hometown) into Hornjoserbsce?You may shorten them as possible to contain only the basic informations,one or two sentences are enough. If you want me to translate any article into Chinese or Vahcuengh,contact me without hesistation. Thank you very much!--Biŋhai

Hey, i just saw your question. Would it be possible for you to translate this one into Chinese? That would be cool. Thanks and regards, j.budissin+/- 21:14, 23. jul 2009 (CEST)

Hi! Need your help...

Hi! I'm from Polish Wiktionary. We are translating names of our main templates into various languages in order to help users who don’t speak Polish understand our articles. I wonder if you would be helpful and translate for us just a few linguistic terms into "Hornjoserbšćina". How about that?

  • [1] pronunciation -
  • [2] definitions (plural) -
  • [3] inflection -
  • examples (plural) -
  • [4] syntax -
  • [5] collocations (plural) -
  • [6] synonyms (plural) -
  • [7] antonyms (plural) -
  • related terms (plural) -
  • [8] idioms (plural) -
  • [9] etymology -
  • notes (plural) -
  • translations (plural) -
  • derived terms (plural) -
  • transliteration -
  • transcription -
  • sources (plural) –

PS. Some of them must be in plural. We’d be very grateful Best regards! --PiotrekSzwecja 11:36, 1. awg 2009 (CEST)

Thank you very much, then (Dziękuję :). By the way, I'm impressed by your Polish. I know it's not the simpliest language in the world, but keep trying. Regards! --PiotrekSzwecja 15:56, 1. awg 2009 (CEST)

Nastawki Timpula

Witej, Tlustulimu. Könntest du vielleicht meine Artikeln Straszów (Swjatokřižske wojewódstwo) und Syrenie Stawy korrigieren? Timpul 18:33, 2. sep 2009 (CEST)

Witaj, Timpulo. Runje twojej nastawkaj porjedźił. Tam bě jenož mało zmylkow. Postrowy --Tlustulimu 18:55, 2. sep 2009 (CEST)

Interwikis

Please update interwikis in w:hsb:Předłoha:Grjekski Alfabet using w:en:Template:Greek Alphabet because local interwikis are not current, please too update interwikis in w:dsb:Pśedłoga:Grichiski alfabet/w:hsb:Předłoha:Grjekski alfabet using w:de:Vorlage:Navigationsleiste Griechisches Alphabet because local interwikis are not current. I ask this because templates are editprotected. 89.238.153.23 21:05, 17. okt 2009 (CEST)

Translation request

Hi Tlustulimu! Would you be so kind to help me translate part of this article into the wonderful Upper Sorbian language? It's listed as one of the articles every Wikipedia should have. Please. 3-4 lines would be enough. Thanks a lot. And Best Regards--Mer De Glace 11:41, 23. now 2009 (CET)

Strona Jesús

Witaj Tlustulimu. Namjetuju, zo wušmórnješ tutu stronu. Wobsah je jenož jedna sada a jedyn wobraz a we wopačnej rěči. Wotkazy nimaja žadyn poćah k Jězusej Chrystusej. Titul nastawka je wopak, dyrbjał Jězus Chrystus (katol.) abo Jezus Chrystus (ewang.) być. Předłoha rq njepřinjese wužitk. Postrowy, --Michawiki 00:16, 10. dec 2009 (CET)

Witaj Michawiki. Runje sym mjenowanu stronu wušmórnył. Postrowy --Tlustulimu 12:20, 10. dec 2009 (CET)

Wjele zboža

Luby Tlustulimu,

wjesołe Hody a zbožowne a strowe nowe lěto Wam přeje Waš přećel Henriku. Sym jara wjesoły, zo smój so na stronach tuteje Wikipedije zeznałoj. --Henriku 08:10, 24. dec 2009 (CET)

Luby Henriku. Dźakuju so za waše přeća. Postrowy --Tlustulimu 21:27, 24. dec 2009 (CET)

Kedźbu na wandalizm!

Dźeń dobry, Tlustulimu, na stronje "Barack Obama" je so wandalizm pojawił. --Henriku 11:39, 24. dec 2009 (CET)

Dobry wječor, Henriku. Dźakuju so za waš pokiw. Rowno sym wandalizm nastawka cofnył. Postrowy --Tlustulimu 21:25, 24. dec 2009 (CET)
Ach, wy wšak ma rady formu "wy". Wodajće prošu. Postrowy --Tlustulimu 21:28, 24. dec 2009 (CET)

Nowa strona

Dźeń dobry, Tlustulimu. Sće nowu stronu Kaczyński widźał? Wjele dobroh, --Henriku 14:01, 27. dec 2009 (CET)

Dobry dźeń, Henriku. Runje sym tutón kał wušmórnył. Postrowy --Tlustulimu 14:03, 27. dec 2009 (CET)

Kategorija User: ro-2

Dźeń dobry, Tlustulimu. Sym runje nowu kategoriju "User: ro-2" wutworił, ale tam so mjeno noweho pólskeho wižiwarja njepojawi. Móžeće na to prošu pohladać, ewentuelnje mi napisać, kajki zmylk sym wučinił? Mi je so to hižo wjace króć stało. Ja nětko za Wikipediju chwile nimam a sym potajkim někotre wěcy zabył. Wutrobny dźak a wjele dobroh, --Henriku 17:39, 1. jan 2010 (CET)

Dobry wječor, Henriku. Tutón mały problem zawinuje "Cache" wikija. Nětko nowy wužiwar so w kategoriji jewi. Postrowy --Tlustulimu 23:29, 1. jan 2010 (CET)
Wutrobny dźak, Tlustulimu. Što ja móžu činić přichodny króć, hdyž tajke něšto so stanje?
Sym so Was hižo prjedy woprašeć chył: jelizo změju chwile, spytam napisać wobšěrniši nastawk wo rumunšćinje. W tym padźe ze stareho teksta najskerje wjele zwostało njeby. Sće z tym Wy jako awtor nětčišeho nastawka přezjedny? Dobru nóc, spiće strowy, --Henriku 23:37, 1. jan 2010 (CET)

Kedźbu na dalši wandalizm!

Dobry wječor, Tlustulimu, kedźbu na nastawk Jiří Pernes, tam je něchtó tutoho stawiznarjowe mjeno na směšne wašnje přeměnił.

Sym nětko nastawk wo istrorumunšćinje napisał, a jelizo změju chwile, bych rady tež wo meglenorumunšćinje, arumunšćinje a (dako)rumunšćinje nastawki napisał. W tym padźe najskerje wjetšinu Wašeho teksta přeměnju. Změjeće mi to za zło? Wjele dobroh, --Henriku 19:18, 24. feb 2010 (CET)

Ŝanĝo de mia uzantonomo en Esperanta Vikipedio

Wutrobne postrowy, Tlustulimu. Mi skribos esperante, tamen komprenos se vi respondos sorabe. Mi volus ke mia uzantonomo en EO-Vikipedio estu ŝanĝita el 231013-a al Comp1089 laŭ rusa, krime-tatara, suprasoraba kaj pola Vikipedio. Dźakuju so, Comp1089 16:51, 25. feb 2010 (CET)

Dobry wječor, Comp1089. Mysli, zo je lěpše, jeli by tutón tekst zaso na esperantorêčnej wikipediji pisał. Potom druhe administratorojo a běrokraća tež móžeja jón čitać. Nimo toho mysli, zo tajka próstwa přeco dyrbi na samsnej wikipediji stać, hdźež so ma přemjenowanje stać. Postrowy --Tlustulimu 20:15, 25. feb 2010 (CET)
Bonan vesperon, Comp1089. Mi pensas, ke estas pli bone, se vi skribus ĉi tiun tekston en la esperanto-vikipedion. Tiam aliaj administrantoj kaj burokratoj ankaŭ povas legi ĝin. Krome mi pensas, ke tia peto ĉiam devas stari en la sama vikipedio, kie la alinomigo okazu. Kore --Tlustulimu 20:15, 25. feb 2010 (CET)

Knihu/PDF wutworić

Dobry wječor, Tlustulimu, w někotrych Wikipedijach menu namjetuje móžnosć, "Knihu (abo PDF) wutworić". By to tež w serbskej wp. móžno było, prošu? Wjele dobroh,--Henriku 19:32, 28. feb 2010 (CET)

Dobry wječor, Henriku. Myslu, zo so dyrbiće na Meta prašeć, dokelž so dyrbi za to konfiguracija serwera změnić. Postrowy --Tlustulimu 19:54, 28. feb 2010 (CET)
Wutrobny dźak, --Henriku 19:57, 28. feb 2010 (CET)
Jedna so wo rozšěrjenje MediaWiki "Collection". Kelkož je mi znate, je tute rozšěrjenje jenož w němskej Wikipediji a we Wikipediji simple kaž tež na Meće zaktiwizowane. Njewěm, hdźe je móžno, instalaciju tutoho rozšěrjenja požadać, ale snano budźe pomhać, hdyž wutworjeće nowy "bug" na Bugzilli. Rozšěrjenje je dospołnje do hornjoserbšćiny a delnjoserbšćiny přełožene. Postrowy, --Michawiki 20:22, 1. měr 2010 (CET)
Wutrobny dźak za informaciju, Michawiki. Wjele dobroh,--Henriku 20:57, 1. měr 2010 (CET)

Nowy Zakoń a druhe

Dźeń dobry, Tlustulimu, móžeće prošu změnu nastawka Nowy Zakoń pohladać? Sym hižo knj. Dudíkej napisał. Wón je tež wopačne armenske interwiki nastawka "Portugalšćina" wotstronił, nowe pak dodał njeje (to sym ja wučinił). Čěska wikipedija ma jara niski niwow a mi je woprawdźe jara žel, hdyž nam jow čěscy wikipedisća naše dźěło kepsaja... Wjele dobroh,--Henriku 14:29, 10. měr 2010 (CET)

Witajtaj! Ně, Henriku, po Prawopisnym słowniku wudaće 2005, tuchwilu płaćiwe pisanje je: Nowy zakoń. Z małym z (hlej - jeli maš móžnosć do toho słownika nutř hladać - pod słowom nowy abo zakoń. Bohužel njejsu prawidła za hornjoserbski prawopis w tym wudaću słownika podate, ale wone su w staršim wudaću podate (Prawopisny słownik wot Pawoła Völkela). Tam steji na stronje 596, paragraf 154: "W zestajenych mjenach, kotrychž jednotliwe słowa njejsu same za sebje mjena, pisamy jenož prěnje słowo mjena z wulkim spočatnym pismikom." To tu trjechi: Jenož wobě słowje hromadźe stej swójske mjeno, ale ani Nowy ani zakoń sam to njeje. Samsne trjechi na Stary zakoń a tež na mjeno słownika: Prawopisny słownik. W tutym padźe ma Jan Dudík prawje. Postrowy, --Michawiki 20:39, 10. měr 2010 (CET)
Wjerš pomazy, Michawiki. Jelizo tak Prawopisny słownik praji, potom dyrbi najskerje małe "z" być. W serbskim wudaću Noweho zakonja, Ludowe nakładnistwo Domowina, Budyšin 1966, je napisane "Swjate Pismo Noweho Zakonja". Sym zwólniwy, małe "z" pisać. Móžno je cyrkwinski uzus hinaši, ale my smy swětna Wikipedija... Wjele dobroh,--Henriku 20:52, 10. měr 2010 (CET)
To móže być, nimo prawopisneje normy je hišće tradicija. Kelkož wěm, je prěnje wudaće Prawopisneho słownika z lěta 1970, tuž z pózdźišeho časa hač waše wudaće Noweho zakonja. Připódla prajene, mam tež te wudaće Noweho zakonja a maš prawje. Njewěm, hdy hornjoserbske prawopisne prawidła buchu dojednane. Ale - ja bych Zakoń - z wulkim pismikom - pisał, hdyž bych we hsbwp nastawk wo tutej knize, tutym wudaću Noweho zakonja, spisał. W tym padźe je to originalny titul knihi - to je potom kaž citat. Postrowy, --Michawiki 22:29, 10. měr 2010 (CET)
Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije