Nažołta truskalca

Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije

Dźi do: Nawigacija, Pytać
Nažołta truskalca
Fragaria-viridis.JPG
Nažołta truskalca (Fragaria viridis)
systematika
Domena Eukarioty
Swět Rostlinstwo
klasa: (Rosopsida)
podklasa: (Rosidae)
porjad: (Rosales)
swójba: Róžowe rostliny (Rosaceae)
podswójba: (Rosoideae)
ród: Truskalca (Fragaria)
družina: Nažołta truskalca
wědomostne mjeno
Fragaria viridis
Duch.
Kompleksny worjechowy płód nažołteje truskalcy (Fragaria viridis)

Nažołta truskalca (Fragaria viridis) je rostlina ze swójby róžowych rostlinow.

Wobsah

[wobdźěłać] Wopis

Nažołta truskalca je trajne zelo, kotrež docpěwa wysokosć wot 5 hač 15 cm. Jenož prěnja dźowkowa rostlina ma wuběžki ze šupiznojtymi łopjenami.

Stołpiki a łopjenowe stołpiki su wotstejo kosmate.

Łopjena su třiličbne a zubate. Łopješka docpěwaja dołhosć wot 3 hač 6 cm a maja na delnim boku metalisce błyšćace kosmy. Srjedźne łopješko je stołpikate, mjeztym zo wobě bóčnej łopješce stej sedźacej.

Kćěje wot meje hač junija. Nažołć běłe kćenja docpěwaja wulkosć wot 1 hač 1,5 cm. Krónowe łopješka su kulojte abo jejkojte.

Płody su pozdatne jahody, kotrež hromadźe z přilěhawym keluchom so při šćipanju z knakotanjom wot rostliny rozpušća.

[wobdźěłać] Stejnišćo

Rosće w słónčnych kerčinach, skłoninach, suchich trawnikach a dubowych a chójnowych lěsach. Preferuje w lěću ćopłe, suche, zwjetša wapnite pódy.

[wobdźěłać] Rozšěrjenje

Rostlina je předewšěm w srjedźnej a južnej Europje, sewjernje hač do Skandinawiskeje rozšěrjena.

[wobdźěłać] Žórła

  • Schauer - Caspari: Pflanzenführer für unterwegs, ISBN 978-3-8354-0354-3, 2. nakład, 2008, strona 60
  • Spohn, Aichele, Golte-Bechtle, Spohn: Was blüht denn da? Kosmos Naturführer (2008), ISBN 978-3-440-11379-0, strona 152
  • Kubát, K. (Hlavní editor): Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha (2002)
  • Lajnert, Jan: Rostlinske mjena. Serbske. Němske. Łaćanske. Rjadowane po přirodnym systemje. Volk und Wissen Volkseigener Verlag Berlin (1954)
  • Rězak, Filip: Němsko-serbski wšowědny słownik hornjołužiskeje rěče. Donnerhak, Budyšin (1920)
  • Rothmaler, W. et al.: Exkursionsflora von Deutschland, Band 1-4, Spektrum Akademischer Verlag, Heidelberg, Berlin (2002)
Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije