Kónčkaty klon
| Kónčkaty klon (Acer platanoides) | |
| systematika | |
|---|---|
| Domena | Eukaryoty |
| Swět | Rostlinstwo |
| Eurosidy II | |
| porjad: | (Sapindales) |
| swójba: | Mydłowcowe rostliny (Sapindaceae) |
| podswójba: | Jěrowcowe rostliny (Hippocastanoideae) |
| ród: | Klon[1][2] (Acer) |
| družina: | Kónčkaty klon |
| wědomostne mjeno | |
| Acer platanoides | |
| L. | |
| Mapa | |
| Rozšěrjenje kónčkateho klona | |
Kónčkaty klon abo jawor (Acer platanoides) je lisćowy štom ze swójby mydłowcow (Sapindaceae), z roda klonow (Acer).
Po druhich žórłach zarjaduje so do swójskeje swójby klonowych rostlinow (Aceraceae).
Wobsah |
Wopis [wobdźěłać]
Kónčkaty klon je w lěću zeleny štom, kotryž docpěje wysokosć wot 20 hač do 30 m (15-25 m) a starobu wot 150 hač do 200 lět. Štom je zmjerzkokruty, ale ćopły klimat njewudźeržuje. Na sewjer polarneho kruha jenož wysokosć wot kerka docpěje.
Króna štoma je kulojta hač šěroko kehelojta a kmjen je krótki a ma sylne hałuzy.
Najprjedy skora je hładka a blědobruna, pozdźišo je ćmowobruna abo čornojta. Ma dołhe kwěkańcy a je rjapikata.
Młode hałuzy su brune, nahe.
Łopjena [wobdźěłać]
Zymske pupki su owalne, kulojte abo kónčkojte a docpěwaja dołhosć wot 3 hač do 10 mm.
Łopjena su schódne, napřećostejne, stołpikate z 3-20 cm dołhosću. Łopjena su zwjetša pjećlapate, rědko sydomlapate, docpěja dołhosć wot 15 cm (10/12-18 cm) a šěrokosć wot 20 cm. Lapy su daloko wobłukaće zubate, na wšěm boku z 1-2 zubomaj. Na hornim boku su ćěmnozelene, błyšćace, nahe, na delnim boku - jasniše, tróšku módrojte a na žiłkach - kosmate. Nazymske barbjenje je złotožołte abo ćěmnočerwjene.
Jich stołpiki mlokowu mězu wobsahuja.
Kultiwowane sorty móžeja čornočerwjene lisćo abo běło kromate łopjena měć.
Kćenja [wobdźěłać]
Kónčkaty klon kćěje wot apryla do meje. Pjećličbne kćenja so před zazelenjenju lisća jewja. Steja w krótkich, zrunanych, wokołkojtych pakićach, kotrež docpěja dołhosć wot 4 hač do 8 cm. Kćenjowy přikryw je dwójny. W kwětnistwje su dwusplažne a jednosplažne kćenja, kotrež stołpiki docpěja dołhosć wot 1-2 cm. Keluch a króna su podobne, žołtozelene abo błědožołte, docpěja dołhosć wot 4 hač do 7 mm. Próškowe łopješka su wósom. Płódnik je hornje stejacy.
Kćenja buchu wot pčołow wopróšene.
Štom w starobje wot něhdźe 20 lět kćěwowu zrałotu docpěje.
Płody [wobdźěłać]
Płody su křidłate worjechi, při čimž křidlešce w tupym kuće abo nimale wodorunje wotstejitej. Dźělne płody docpěja dołhosć wot 4 hač do 5 cm (6 cm) a šěrokosć wot 15 mm. Płody zrawja w oktobrje.
Płody buchu wot wětra rozšěrjene.
Stejnišćo [wobdźěłać]
Kónčkaty klon rosće w słóčnych lěsach, wudolinskich a łučinowych lěsach. Rosće na wšěch pódach ale preferuje hłubokosahace, włóžne, wutkate a bazowe hlinjane a kamjentne drjebiznowe pódy.
Rozšěrjenje [wobdźěłać]
Kónčkaty klon je w nimale cyłej Europje rozšěrjeny. Rozšěrjenje saha na wuchodźe hač do Urala a na sewjerje hač do Srjedźneje Šwedskeje a Južneje Finskeje. Tež rosće w Małoaziji, Kawkazu, sewjernej Persiskej; w srjedźnej Europje wot nižiny hač do horiny z wysokosć wot 1000m. Faluje we Wulkobritaniskej a na kupach srjedźneho morja.
Zwonka přirodneho rozšěrjenskeho teritorija so často w parkach a na alejach plahuje.
Wužiwanje [wobdźěłać]
Hódnotne, twjerde, ćežke a cunonitkojte drjewo bu za meble, blidowe deski a hudźbowe nastroje wužiwane.
Sorty (wuběrk) [wobdźěłać]
Wažne sorty su:
- 'Oregon Pride'
- 'Cleveland'
- 'Summershade'
- 'Drummondii' ma panašěrowane łopjena.
Sćěhowace tři sorty maja ćmowopurpurowe łopjena.
- 'Schwedleri'
- 'Faasen's Black'
- 'Crimson King'
- 'Columnare' njese jednore, zelene łopjena a ma wuski, stołpojty róst.
Choroby [wobdźěłać]
Na łopjenach so často čorne blečki jewja, kotrež hrib zawinuje.
Nóžki [wobdźěłać]
- ↑ Prawopisny słownik, Hornjoserbski słownik, ISBN 3-7420-1920-1, strona 196
- ↑ W internetowym słowniku: Ahorn
Žórła [wobdźěłać]
- Botanica, Bäume und Sträucher, Über 2000 Pflanzenporträts, ISBN 978-3-8331-4467-7, strona 61 (něm.)
- Bruno P. Kremer: Steinbachs Naturführer Bäume & Sträucher, ISBN 978-3-8001-5934-5, strona 146 (něm.)
- Helmut Pirc: Ahorne. Stuttgart 1994, ISBN 3-8001-6554-6 (něm.)
- Mayer, Schwegler: Welcher Baum ist das?, Bäume, Sträucher, Ziergehölze, ISBN 978-3-440-11273-1, strona 72 (něm.)
- Seidel/Eisenreich: BLV Bestimmungsbuch Bäume und Sträucher, ISBN 3-405-13737-3, strony 62-63, 148, 155, 169, 185 (něm.)
- Spohn, Aichele, Golte-Bechtle, Spohn: Was blüht denn da? Kosmos Naturführer (2008), ISBN 978-3-440-11379-0, strona 426 (něm.)
- Spohn: Welcher Baum ist das? Die neuen Kosmos-Naturführer, ISBN 978-3-440-10794-2, strona 132 (něm.)
- Ulrich Hecker: BLV Bestimmungsbuch Bäume und Sträucher, ISBN 3-405-13737-3, strona 62 (něm.)
Eksterne wotkazy [wobdźěłać]
- Botanický herbář (čěsk.)
- garten.cz (čěsk.), (pól.), (něm.), (jendź.), (słow.)
- atlas-roslin.pl (pólski)
- USDA plants database (jendź.)
- Flora of Northern Ireland (jendź.)
- Gartendatenbank (něm.)
- Plants for a Future (jendź.)
- Global Invasive Species Database (jendź.)