K wobsahej skočić

Esiw

Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije

Esiw (wot łaćonskeho esse = „być“) je pad we finougriskich rěčach, kotryž staw wupraji.

W Němčinje wotpowěduje esiwej často słowo „als“ we wobrotach kaž na př. „als Lehrer“ ("jako wučer").

Finsce

We Finšćinje ma esiw kóncowku -na resp. -nä, na př. lapsena = „jako dźěćo“. Kóncowka je w pluralu -ina/-inä/-eina,-einä. Kóncowka so złožuje po wokalnej harmoniji. Při słowach z stopjenjowej změnu (němsce Stufenwechsel) so „sylny“ stopjeń wužiwa. Přikłady:

  • kiss/-ana, kiss/-oina
  • koir/-ana, koir/-ina
  • lehm/-ä, lehm/-inä

Esiw so tež jara často temporalnje wužiwa, před druhim při wšědnych dnjach, na př.: Tulen perjantaina. = „Přińdu na pjatku.“

Estisce

W Estišćinje je kóncowka -na resp. w pluralu -tena abo -dena, na př. müüjana = „jako předawar“

Samisce

W Samišćinje ma esiw kóncowku -n, při čimž so mjez singularom a pluralom njerozeznawa. W słowach z stopjenjowej změnu ma esiw samsny stopjeń kaž nominatiw w singularje.

Přikład: Son lea isidin dálus. = „Wón je bur na dworje.“ (po słowach.: „jako bur“)

Madźarsce

Madźaršćina znaje dwě formje esiwa [1] [2] [3]. Wobě formje stej we wobchadnej rěči skerje rědkej a so normalnje jenož w pisanej formje (literatura) namakatej.

Esiw-modal

Esiw-modal so ze sufiksom -ul abo -ül twori. Wón je po słowach kaž přirunace „wie“ abo „als“ rozumić. Přikłady:

  • barátjául fogad = „jako přećel akceptować“ (t.r., njedyrbi žadyn přećel być)
  • fivérül szeret = „kaž bratra lubować“ (tež jeli wón to njeje)
  • kutyául érzi magát = „so čuje kaž pos“ (hačrunjež wón wočiwidnje žadyn pos je)
  • hajóul = „jako łódź“
  • például = „jako přikład“

Esiw-formal

Esiw-formal so ze sufiksom -ként twori. Wón woznamjenja w Němčinje tak wjele kaž „als“ (jako). Přikłady:

  • tanárként dolgozik = „jako wučer dźěłać“ (t.r., wón je w tutym momenće wučer)
  • orvosságként bevette = „jako medicinu jědźeny“ (t.r. tak wjele kaž, wona je medicina)
  • elsőként = „jako prěni“

Nóžki

  1. Tamás Forgács, Ungarische Grammatik. 2. Aufl., Edition Praesens, Wien 2004, S. 170f
  2. Borbála Keszler (Hg.), Magyar Grammatika. Nemzetközi Tankönyvkiadó, Budapest 2000, S. 183ff
  3. Ferenc Kiefer (Hg.), Strukturális Magyar Nyelvtan. Bd. 3 Morfológia, Akadémiai Kiadó, Budapest 2000

Žórła

Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije