Esiw
Esiw (wot łaćonskeho esse = „być“) je pad we finougriskich rěčach, kotryž staw wupraji.
W Němčinje wotpowěduje esiwej často słowo „als“ we wobrotach kaž na př. „als Lehrer“ ("jako wučer").
Finsce
We Finšćinje ma esiw kóncowku -na resp. -nä, na př. lapsena = „jako dźěćo“. Kóncowka je w pluralu -ina/-inä/-eina,-einä. Kóncowka so złožuje po wokalnej harmoniji. Při słowach z stopjenjowej změnu (němsce Stufenwechsel) so „sylny“ stopjeń wužiwa. Přikłady:
- kiss/-ana, kiss/-oina
- koir/-ana, koir/-ina
- lehm/-änä, lehm/-inä
Esiw so tež jara často temporalnje wužiwa, před druhim při wšědnych dnjach, na př.: Tulen perjantaina. = „Přińdu na pjatku.“
Estisce
W Estišćinje je kóncowka -na resp. w pluralu -tena abo -dena, na př. müüjana = „jako předawar“
Samisce
W Samišćinje ma esiw kóncowku -n, při čimž so mjez singularom a pluralom njerozeznawa. W słowach z stopjenjowej změnu ma esiw samsny stopjeń kaž nominatiw w singularje.
Přikład: Son lea isidin dálus. = „Wón je bur na dworje.“ (po słowach.: „jako bur“)
Madźarsce
Madźaršćina znaje dwě formje esiwa [1] [2] [3]. Wobě formje stej we wobchadnej rěči skerje rědkej a so normalnje jenož w pisanej formje (literatura) namakatej.
Esiw-modal
Esiw-modal so ze sufiksom -ul abo -ül twori. Wón je po słowach kaž přirunace „wie“ abo „als“ rozumić. Přikłady:
- barátjául fogad = „jako přećel akceptować“ (t.r., njedyrbi žadyn přećel być)
- fivérül szeret = „kaž bratra lubować“ (tež jeli wón to njeje)
- kutyául érzi magát = „so čuje kaž pos“ (hačrunjež wón wočiwidnje žadyn pos je)
- hajóul = „jako łódź“
- például = „jako přikład“
Esiw-formal
Esiw-formal so ze sufiksom -ként twori. Wón woznamjenja w Němčinje tak wjele kaž „als“ (jako). Přikłady:
- tanárként dolgozik = „jako wučer dźěłać“ (t.r., wón je w tutym momenće wučer)
- orvosságként bevette = „jako medicinu jědźeny“ (t.r. tak wjele kaž, wona je medicina)
- elsőként = „jako prěni“
Nóžki
- ↑ Tamás Forgács, Ungarische Grammatik. 2. Aufl., Edition Praesens, Wien 2004, S. 170f
- ↑ Borbála Keszler (Hg.), Magyar Grammatika. Nemzetközi Tankönyvkiadó, Budapest 2000, S. 183ff
- ↑ Ferenc Kiefer (Hg.), Strukturális Magyar Nyelvtan. Bd. 3 Morfológia, Akadémiai Kiadó, Budapest 2000
Žórła
- Kauderwelsch Band 15, Finnisch Wort für Wort, 2002, ISBN 3-89416-014-4, strony 32 – 33
- Dr. Richard Semrau: Langenscheidts Praktisches Lehrbuch Finnisch, 1995, ISBN 3-468-26140-3, str. 117
- Kauderwelsch Band 55, Estnisch Wort für Wort, 2002, ISBN 3-89416-245-7, str. 51
- Hans-Hermann Bartens: Lehrbuch der samischen (lappischen) Sprache, Helmut Buske Verlag, Hamburg 1989, ISBN 3-87118-885-9, strony 118 – 121, 131 – 133, 511
| W hornjoserbšćinje |
|---|
|
nominatiw | genitiw | datiw | akuzatiw | instrumental | lokatiw | wokatiw | |
| W druhich rěčach |
|
abesiw | ablatiw | absolutiw | adesiw | alatiw | delatiw | delimatiw | deriwatiw | elatiw | ergatiw | esiw | ilatiw | inesiw | instruktiw | komitatiw | partitiw | sublatiw | superesiw | terminatiw | translatiw | |