Žórłowy tekst za Čěšćina sej wobhladać

{{infokašćik rěč
|Barba=Indoeuropska
|mjeno swójske=Čeština
|mjeno serbske=čěšćina
|kraje=[[Čěska]], [[Słowakska]]
|rěčnicy=12 milionow
|klasifikacija=[[Indoeuropske rěče]]
:[[słowjanske rěče]]
::[[zapadosłowjanske rěče]]
:::čěšćina
|družina pisma=[[łaćonski alfabet]]
|hamtska rěč=[[Čěska]]
|iso_639-1=cs
|iso_639-2b=cze
|iso_639-2t=ces
|iso_639-3=[http://www.sil.org/iso639-3/codes.asp?order=639_3&letter=c ces]
|wikipedija=cs
}}
'''Čěšćina''' ''(čeština)'' je [[zapadosłowjanske rěče|zapadosłowjanska rěč]], kotraž so hłownje wot [[Češa|Čechow]] rěči. Wona je najbóle přiwuzna [[Słowakšćina|słowakšćinje]], z kotrejž twori zhromadnu podskupinu zapadosłowjanskich rěčow a nimo toho [[serbšćina|serbšćinje]], [[Pólšćina|pólšćinje]] a [[Kašubšćina|kašubšćinje]]. Čěska rěč słuša k [[słowjanske rěče|słowjanskim rěčam]] w swójbje [[indoeuropske rěče|indoeuropskich rěčow]].

Čěsce rěči cyłkownje wokoło dwanaće milionow ludźi, z toho w [[Čěska|Čěskej]] samej něhdźe dźesać milionow a nimo toho tež w [[Słowakska|Słowakskej]], [[Zjednoćene staty Ameriki|Zjednoćenych statach Ameriki]], [[Kanada|Kanadźe]], [[Němska|Němskej]], [[Awstriska|Awstriskej]], [[Awstralska|Awstralskej]], na [[Ukraina|Ukrainje]] a w druhich krajach.

Čěšćina a [[słowakšćina]] stej mjez sobu derje zrozumliwej. Pisomnje datej so wobě rěči najjednorišo přez pismiki ''[[ř]]'', ''[[ě]]'' a ''[[ů]]'' rozeznawać, kotrež jeničce w čěšćinje eksistuja, nic pak w słowakšćinje. Porno tomu ma tuta pismiki ''[[ä]]'', ''[[ô]]'', ''[[ľ]]'', ''[[ĺ]]'' a ''[[ŕ]]'', kotrež čěšćina njeznaje.

== Gramatika ==
Deklinacija a konjugacija so přewjedźetej z kóncowkami (a/abo małkimi změnami na kmjenje). Eksistuja wjacore deklinacije a wjacore konjugacije, ale tež mnoholičbne njeregularnosće. Słowoslěd je relatiwnje swobodny a zmóžni stilistiske diferencowanja.

=== Deklinacija ===
Čěšćina je sylnje [[flektěrowaca rěč]] ze sydom gramatiskimi padami ([[nominatiw]], [[genitiw]], [[datiw]], [[akuzatiw]], [[wokatiw]], [[lokatiw]], [[instrumental]]) w [[singular]]je a [[plural]]u. Kaž w němčinje a romaniskich rěčach móže gramatiski genus substantiwow tež při poprawom bjezsplažnych wěcach być muski abo žónski. Při tym ma čěšćina štyri [[genus]]y, a to muski žiwy, muski nježiwy, žónski a srjedźny.

Kaž we łaćonšćinje a druhich słowjanskich rěčach njeeksistuja ani definitny ani njedefinitny artikl.

Njeregularnej stej genitiw a wokatiw słowa ''bůh'' (Bóh), přirunajo z druhich muskimi žiwymi substantiwami z twjerdej kóncowku: bůh / boži (boha) / Bože (O Bože) na rozdźěl wot ''hoch'' (hólc) / ''hocha'' / ''hochu''.

Wot wjacorych [[adjektiw]]ow a [[particip]]ow eksistuja krótku formu a dołhu formu, kotrejž po genusy, numerusy a padźe deklinujomne su. Krótka forma ma přeco funkciju predikatiwuma <!--(im Deutschen mit einer Form des Verbs ''sein'' und dem unflektierten Adjektiv ausgedrückt)--> a maja redukowanu [[paradigma|paradigmu]]. Mjez tym so při adjektiwach krótka forma nimale jenož w powyšenym stilu wužiwa, je wužiće krótkich/dołhich formow participow w perifrastiskim [[pasiw]]je tež we [[wobchadna rěč|wobchadnej rěči]] rozeznawace woznamow, na př. ''okno bylo zavřeno'' (podawkowy pasiw: ''wokno bu zawrjene'') vs. ''okno bylo zavřené'' (stawowy pasiw: ''wokno bě zawrjene'')

Njemała ličba substantiwow so kaž adjektiwy deklinuje<!--, eine dem Deutschen nicht fremde Erscheinung, vgl. Herr und Junge-->.

Čěšćina ma slědowacych sydom padow, kotrychž tradicionalny slěd naličenja njeje identiski ze serbskim:
{| border=1 cellspacing=1 cellpadding=2 style="border-collapse:collapse;"
|- style="background:#eee;text-align:center"
| colspan=4 | Pady w čěskej rěči
|-
|1.||kdo, co?||nominativ||[[nominatiw]]
|-
|2.||(bez) koho, čeho?||genitiv||[[genitiw]]
|-
|3.||(ke) komu, čemu?||dativ||[[datiw]]
|-
|4.||(vidím) koho, co? - widźu||akuzativ||[[akuzatiw]]
|-
|5.||(oslovujeme, voláme) - wołamy||vokativ||[[wokatiw]]
|-
|6.||(o) kom, čem?||lokál||[[lokatiw]]
|-
|7.||(s) kým, čím?||instrumentál||[[instrumental]]
|}

Dale znaje čěska rěč jednotu a mnohotu, ale tež zbytki [[dual]]a su zachowane – na přikład ličbniki ''dvě, obě'' (7. pad): s oběma (se dvěma) rukama, nohama, očima, ušima (dwojota, dual); ale s oběma (se dvěma) ženami, muži.<!--Ale: „se dvěma ručičkama“ (např. dítě => životné) vs. „se dvěma ručičkami“ (např. hodiny => neživotné)-->

=== Mjena ===
Kaž w serbšćinje a druhich słowjanskich rěčach eksistuje wot wšěch [[swójbne mjeno|swójbnych mjenow]] wosebita žónska forma, markěrowana najčasćišo přez sufiks ''-ová''. W Čěskej so wona tež za mjena druheho pochada wužiwa, na př. Zdeňka Müllerová.

Geografiske mjena na -sk- su w čěšćinje stajnje neutrum a so wukónča tohodla w nominatiwje a akuzatiwje na -o: ''Slovensko'' (Słowakska), ''Lipsko'' (Lipsk), ''Slezsko'' (Šleska, polscé Śląsk). Mnoholičbne městnostne mjena na ''-vice'' su gramatisce pluraliatanta, to rěka zo steja hižo we swojej zakładnej formje w pluralu (přirunaj serbske wjesne mjena na -icy abo -ecy). Tež městnostne mjena na ''-nice'' steja husto w pluralu, nic pak přeco. Dalše mjena w gramatiskim pluralu su mjez druhim ''Čechy'' (Čechi) a ''Hradčany'' ({{wrěči|de}} ''der Hradschin'').

=== Konjugacija ===
Werb ma kategorije [[aspekt (linguistika)|aspekt]] (perfektiwny a imperfektiwny) a [[tempus]] (prezens, futur, preteritum), [[wosoba (rěč)|wosoba]], [[numerus]] a [[modus (gramatika)|modus]] (imperatiw, kondicional). Aspekty so zdźěla přez sufiksy (regularnje imperfektiwowanje perfektiwnych werbow), zdźěla přez prefiksy (regularnje perfektiwowanje imperfektiwnych werbow) wuprajeny, w někotryh małych padach tež přez dwěmaj rozdźělnymaj kmjenomaj.

Preteritum a imperfektiwny futur stej z formami pomocneho werba ''být'' (być) tworjenej.

* ''dělal/dělala jsem'' 'ja činjach', ''dělal/dělala jsi'' 'ty činješe', ''dělali/dělaly jsme'' 'my činjachmy', ''dělali/dělaly jste'' 'wy činješće', ale w 3. wosobje bjez pomocneho werba: ''dělal'' 'wón činješe', ''dělala'' 'wona činješe', ''dělali/dělaly'' 'woni/wone činjachu';
* ''budu dělat'' 'budu činić', ''budeš dělat'' 'budźeš činić' atd.

Při tym rozeznawa čěšćina (kaž tež druhe słowjanske rěče) mjez tym za zańdźenostnu formu a tym za pasiw wužiwany partizip: ''slyšel/slyšela jsem'' 'sym słyšał/słyšała', ''slyšen/slyšena jsem'' 'ja bu słyšany/słyšana'.

=== Numerale ===
Numerale wot 21 hač do 99 so móžeja w dwojakimaj wašnjomaj rěčeć. Nimo ''dvacet tři'' (łaćonsce ''viginti trēs'') eksistuje tež ''třiadvacet'' ({{wrěči|de}} ''dreiundzwanzig''). Tutón fenomen je přez lětstotkow dołhi němsko-čěski rěčny kontakt wujasnjomny.

Kaž tež w druhich słowjanskich rěčach steja substantiwy po ličbnikach wot ''pět'' (''pjeć'') w genitiwje plurala, jeli ličbnik w nominatiwje, genitiwje abo akuzatiwje steji, tuž na př. ''čtyři hrady / pět hradů'' (4 resp.. 5 hrodow), ''tři koruny / třicet korun / tři sta korun / pět set korun'' (3 / 30 / 30 / 300 / 500 koronow). W zbytnych padach [[kongruenca (gramatika)|kongruěruja]] ličbnik a substantiw regularnje, tuž na př. ''na pěti hradech'' (lokatiw).

== Alfabet ==

Čěšćina so z [[łaćonski alfabet|łaćonskim alfabetom]] pisa, kotremuž su so [[diakritiske znamješka]] přidružili.

Při sortěrowanju a w zapisach (telefonowa kniha) a słownikach so pismiki: '''Č, Ch, Ř, Š, Ž''' jako samostatne pismiki wobjednawaja  (pismik Ch slěduje pismik H); čěski [[alfabet]] ma tohodla dohromady 31 pismikow.

Dospołny čěski alfabet je:
{| border="1" cellpadding="5" cellspacing="0" style="margin: 1em 1em 1em 0; background: #f9f9f9; text-align: center; "

|- bgcolor=silver |
!A&nbsp;a!!Á&nbsp;á!!B&nbsp;b!!C&nbsp;c!!Č&nbsp;č!!D&nbsp;d!!Ď&nbsp;ď!!E&nbsp;e!!É&nbsp;é!!Ě&nbsp;ě!!F&nbsp;f
|-
|á||dlouhé á||bé||cé||čé||dé||ďé||é||dlouhé é||ije,<br />é s háčkem||ef
|-
|/{{IPA|a}}/||/{{IPA|aː}}/||/{{IPA|b}}/||/{{IPA|ʦ}}/||/{{IPA|ʧ}}/||/{{IPA|d}}/|| /{{IPA|ɟ}}/||/{{IPA|ɛ}}/||/{{IPA|ɛː}}/ ||/{{IPA|ɛ}}, {{IPA|jɛ}}/||/{{IPA|f}}/
|- bgcolor=silver |
!G&nbsp;g!!H&nbsp;h!!Ch&nbsp;ch!!I&nbsp;i!!Í&nbsp;í!!J&nbsp;j!!K&nbsp;k!!L&nbsp;l!!M&nbsp;m!!N&nbsp;n!!Ň&nbsp;ň
|-
|gé||há||chá||í,<br />měkké í||dlouhé í||jé||ká||el||em||en||eň
|-
|/{{IPA|g}}/||/{{IPA|ɦ}}/||/{{IPA|x}}/||/{{IPA|ɪ}}/||/{{IPA|i:}}/|| /{{IPA|j}}/||/{{IPA|k}}/||/{{IPA|l}}/||/{{IPA|m}}/||/{{IPA|n}}/||/{{IPA|ɲ}}/
|- bgcolor=silver |
!O&nbsp;o!!Ó&nbsp;ó!!P&nbsp;p!!Q&nbsp;q!!R&nbsp;r!!Ř&nbsp;ř!!S&nbsp;s!!Š&nbsp;š!!T&nbsp;t!!Ť&nbsp;ť!!&nbsp;
|-
|ó||dlouhé ó||pé||kvé||er||eř||es||eš||té||ťé||&nbsp;
|-
|/{{IPA|o}}/||/{{IPA|oː}}/||/{{IPA|p}}/||/{{IPA|kv}}/||/{{IPA|r}}/||/{{IPA|ɼ, r̝}}/||/{{IPA|s}}/||/{{IPA|ʃ}}/||/{{IPA|t}}/||/{{IPA|c}}/||&nbsp;
|- bgcolor=silver |
!U&nbsp;u!!Ú&nbsp;ú!!Ů&nbsp;ů!!V&nbsp;v!!W&nbsp;w!!X&nbsp;x!!Y&nbsp;y!!Ý&nbsp;ý!!Z&nbsp;z!!Ž&nbsp;ž!!&nbsp;
|-
|ú||dlouhé ú||ů s&nbsp;kroužkem||vé||dvojité vé||iks||ypsilon,<br />tvrdé ý||dlouhé ypsilon||zet||žet||&nbsp;
|-
|/{{IPA|u}}/||/{{IPA|uː}}/||/{{IPA|uː}}/||/{{IPA|v}}/||/{{IPA|v}}/||/{{IPA|ks, gz}}/||/{{IPA|ɪ}}/||/{{IPA|iː}}/||/{{IPA|z}}/||/{{IPA|ʒ}}/||&nbsp;
|}


Do spinkow stajene pismiki so při sortěrowanju tak wobjednawaja kaž jim předchadźacy pismik. Tak steji na př. ''pět'' (= pjeć) před ''petrklíč'' (= kropačk). Jeli so dwě słowje jeničce přez přiwuznej pismikaj rozeznawatej, steji najprjedy słowo z jednorym pismikom a potom tamne, tuž na př. ''pas'' (= pas) před ''pás'' (= pas, wopas).

Ě, Ů a Ý nihdy njewustupuja na spočatku słowa, tohodla su wotpowědne wulke pismiki jara rědke a so jeničce wužiwaja, hdyž so cyłe słowo we wulkich pismikach pisa (na př. MĚSTO).

Pokiw: Dokelž so diakritiske znamjenja w syći přeco korektnje njezwobraznjeja, pisaja so čěske mjena husto tež bjez tajkich pisaja.

Čěske pismiki z diakritikami:
{| cellspacing=4 style="text-align:center;"
|-
|á||č||ď||é||ě||í||ň||ó||ř||š||ť||ú||ů||ý||ž
|-
|Á||Č||Ď||É||Ě||Í||Ň||Ó||Ř||Š||Ť||Ú||Ů||Ý||Ž
|}

== Čěske zwuki ==

=== Wokale ===

Eksistuja krótke a dołhe wokale.

{| class="prettytable"
|-
! krótka
! dołhe
! přispomnjenje
|-
| valign="middle" align="center" | '''a'''
| valign="middle" align="center" | '''á'''
|
|-
| valign="middle" align="center" | '''e'''
| valign="middle" align="center" | '''é'''
| [ɛ] / [ɛ:]
|-
| valign="middle" align="center" | '''ě'''
|
| zmjechči  (palatalizěruje) předchadne konsonanty ''t'', ''d'' a ''n''
|-
| valign="middle" align="center" | '''i'''
| valign="middle" align="center" | '''í'''
| [ı], zmjechči (palatalizěruje) předchadne konsonanty ''t'', ''d'' a ''n''
|-
| valign="middle" align="center" | '''o'''
| valign="middle" align="center" | '''ó'''
| dołhi [ɔ:] eksistuje jenož w cuzych słowach kaž ''balkón'' (balkon) 
|-
| valign="middle" align="center" | '''u'''
| valign="middle" align="center" | '''ú/ů'''
| na słownym spočatku so znamjo ''ú'' wužiwa, w słownym nutřkownym ''ů'', na př. ''únor'' (februar) a ''Bůh'' (Bóh)
|-
| valign="middle" align="center" | '''y'''
| valign="middle" align="center" | '''ý'''
| [ı], njezměni předchadne konsonanty
|}

We wosebitych kontekstach [[alternacije (linguistika)|alterněruje]] dołhe wokale z krótkimi, přirunaj na př. ''hlava'' (hłowa) a ''hlávka'' (hłójčka) abo ''mýt'' (myć) a ''myji'' (ja myju). Z historiskich přičinow wotpowěduje pak krótkim wokalej nic přeco wotpowědny dołhi wokal, ale poměry su zdźěla komplikowaniše. Wone so móžeja na slědowace wašnje wopisować:

{| class="prettytable"
|-
| valign="middle" align="center" | '''a'''
| valign="middle" align="center" | '''á'''
|-
| valign="middle" align="center" | '''e'''
| valign="middle" align="center" | '''é'''
|-
| valign="middle" align="center" | '''ě'''
| valign="middle" align="center" | '''í'''|
|-
| valign="middle" align="center" | '''i'''
| valign="middle" align="center" | '''í'''
|-
| valign="middle" align="center" | '''o'''
| valign="middle" align="center" | '''ů'''
|-
| valign="middle" align="center" | '''u'''
| valign="middle" align="center" | '''ú'''<br />(na słownym spočatku)
|-
| valign="middle" align="center" | '''u'''
| valign="middle" align="center" | '''ou'''<br />(w słownym nutřkownym)
|-
| valign="middle" align="center" | '''y'''
| valign="middle" align="center" | '''ý'''
|}

Wosebite konsonanty móžeja funkciju wot wokalow wobsadźować a złóžki tworić: ''r'', ''l'' a (rědko) ''m''. To eksistuja tež słowa, kotrež jenož z konsonantow wobsahuja, na př. ''krk'' "šija", ''blb'' "hłupak<!--Blödmann-->" abo ''scvrnkls'' "du hast es heruntergeschnipst".

=== Diftongi ===

W čěšćinje eksistuja diftongi ''ou'', ''au'' a ''eu''. Diftong ''ou'' je tež w čěskich słowach a předewšěm  swójskich mjenach časty, mjeztym zo  ''au'' a ''eu'' jenož w cuzych słowach abo interjekcijach wustupujetej: poslednjej tworitej w čěskich słowach dwě złóžce, na př. w ''neučím'' "njewuču", kotrež so třizłóžkowje rěča [{{IPA|ˈnɛ.u.tʃiːm}}].

* Diftong ''au'' so kaž w němčinje wurjekuje, na př. ''auto'' [{{IPA|ˈaʊ̯tɔ}}].
* Při wurěkowanju diftonga ''ou'' so wotewrjeny ''o'' a njezłóžkotworny wotewrjeny ''u'' zwjazujetej;
* Při wurěkowanju diftonga ''eu'' so wotewrjeny ''e'' a njezłóžkotworny ''u'' zwjazujetej, přirunaj ''leukemie'' [{{IPA|ˈlɛʊ̯kɛːmɪɛ}}].

=== Konsonanty ===

W čěskim prawopisu so rozeznawaja tradicionelnje tak mjenowane twjerde, neutralne a mjechke konsonanty. Mjechko wurěkowane (kaž w druhich słowjanskich rěčach kaž rušćinje) so pak jenož konsonanty ť, ď a ň, w zbytnych padach dźe wo historiske rozeznawanje, kotrež wězo konsekwency za prawopis ma a maćeršćinskim rěčnikam toho wuknjenje poćeža. Čěske dźěći wuknu tohodla w zakładnej šuli tute słowa z neutralnym konsonantom přednošować, w kotrychž so [i] jako y pisa (tak mjenowana ''vyjmenovaná'' abo ''vybraná slova'' resp. "wubrane słowa").

==== Tak mjenowane twjerde konsonanty ====
8 twjerdych konsonantow su:

{| class="prettytable"
|-
| align="center" | Pismiki
| Přikłady
|-
| valign="middle" align="center" | '''h'''
| hotel, Praha
|-
| valign="middle" align="center" | '''ch'''
| chyba, Čech
|-
| valign="middle" align="center" | '''k'''
| křeslo, vlaky
|-
| valign="middle" align="center" | '''g'''
| guma, magnetofon
|-
| valign="middle" align="center" | '''r'''
| ráno, dobrý
|-
| valign="middle" align="center" | '''d'''
| dáme, jeden
|-
| valign="middle" align="center" | '''t'''
| tabule, stůl
|-
| valign="middle" align="center" | '''n'''
| noc, ten
|}

W prawopisu so pisa po tutych konsonantach zwuk [i] z y. Wuwzaća su małe cuze słowa kaž 'chirurg', 'kilometr' a 'kino'.

Konsonant ''h'' njeje nihdy němy. Typisce zastupuje etymologiski ''g'', na př. 'hrob' ('row', němsce 'Grab', pólsce 'grob'), noha (noha, pólsce noga). Zwuk a pismik ''g'' wustupuje porno tomu nimale jenož w cuzych słowach.

==== Tak mjenowane mjechke konsonanty ====
9 mjechkich konsonantow su:

{| class="prettytable"
|-
| align="center" | Pismiki
| Přikłady
|-
| valign="middle" align="center" | '''ž'''
| židle, leží
|-
| valign="middle" align="center" | '''š'''
| šest, sešit
|-
| valign="middle" align="center" | '''č'''
| černý, večer
|-
| valign="middle" align="center" | '''ř'''
| středa, říká
|-
| valign="middle" align="center" | '''c'''
| co, mloci
|-
| valign="middle" align="center" | '''j'''
| jaký, jídlo
|-
| valign="middle" align="center" | '''ď'''
| Maďarsko
|-
| valign="middle" align="center" | '''ť'''
| chuť
|-
| valign="middle" align="center" | '''ň'''
| skříň
|}

''Přispomnjenje'': ď so rukopisnje jako dˇ, ť jako tˇ pisa.

W prawopisu so pisa po tutych konsonantach [i] kaž i.

Twjerde kónčne konsonanty so w wjazanju ze sufiksami na ''e'' a ''i'' přećiwo mjechkim wuměnjuja: Nastanje ''-ch'' + ''ě/i'' k ''-še/-ši'', ale tež ''-cký k -čtí'' a -h + ě/i k -ze/-zi , tuž ''katolický Čech z Prahy'' / ''katoličtí Češi v Praze'' (''katolski Čech z Prahi'' / ''katolscy Češa w Praze''). A ''-k'' + ''ě/i'' nastanje k ''-ce/-ci'', ale tež ''-ský'' k ''-ští'', tuž ''český žák'' -> ''čeští žáci'' ('' čěski šuler'' / ''čěscy šulerjo''). Mjeztym zo za ''ch'' kaž tež za najwjetše druhe (w čěšćinje) papatalizujomne konsonanty jenož jedne paltalizěrowanski stopjeń eksistuje, na př. ''duch'' (duch) / ''duši'' (duši), eksistuja za ''h'' dwaj stopjenjej: Praha / v Praze / Pražský (Praha / w Praze / pragerisch).

==== Tak mjenowane neutralne konsonanty abo wobojne zwuki ====
8 neutralnych konsonantow su:

{| class="prettytable"
|-
| align="center" | Pismiki
| Přikłady
|-
| valign="middle" align="center" | '''b'''
| tabule, býti, bída
|-
| valign="middle" align="center" | '''f'''
| fyzika, fičet
|-
| valign="middle" align="center" | '''l'''
| leží, lysý, list
|-
| valign="middle" align="center" | '''m'''
| mám, myš, míchat
|-
| valign="middle" align="center" | '''p'''
| pán, pyšný, píchnout
|-
| valign="middle" align="center" | '''s'''
| sešit, sýr, prosím
|-
| valign="middle" align="center" | '''v'''
| velký, výr, vichřice
|-
| valign="middle" align="center" | '''z'''
| zítra, jazyk
|}

Po prawopisu pisa so po tutych konsonantach we "wubranych słowach" a někotrych cuzych słowach [i] jako y, hewak jako i. Konsonant ''f'' wustupuje nimale jenož w cuzych słowach. W [[požčonka|požčonkach]] so wón často přez ''b'' narunuje, na př. w ''barva'' (''barba'').

== Tekstowy přikład (Wótće naš) ==

{| {{Rjana tabela}}
! valign="top" width="150" | čěšćina
|-
| 
Otče náš, jenž jsi na nebesích,<br /> 
posvěť se jméno Tvé<br /> 
Přijď království Tvé.<br /> 
Buď vůle Tvá, jako v nebi, tak i na zemi.<br /> 
Chléb náš vezdejší dej nám dnes<br /> 
A odpusť nám naše viny<br /> 
jako i my odpouštíme naším viníkům<br /> 
a neuveď nás v pokušení,<br /> 
ale zbav nás od zlého.
Ámen<br /> 
|}

== Wotkazaj ==
{{wikisłownik|čěšćina}}
* [http://slovnik.vancl.eu/hls3 Čěsko-serbski a serbsko-čěski słownik z gramatiku]

{{Nawiblok
|Słowjanske rěče
|Rěče Europskeje Unije
}}

[[Kategorija:Čěšćina|!]]
[[Kategorija:Zapadosłowjanske rěče]]