Prawy hromak
Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije
| Prawy hromak (Asparagus officinalis), ilustracija | |
| systematika | |
|---|---|
| Domena | Eukaryoty |
| Swět | Rostlinstwo |
| porjad: | (Asparagales) |
| swójba: | Hromakowe rostliny (Asparagaceae) |
| podswójba: | (Asparagoideae) |
| ród: | Hromak[1][2] (Asparagus) |
| družina: | Prawy hromak |
| wědomostne mjeno | |
| Asparagus officinalis | |
| L. | |
Prawy hromak (Asparagus officinalis) je rostlina ze swójby hromakowych rostlinow (Asparagaceae).
Wobsah |
Wopis [wobdźěłać]
Prawy hromak je trajne zelo, kotrež docpěwa wysokosć wot 30 hač do 150 cm.
Pjenki su krótke a tołste. Wone někotre wurostki zapušćuja, kotrež so młodźe jako hromaki kałaja.
Stołpiki su zwjetša přewisowace a chošćojte. Jich hałuzy su ćeńke a jehličkojte a docpěwaja dołhosć wot 10 hač do 25 mm.
Łopjena su šupiznojte.
Kćěje wot meje hač do julija. Zwonojte kćenja su wisace.
Płody su čerwjene jahody, kotrež docpěwaja wulkosć wot hač do 8 mm.
Stejnišćo [wobdźěłać]
Rosće na pěskowych trawnikach a w kerčinach, na skłoninach na rěčnych brjohach. Preferuje hłubokosahace pódy a miły klimat.
Rozšěrjenje [wobdźěłać]
Rostlina so hižo z starowěka kultiwuje, hdys a hdys wodźiwja.
Wužiwanje [wobdźěłać]
Nóžki [wobdźěłać]
- ↑ Prawopisny słownik, Hornjoserbski słownik, ISBN 3-7420-1920-1, strona 155
- ↑ W internetowym słowniku: Spargel
Žórła [wobdźěłać]
- Spohn, Aichele, Golte-Bechtle, Spohn: Was blüht denn da? Kosmos Naturführer (2008), ISBN 978-3-440-11379-0, strona 184 (něm.)
- Brankačk, Jurij: Wobrazowy słownik hornjoserbskich rostlinskich mjenow na CD ROM. Rěčny centrum WITAJ, wudaće za serbske šule. Budyšin 2005.
- Kubát, K. (Hlavní editor): Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha (2002)
- Lajnert, Jan: Rostlinske mjena. Serbske. Němske. Łaćanske. Rjadowane po přirodnym systemje. Volk und Wissen Volkseigener Verlag Berlin (1954)
- Rězak, Filip: Němsko-serbski wšowědny słownik hornjołužiskeje rěče. Donnerhak, Budyšin (1920)