Hoberski dušan
| Hoberski dušan (Thuja plicata) | |
| systematika | |
|---|---|
| Domena | Eukaryoty |
| Swět | Rostlinstwo |
| klasa: | (Coniferopsida) |
| porjad: | (Coniferales) |
| swójba: | Cypresowe rostliny (Cupressaceae) |
| podswójba: | Cupressoideae |
| ród: | Dušan[1][2] (Thuja) |
| družina: | Hoberski dušan |
| wědomostne mjeno | |
| Thuja plicata | |
| Donn ex D.Don in Lambert | |
Hoberski dušan (Thuja plicata, syn.: Thuja gigantea) je štom ze swójby cypresowych rostlinow (Cupressaceae).
Wobsah |
Wopis [wobdźěłać]
Hoberski dušan je přeco zeleny štom, kotryž docpěje wysokosć wot hač do 50 m. W kulturje jenož wysokosć wot hač do 25 m docpěje.
Króna je na spočatku kehelojta, pozdźišo njeprawidłowna. Deleka je chětro šěroka.
Zdónk docpěje tołstosć wot wjace hač 2 m, předewšěm při starych rostlinach. Skora je čerwjenojta hač ćmowobruna a so w podołhostnych smužkach abo w małkich platach pušća.
Hałuzy su wopłonjene, wodorunje wotestejace a při rozrybowanju po ananasu wonjeja. Jich horni bok je błyšćacy zeleny, ale delni bok je šěrozeleny.
Łopjena [wobdźěłać]
Šupiznowe, husto na hałuzy přilěhawe łopjena su tupe njesu krótki kónčk a docpěja dołhosć wot něhdźe 3 mm.
Kćenja [wobdźěłać]
Kćěje wot měrca hač do apryla. Muske kćenja su małke a žołtojte a steja na kónčkach hałuzow. Žónske kwětnistwa su zelenojte abo zćeńka čerwjene.
Hable [wobdźěłać]
Hable su stołpikate, zrunane a docpěja dołhosć wot 1 hač 2 cm. Wone njesu pjeć hač šesć porow elastiskich šupiznow. Stołpiki su krótke a křiwjene. Zrałe hable su brune.
Stejnišćo [wobdźěłać]
Rosće na přirěčnych brjohach a sćinowych zwisach, při čimž wot płoninow hač do horinow wustupuje. Ma radšo włóžne, wutkate pódy.
Rozšěrjenje [wobdźěłać]
Rostlina je w pacifiskej sewjernej Americe wot južneje Alaski hač sewjerneje Kaliforniskeje rozšěrjena. Tam štom móže starobu wot wjace hač 500 lět docpěć.
Wužiwanje [wobdźěłać]
Rostlina so w srjedźnej Europje jako pyšnu drjewinu plahuje. Indienjo zdónki za totemowe koły wužiwachu.
Drjewo [wobdźěłać]
Drjewo je w jadrje čerwjene, jara trajne a so hodźa derje wobdźěłać. Z toho so na př. šindźele, paneele, zepěrne hrjady a płachtate sćežory zhotuje.
Nóžki [wobdźěłać]
- ↑ Prawopisny słownik, Hornjoserbski słownik, ISBN 3-7420-1920-1, strona 106
- ↑ W internetowym słowniku: Lebensbaum
Žórła [wobdźěłać]
- Botanica, Bäume und Sträucher, Über 2000 Pflanzenporträts, ISBN 978-3-8331-4467-7, strona 900 (něm.)
- Bruno P. Kremer: Steinbachs Naturführer Bäume & Sträucher, ISBN 978-3-8001-5934-5, strona 88 (něm.)
- Steinbachs Großer Pflanzenführer, ISBN 978-3-8001-7567-3, strona 440 (něm.)
- Brankačk, Jurij: Wobrazowy słownik hornjoserbskich rostlinskich mjenow na CD ROM. Rěčny centrum WITAJ, wudaće za serbske šule. Budyšin 2005.
- Kubát, K. (Hlavní editor): Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha (2002)
- Lajnert, Jan: Rostlinske mjena. Serbske. Němske. Łaćanske. Rjadowane po přirodnym systemje. Volk und Wissen Volkseigener Verlag Berlin (1954)
- Rězak, Filip: Němsko-serbski wšowědny słownik hornjołužiskeje rěče. Donnerhak, Budyšin (1920)