Brěčica

Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije

Dźi do: Nawigacija, Pytać
Brěčica
Sorbus torminalis Weinsberg 20070929 5.jpg
Jahody brěčicy (Sorbus torminalis)
systematika
Domena Eukarioty
Swět Rostlinstwo
podklasa: (Rosidae)
porjad: (Rosales)
swójba: Róžowe rostliny (Rosaceae)
podswójba: (Spiraeoideae)
tribus: Pyreae
podtribus: Pyrinae
ród: Mučnica (Sorbus)
družina: Brěčica
wědomostne mjeno
Sorbus torminalis
(L.) Crantz
Skora stareje brěčicy
Habitus stareje brěčicy

Brěčica (Sorbus torminalis) je kerk abo štom ze swójby róžowych rostlinow (Rosaceae). Dalše serbske mjeno je brěčkowc.

Wobsah

[wobdźěłać] Wopisanje

Brěčica je kerk abo štom, kotryž docpěwa wysokosć wot 3 hač do 12 (15) m.

Łopjena su we wobrysu šěroko jejojte a maja na kóždym boku 3 hač 4 přikónčene lapy. Wone njesu na delnim boku šěru pjelsć, ale pozdźišo so wobnaža. Jich lapy su wótre, při čimž delnje su wulke a horicontalnje wotsteja.

Kćěje wot meje hač do junija. Běłe kćenja docpěwaja wulkosć wot 1,5 cm a steja we wokołkojty pakićach.

Jabłukowy płód je jejojty a bruny, docpěwa dołhosć wot 2 cm.

[wobdźěłać] Stejnišćo

Rosće w dubowych a dubo-hrabowych lěsach a na lěsnych kromach. Preferuje w prawej měrje suche, w lěću ćopłe, najwjetša wapnite, kamjenjate pódy.

[wobdźěłać] Rozšěrjenje

Rostlina je w srjedźnej a južnej Europje rozšěrjena.

[wobdźěłać] Wobrazy

[wobdźěłać] Žórła

  • Schauer - Caspari: Pflanzenführer für unterwegs, ISBN 978-3-8354-0354-3, 2. nakład, 2008, strona 440 (něm.)
  • Spohn, Aichele, Golte-Bechtle, Spohn: Was blüht denn da? Kosmos Naturführer (2008), ISBN 978-3-440-11379-0, strona 412 (něm.)
  • Brankačk, Jurij: Wobrazowy słownik hornjoserbskich rostlinskich mjenow na CD ROM. Rěčny centrum WITAJ, wudaće za serbske šule. Budyšin 2005.
  • Kubát, K. (Hlavní editor): Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha (2002)
  • Lajnert, Jan: Rostlinske mjena. Serbske. Němske. Łaćanske. Rjadowane po přirodnym systemje. Volk und Wissen Volkseigener Verlag Berlin (1954)
  • Rězak, Filip: Němsko-serbski wšowědny słownik hornjołužiskeje rěče. Donnerhak, Budyšin (1920)
Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije