Lezgišćina
Napohlad
| kraje | Ruska | |
| rěčnicy | něhdźe 647 000 | |
| znamjenja a klasifikacija | ||
|---|---|---|
| klasifikacija | Kawkaske rěče (diskutowany) | |
| oficielny status | ||
| hamtska rěč | Dagestan, (Ruska), Azerbajdźan | |
| rěčne kody | ||
| ISO 639-2: |
lez | |
| ISO 639-3 (SIL): |
lez | |

Lezgišćina (лезги чIал; lezgi čal) je rěč ze skupiny nachsko-dagestanskich rěčow a jedna z hamtskich rěčow do Ruskeje słušaceje republiki Dagestan.
Rěči so wot něhdźe 647.000 ludźi[1].

Lezgiski alfabet
[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]| А а | Б б | В в | Г г | Гъ гъ | Гь гь | Д д | Е е | Ё ё |
| Ж ж | З з | И и | Й й | К к | Къ къ | Кь кь | КӀ кӀ | Л л |
| М м | Н н | О о | П п | ПӀ пӀ | Р р | С с | Т т | ТӀ тӀ |
| У у | Уь уь | Ф ф | Х х | Хъ хъ | Хь хь | Ц ц | ЦӀ цӀ | Ч ч |
| ЧӀ чӀ | Ш ш | Щ щ | Ъ ъ | Ы ы | Ь ь | Э э | Ю ю | Я я |
Literatura
[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]- Haspelmath Martin, A grammar of Lezgian. — Walter de Gruyter, 1993. — ISBN 3110137356.