Sibirska chójna
Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije
| Sibirska chójna (Pinus cembra) | |
| systematika | |
|---|---|
| Domena | Eukarioty |
| Swět | Rostlinstwo |
| klasa: | (Coniferopsida) |
| porjad: | Konifera (Coniferales) |
| swójba: | Chójnowe rostliny (Pinaceae) |
| podswójba: | (Pinoideae) |
| ród: | Chójna[1][2] (Pinus) |
| družina: | Sibirska chójna |
| wědomostne mjeno | |
| Pinus cembra | |
| L. | |
Sibirska chójna[1] (Pinus cembra) je štom ze swójby chójnowych rostlinow (Pinaceae). Dalše mjeno je arwa[3].
Wobsah |
[wobdźěłać] Wopis
Sibirska chójna docpěwa wysokosć wot 25 m.
Króna je kehelojta abo walcojta.
Skora je bruna.
Młode hałuzy su tołste a čerwjenožołće kosmate.
Jehły su po pjećoch na krótkich wurostkach promjenjate, proste, ćmowozelene, třihranite a docpěwaja dołhosć wot 6 hač 10 mm a šěrokosć wot 1,5 mm.
Kćěje wot junija hač julija.
Hable su jejkojte, křiwo zrunane abo wotstejne a docpěwaja dołhosć wot 5 hač 8 cm. Wone hakle w druhim lěće po kćěwje zrałe budu. Płodowe šupizny su módrojte a maja bruny kónčk.
[wobdźěłać] Stejnišćo a rozšěrjenje
Rosće w jehlinowych lěsach we wysokich połoženjach a na lěsnej hranicy Alpow a Karpatow we wysokach wot něhdźe 1200 hač 2600 m.
[wobdźěłać] Nóžki
- ↑ 1,0 1,1 Prawopisny słownik, Hornjoserbski słownik, ISBN 3-7420-1920-1, strona 163
- ↑ W internetowym słowniku: Kiefer
- ↑ Prawopisny słownik, Hornjoserbski słownik, ISBN 3-7420-1920-1, strona 29
[wobdźěłać] Žórła
- Schauer - Caspari: Pflanzenführer für unterwegs, ISBN 978-3-8354-0354-3, 2. nakład, 2008, strona 430 (něm.)
- Brankačk, Jurij: Wobrazowy słownik hornjoserbskich rostlinskich mjenow na CD ROM. Rěčny centrum WITAJ, wudaće za serbske šule. Budyšin 2005.
- Kubát, K. (Hlavní editor): Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha (2002)
- Lajnert, Jan: Rostlinske mjena. Serbske. Němske. Łaćanske. Rjadowane po přirodnym systemje. Volk und Wissen Volkseigener Verlag Berlin (1954)
- Rězak, Filip: Němsko-serbski wšowědny słownik hornjołužiskeje rěče. Donnerhak, Budyšin (1920)