Njenapadny pucherjak

Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije
Njenapadny pucherjak
Njenapadny pucherjak (Utricularia australis)
systematika
Domena Eukaryoty
Swět Rostlinstwo
  Asteridy
Euasteridy I
rjad: (Lamiales)
swójba: Pucherjakowe rostliny (Lentibulariaceae)
ród: Pucherjak[1][2] (Utricularia)
družina: Njenapadny pucherjak
wědomostne mjeno
Utricularia australis
R.Br.
Wobdźěłać
p  d  w

Njenapadny pucherjak (Utricularia australis) je rostlina ze swójby pucherjakowych rostlinow (Lentibulariaceae).

Wopis[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Njenapadny pucherjak ma 12-18 mm dołhu krónu, kotrejež delnja hubka je nimale kruhojta, płono rozšěrjena, zdźěla časćiša.

Stejnišćo[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Rozšěrjenje[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Systematika[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Njenapadny pucherjak bu w lěću 1810 wot Robert Brown prěni raz wopisany, družinowy epitheton australis woznamjenja telko kaž „južny“ a tež je w němskim triwialnym mjenje „Südlicher Wasserschlauch“. Wažne synonymy su Utricularia major a Utricularia neglecta, na kotrymajž bazujetej němskej mjenje Großer Wasserschlauch (major) resp. Verkannter Wasserschlauch (neglecta). Kaž wšě w srjedźnej europje wustupowace družiny, wona słuša znutřka roda k sekciji Utricularia podroda ze samsnym mjenom. [3]

Nóžki[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

  1. Pawoł Völkel: Prawopisny słownik hornjoserbskeje rěče. Hornjoserbsko-němski słownik. Ludowe nakładnistwo Domowina, Budyšin 2005, ISBN 3-7420-1920-1, str. 408.
  2. W internetowym słowniku: Wasserschlauch
  3. Peter Taylor: The Genus Utricularia. A Taxonomic Monograph. London 1989, ISBN 0-947643-72-9, str. 598-605. 

Žórła[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

  • Spohn, Aichele, Golte-Bechtle, Spohn: Was blüht denn da? Kosmos Naturführer (2008), ISBN 978-3-440-11379-0, strona 338 (němsce), jako podobna družina Verkannter Wasserschlauch (Utricularia australis) pod hesłom Gewöhnlicher Wasserschlauch (Utricularia vulgaris)
  • Brankačk, Jurij: Wobrazowy słownik hornjoserbskich rostlinskich mjenow na CD ROM. Rěčny centrum WITAJ, wudaće za serbske šule. Budyšin 2005.
  • Kubát, K. (Hlavní editor): Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha (2002)
  • Lajnert, Jan: Rostlinske mjena. Serbske. Němske. Łaćanske. Rjadowane po přirodnym systemje. Volk und Wissen Volkseigener Verlag Berlin (1954)
  • Rězak, Filip: Němsko-serbski wšowědny słownik hornjołužiskeje rěče. Donnerhak, Budyšin (1920)
Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije