K wobsahej skočić

Roman Jakobson

Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije
Roman Jakobson

Roman Osipovič Jakobson (rusce Роман Осипович Якобсон; * 23. oktobra 1896 [1] w Moskwje; † 18. awgusta 1982 w Cambridge/Massachusetts) bě ruski rěčespytnik, filolog a slawist. Płaći jako jedyn z wliwapołnišich rěčespytnikow 20. lětstotka.

Jakobson studowaše wot 1914 hač do 1918 na rěčespytnej fakulće Moskowskeje uniwersity a pozdźišo bě wysokošulski wučer na Masarykowej uniwersiće w Brnje, Columbiaskej uniwersiće w New Yorku, Harvardowej uniwersiće w Bostonje.

Wón bě załožer rěčespytneho koła w Moskwje, čłon Praskeho rěčespytneho koła a po Druhej swětowej wójnje Mjezynarodneho komiteja slawistow.

Wón je wjacore słowjanske rěče wobknježił.

Jakobsonowy model rěčneje komunikacije

[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]
Šema komunikacije po Jakobsonje

Jakobsonowy model rěčneje komunikacije (rozšěrjenje třičłonkateho organon modela Karla Bühlera) rozeznawa šěsć faktorow a přisłušne funkcije:

  1. ‚kontekst‘ z referencielnej funkciju,
  2. ‚poselstwo‘ z poetiskej abo estetiskej funkciju,
  3. ‚wotpósłar‘ z emotiwnej funkciju,
  4. ‚přijimar‘ z konatiwnej funkciju,
  5. ‚kanal‘ z fatiskej funkciju (kontakt wjazacy),
  6. ‚kode‘ z metarěčnej funkciju.

Jedna z tych funkcijow je přeco dominantna w interakciji:

  1. referencielna funkcija: posrědkowanje wobsaha, to rěka wopisanje objekta, situacije abo stawa („Nazymske łopjenje su nětko wšitke wotpadnjene.“),
  2. poetiska funkcija: poselstwo poselstwa dla, na přikład w basnjach („... blědy blěsk so bližaceje blondinki ...“),
  3. emotiwna funkcija: informacija wo začućowym stawje wotpósłarja („Bože, ...!“),
  4. konatiwna funkcija: adresowanje přijimarja, namołwa na přijimarja („Mikławšo, ...“ / „Čiń!“),
  5. fatiska funkcija: přepruwowanje kontakta z přijimarjom („..., wěš, …“ / „…, haj, …“ / „Słyšiš ty mje scyła?“)
  6. metarěčna funkcija: přepruwowanje mjezsobneho rozumjenja („..., rozumiš, …“).

Literatura

[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]
  • Роман Якобсон: О чешском стихе, преимущественно в сопоставлении с русским. Сборники по теории поэтического языка, V. Berlin–Moskwa, 1923
  • Mjerćin Felkel: Matica Lužičkosrpska i njena nacionalna odgovornost. Novy Sad , Matica Srpska, 17.2.1998
  • Roman Jakobson: „Počátek národního sebeurčení v Evropě,“ w: Cyrilo-metodějské studie, Praha 1996. s. 5
  • Roman. Jakobson: Cyrilometodějské studie. Praha 1996
  • Roman. Jakobson: Dialogy. Praha: Český spisovatel 1993
  • Roman. Jakobson: Formalistická škola a dnešní literární věda ruská. Praha: Academia 2005
  • Roman. Jakobson: Lingvistická poetika (výber z diela). Bratislava: Tatran 1991
  • Glanc, Tomás: „Formalismus forever. Roman Jakobson 1935.“ W: Nekula, Marek (wudaw.): Prager Strukturalismus. Winter, Heidelberg 2003, ISBN 3-8253-1486-3
  • Roman Jakobson: „Řeč a písemnictví českých židů v době přemyslovské“, w: Kulturní sborník Rok, wudaw. L. Matejka, Moravian Library, New York 1957, s. 35—46.
  • Roman Jakobson: Form und Sinn. Sprachwissenschaftliche Betrachtungen. Wilhelm Fink Verlag, München 1974
  • Roman Jakobson: Aufsätze zur Linguistik und Poetik. München 1974
  • Roman Jakobson: Kindersprache, Aphasie und allgemeine Lautgesetze. Suhrkamp, Frankfurt am Main 1992, ISBN 3-518-10330-X
  • Roman Jakobson/ Bengt Jangfeldt, (wudaw.): Meine futuristischen Jahre. Friedenauer Presse, Berlin 1999, ISBN 3-932109-14-7

Nóžki

[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]
  1. ↑ Datum naroda po gregorianiskej protyce. 11. winowca, kotryž so w někotrych druhich wikipedijach podawa, je datum naroda po julianiskej protyce.

Wotkazaj

[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]
 Commons: Roman Jakobson – Zběrka wobrazow, widejow a awdiodatajow
Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije