Wužiwar:J budissin/Hłowna

Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije
Zur Navigation springen Zur Suche springen
Witaj do Wikipedije, swobodneje serbske encyklopedije!

Wikipedija je mjezynarodny projekt k natwarjenju swobodneje, wšitkim přistupneje online-encyklopedije we wšěch rěčach. Wona je žiwa wot dobrowólneho dźěła stotysacych awtorow na cyłym swěće. Kóždy móže so wobdźělić – tež ty!

Bjez wulkich formalnosćow móžeš nowe zapiski spisać a nastawki wobdźěłać, rozšěrjeć abo korigować. Tuchwilu wobsahuje hornjoserbska Wikipedija jako najwjetša serbska encyklopedija 13.734 zapisow. Zwostawa potajkim hišće tójšto dźěła. Prošu pomhaj nam, zo by naša encyklopedija dale rostła!

Připadny zapisk · Kategorije · Korčma · Pomoc · Prawidła



Chceš sobu činić, ale njewěš kak? Přizjew so w korčmje!

Naš nastawk měsaca
Cyrkej Jězusoweje wutroby w Baćonju

Cyrkej Jězusoweje wutroby je serbsko-katolska wosadna cyrkej w Baćonju, kotraž słuša do Drježdźansko-Mišnjanskeho biskopstwa. Wona steji wosrjedź małeje wjeski při hłownym puću, něhdyšeje wikowanskeje dróhi Via regia, a je najmłódša katolska wosadna cyrkej w Serbach. Wona natwari so w lětach 1882–87 po tym, zo bě so Towarstwo Cyrila a Metoda pod Michałom Hórnikom w lěće 1869 za nowotwar serbskeje cyrkwje rozsudźiło.


Róčnicy w tutym měsacu

1. 2. 1921 Jan Arnošt Holan zemrěł (100) • 5. 2. 1896 Arnošt Ota Dučman so narodźił (125) • 6. 2. 1946 Matej Handrik zemrěł (75) • 11. 2. 1946 Marja Budychojc zemrěła (75) • 15. 2. 1871 Jurij Gustaw Zarjenk so narodźił (150) • 15. 2. 1971 Jan Lipič zemrěł (50) • 18. 2. 1851 Jakub Skala so narodźił (170) • 19. 2. 1921 Ján Emanuel Dobrucký zemrěł (100) • 23. 2. 1901 Gustaw Mertin so narodźił (120) • 27. 2. 1971 Marja Młynkowa zemrěła (50)

Wobraz tydźenja
Großpostwitz Eulowitz Aerial Pan alt.jpg

Powětrowy wobraz Sprjewje pola Jiłoc

Wěš hižo, zo...
Wědźeše ty hižo, zo …
Historiska Błótowska chěža na Lědach
  • je so prěni kruty puć do Błótowskeje wjeski Lědy (wobraz) hakle 1929 wotewrił?
  • Jan Jurij Temler hač do lěta 1559 posledni katolski farar w Hodźiju?
  • je woblubowany kupanski jězor Olba nastał z brunicoweje jamy?
  • Mišnjanske markhrabinstwo historiske jadro dźensnišeje Sakskeje?
  • Bermuda po njewotwisnosći Zjednoćenych statow najwažniše britiske stejišćo w zapadnej hemisferje?


Nowe zapisy

23.2.: Gustaw Mertin 22.2.: Zdeněk MilerHanuš Knjez 13.2.: Dorothea ŠołćinaBólašojceBukow (Kalawa)Młoźe 12.2.: Mać TerezaBosćan Tecelin Mět 11.2.: Victor Klemperer 30.1.: Hamtske hejtmanstwo 29.1.: Měrćin Kerk 26.1.: Palenc (spěw)Ganges 25.1.: Pětr Bjedrich HalkaJan Vogel 24.1.: Korla Hatas 23.1.: Romuald Domaška 14.1.: Měrćin Wałda 13.1.: Ludmila Nawka 12.1.: Matej Bogumił Broniš 11.1.: Handrij Suška 9.1.: RampiceJan Boguměr Rychtar 5.1.: Serbska narodna zhromadźiznaLudmila Budarjowa 3.1.: Mikławš HickaJan KoklaKarlo Kito DalejMichał WincarJan Handrij WyrgačJurij Šołta 2.1.: Karlowy móstJurij Józef ŠimonErnst Bohuwěr SommerJan Krušwica 29.12.: Ewa Siatkowska 23.12.: Toni Bruk 5.12.: Jurij Wuješ 3.12.: Bukowka (Radwor) 1.12.: Anja Kochojc 22.11.: Hajnicy


Sotrowske projekty

Wikimedia-logo.svg MetaWikiLogo Wikisłownika.svg WikisłownikCommons-logo.svg CommonsWikidata-logo-en.svg WikidataWikispecies-logo.svg WikispeciesWikisource-logo.svg Wikižórła

Što je hsb.wikipedia?

Informace pro všechny, kteří neumí hornosrbsky

Hornolužická srbština je západoslovanský jazyk, kterým dnes mluví přibližně 20 000 lidí v oblasti Horní Lužice.

Hinweis an alle, die kein Obersorbisch können

Obersorbisch ist eine westslawische Sprache. Sie wird von etwa 20.000 Menschen in der sächsischen Oberlausitz gesprochen. Zum Online-Sprachkurs für Anfänger geht es hier.

Information for those who do not speak Upper Sorbian

Upper Sorbian is a West Slavic language. It is spoken by about 20000 people in the Saxonian Upper Lusatia.

Informacje dla tych, którzy nie mówią po górnołużycku

Górnołużycki to jeden z języków zachodniosłowniańskich. Używa go około 20 000 ludzi w Saksonii, w rejonie Łużyce Górne.

In anderen Sprachen, In other languages, ...


Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije