Mecklenburgsko-Předpomorska: Rozdźěl mjez wersijomaj
→Geografija: + najwjetše města |
S krajny sejm aktualizowany |
||
Rjadka 14: | Rjadka 14: | ||
|knježacej stronje=[[SPD]] a [[CDU]] |
|knježacej stronje=[[SPD]] a [[CDU]] |
||
|sydła=71 |
|sydła=71 |
||
|strony w parlamenće=[[SPD]] |
|strony w parlamenće=[[SPD]] 26<br />[[AfD]] 18<br />[[CDU]] 16<br />[[Lěwica]] 11 |
||
|poslednje wólby=[[4. septembra]] [[ |
|poslednje wólby=[[4. septembra]] [[2016]] |
||
|přichodne wólby= |
|přichodne wólby=nazyma 2021 |
||
|Reprezentanća we Zwjazkowej radźe=3 |
|Reprezentanća we Zwjazkowej radźe=3 |
||
|mapa=Locator map Mecklenburg-Vorpommern in Germany.svg |
|mapa=Locator map Mecklenburg-Vorpommern in Germany.svg |
Wersija wot 17. oktobra 2016, 14:42
Wopon | Chorhoj |
hesło: MV tut gut. | |
Zakładne daty | |
---|---|
stolica | Zwěrin |
přestrjeń | 23.174,17 km² |
wobydlerstwo | 1.611.160 (31. dec 2021) |
hustosć wobydlerstwa | 70 wob. na km² |
oficialne websydło | mecklenburg-vorpommern.eu |
Politika | |
ministerski prezident | Erwin Sellering (SPD) |
knježacej stronje | SPD a CDU |
strony w parlamenće (71 sydłow) |
SPD 26 AfD 18 CDU 16 Lěwica 11 |
poslednje wólby | 4. septembra 2016 |
přichodne wólby | nazyma 2021 |
Zastupjerjo w Zwjazkowej radźe |
3 |
karta | |
Mecklenburgsko-Předpomorska (němsce Mecklenburg-Vorpommern, delnjoněmsce Mekelnborg-Vörpommern) je zwjazkowy kraj při Baltiskim morju na sewjerowuchodźe Němskeje. Jeho hłowne město je Zwěrin.
Geografija
W Mecklenburgsko-Předpomorskej ležitej z Moricu a Rujanami najwjetši jězor a najwjetša kupa Němskeje.
Přez Mecklenburgsko-Předpomorsku běži wulka rěka Łobjo, ale tež mjeńše rěki kaž Elde, Habola, Warnow a Peene. Elde a Habola do Łobja běžitej, ale Warnow a Peene do Baltiskeho morja. Łobjo běži přez zwjazkowy kraj Schleswigsko-Holsteinska, přez Hamburg a potom zaso přez Schleswigsko-Holsteinsku a skónčnje do Sewjerneho morja.
Města
Najwjetše města Mecklenburgsko-Předpomorskeje su:
město | wobydlerstwo (2021)[1] |
---|---|
Roztok | 208.400 |
Zwěrin | 95.740 |
Neubrandenburg | 63.043 |
Stralsund | 59.171 |
Greifswald | 59.332 |
Wismar | 42.785 |
Güstrow | 29.026 |
Waren (Müritz) | 21.116 |
Neustrelitz | 20.103 |
Stawizny
Mecklenburgsko-Předpomorska so zaso w lěće 1990 załoži. Tutón zwjazkowy kraj eksistowaše hižo raz mjezy lětami 1945 a 1952. W lěće 1952 bu rozwjazał a potom su so wobwody Roztok, Zwěrin a Neubrandenburg nastali.
W lěće 1945 je so nastał z Mecklenburgskeje a zapadneje dźěla Pomorskeje zapadnje dźensnišeje hranicy mjez Němskej a Pólskej.
Mjeno
Dźěl mjena Mecklenburg wobsahuje dźěl słowa "Mecklen-" wot staronižoněmskeho słowa mikil ("wulki"), a dźěl słowa "Burg" z woznamom „hród“. Dźěl mjena Předpomorska wobsahuje słowjanske słowa po- a morjo, dokelž tutón zwjazkowy kraj při Baltiskim morju leži.
Mjena sydlišćow
W Mecklenburgsko-Předpomorskej eksistuje wjele mjenow, kotrež ze słowjanskeje rěče pochadźa. Tuta słowjanska rěč wjace njeeksistuje, ale wona bě přiwuzna z Kašubšćinu, Pólšćinu, ale tež z Hornjoserbšćinu, Delnjoserbšćinu, Čěšćinu a Słowakšćinu. Wona słuša k lechiskej skupinje zapadosłowjanskich rěčow. Pak tež mjena z němskeho pochada eksistuja tam.
Sydlišćo | Pochad[2][3][4] | Podobne słowa w hornjoserbšćinje |
---|---|---|
Diemitz | Dymec | dym |
Klevenow, Glewitz, Klebe atd. | chlěv | chlěw |
Mirow | Mirov | měr |
Rostock | ros-, tok | roz-, |
Peetsch | Piaske | pěsk |
Schwerin | zwěrjo | |
Strelitz (dźensniši dźeń: Neustrelitz) | strelci | třelić, třeleć |
Žórła
- ↑ Statistiski krajny zarjad Mecklenburgsko-Předpomorskeje – wuwiće ludnosće wokrjesow a gmejnow 2021 (xlsx-dataja)
- ↑ Die Slawen in Deuschland, Akademie-Verlag Berlin 1985
- ↑ Erwin Schulz: Ortsnamen in Mecklenburg-Strelitz, Greifswald 2004, ISBN 3-86006-218-2
- ↑ Bernd Hahn: Mirower Geschichte(n), strona 15
Badensko-Württembergska • Bayerska • Berlin • Braniborska • Bremen • Delnja Sakska • Durinska • Hamburg • Hessenska • Mecklenburgsko-Předpomorska • Porynsko-Pfalca • Posaarska • Sakska • Saksko-Anhaltska • Schleswigsko-Holsteinska • Sewjerorynsko-Westfalska
1952 k Badensko-Württembergskej fuzionowali: Südbaden | Württemberg-Baden | Württemberg-Hohenzollern