Lipič: Rozdźěl mjez wersijomaj
SKeine Bearbeitungszusammenfassung |
S Kategorija:Biosferowy rezerwat Hornjołužiska hola a haty bu přidata z HotCat |
||
Rjadka 39: | Rjadka 39: | ||
[[Kategorija:Radwor]] |
[[Kategorija:Radwor]] |
||
[[Kategorija:Sydlišćo w serbskim sydlenskim teritoriju]] |
[[Kategorija:Sydlišćo w serbskim sydlenskim teritoriju]] |
||
[[Kategorija:Biosferowy rezerwat Hornjołužiska hola a haty]] |
Wersija wot 8. meje 2015, 22:44
| ||
gmejna: | Radwor | |
zagmejnowanje: | 1977 (do Minakała) | |
wobydlerstwo: | 203 (31. decembra 2022)[1] | |
přestrjeń: | 6,82 km² | |
wysokosć: | 136 metrow n.m.hł. | |
51.31194444444414.441388888889136
| ||
póstowe čisło: | 02627 | |
předwólba: | 035935 | |
Sprjewica blisko Lipiča | ||
wikidata: Lipič (Q160543)
|
Lipič (němsce Lippitsch) je wjes ze 203[2] wobydlerjemi we wuchodźe hornjołužiskeho wokrjesa Budyšin. Słuša wot lěta 1999 ke gmejnje Radwor a leži 136 m nad mórskej hładźinu wosrjedź krajiny hornjołužiskeje hole a hatow sewjernje Minakała při Sprjewicy.
Susodne wjeski su Wjesel na wuchodźe, Hat a Minakał na juhowuchodźe, Psowje na juhozapadźe a Hermanecy na sewjerozapadźe. Sewjernje Lipiča namaka so jedna z najwjetšich lěsnych kónčinow Hornjeje Łužicy.
Stawizny
Sydlerskostawiznisce je Lipič nawsowc. Prěnje historiske naspomnjenje jako Lyppitcz je z lěta 1350[3]. Znajmjeńša ze 16. lětstotka bě wjes tež knježe sydło.
Po Wienskim kongresu lěta 1815 přińdźe cyły sewjer Hornjeje Łužicy k Pruskej, Lipič wosta pak sakski. Hranica běžeše hač do lěta 1945 mjez Lipičom a Hermanecami přez Mału Sprjewju.
W lěće 1884 měješe wjes po Mukowej statistice 219 wobydlerjow, mjez nimi 206 Serbow (94 %).[4] Arnošt Černik zwěsći 1956 serbski podźěl wobydlerstwa wot hišće 64 %. Křesćanscy Lipičenjo su přewažnje protestanća, kiž přisłušeja Minakałskej wosadźe.
Hač do lěta 1977 bě Lipič samostatna gmejna, mjez 1977 a 1999 Minakałski wjesny dźěl.
Žórła
- ↑ staw: 31. decembra 2022; Podaća gmejnskeho zarjada Radwor
- ↑ 31. decembra 2022; Podaća gmejnskeho zarjada Radwor
- ↑ Lipič w Digitalnym stawizniskim zapisu městnow Sakskeje (němsce)
- ↑ Ernst Tschernik: Die Entwicklung der sorbischen Bevölkerung. Akademie-Verlag, Berlin 1954, str. 55. → wšě wjeski
Boranecy | Bronjo | Čorny Hodler | Droby | Haj | Hat | Chasow | Chelno | Kamjenej | Łomsk | Łupjanska Dubrawka | Łupoj | Lipič | Lutobč | Měrkow | Miłkecy ze Stróžišćom | Minakał | Nowe Boranecy | Nowe Bronjo | Wjesel | Wulki Přezdrěń z Přezdrěnkom