Josip Broz Tito: Rozdźěl mjez wersijomaj
S Bot: Migrating 73 interwiki links, now provided by Wikidata on d:q9161 (translate me) |
Keine Bearbeitungszusammenfassung |
||
Rjadka 1: | Rjadka 1: | ||
[[Dataja: |
[[Dataja:Josip Broz Tito, 1948.jpg|thumb|Josip Broz Tito w lěće 1948]] |
||
'''Josip Broz Tito''' (* 25. meje 1892 jako ''Josip Broz'' w Kumrovecu w dźensnišej [[Chorwatska|Chorwatskej]]; † 4. meje 1980 w [[Ljubljana|Ljubljanje]]) běše předsyda [[Juhosłowjanska|Juhosłowjanskeje]] a wažna figura mjezynarodneje politiki. |
'''Josip Broz Tito''' (* 25. meje 1892 jako ''Josip Broz'' w Kumrovecu w dźensnišej [[Chorwatska|Chorwatskej]]; † 4. meje 1980 w [[Ljubljana|Ljubljanje]]) běše juhosłowjanski komunistiski politikar, partizanski wjednik, předsyda [[Juhosłowjanska|Juhosłowjanskeje]] a wažna figura mjezynarodneje politiki. |
||
Wón bě sedme dźěćo Franja Broza a Marije Brozoweje. Jeho nan Franjo Broz běše [[Chorwat]] a jeho mać [[Słowjenc|Słowjenka]]. Josip Broz chodźeše dźěl swojeho dźěćatstwa w Posredźe po prošenju a pozdźišo na zakładnu šulu w Kumrovecu. Njeje pak hižo do druheje rjadownje postupił. 1905 wopušći šulu a w lěće 1907 započa jako mašinski wučomnik w Sisaku dźěłać. Tam dósta wědomje za wažnosć dźěła a je prěni raz [[1. meja|1. meju]] jako dźeń dźěła sławił. W lěće 1910 zastupi do Socialnodemokratiskeje strony [[Chorwatska|Chorwatskeje]] a [[Słowjenska|Słowjenskeje]]. |
Wón bě sedme dźěćo Franja Broza a Marije Brozoweje. Jeho nan Franjo Broz běše [[Chorwat]] a jeho mać [[Słowjenc|Słowjenka]]. Josip Broz chodźeše dźěl swojeho dźěćatstwa w Posredźe po prošenju a pozdźišo na zakładnu šulu w Kumrovecu. Njeje pak hižo do druheje rjadownje postupił. 1905 wopušći šulu a w lěće 1907 započa jako mašinski wučomnik w Sisaku dźěłać. Tam dósta wědomje za wažnosć dźěła a je prěni raz [[1. meja|1. meju]] jako dźeń dźěła sławił. W lěće 1910 zastupi do Socialnodemokratiskeje strony [[Chorwatska|Chorwatskeje]] a [[Słowjenska|Słowjenskeje]]. |
||
1937 wuzwoli so na generalneho sekretara Komunistiskeje strony. |
1937 wuzwoli so na generalneho sekretara Komunistiskeje strony. |
||
Z lěta 1943 bě Josip Broz (z partizanskim přimjenom Tito) prezident "Antifašistiskeje rady narodneho wuswobodźenja", kotraž přewza wot 1945 prowizoriske knježerstwo we wot fašistow wuswobodźenych kónčinach. W samsnym lěće bu ministerski prezident a zakitowanski minister Zwjazkoweje republiki Juhosłowjanskeje. 1953 přewza funkciju statneho prezidenta, kotraž spožči so jemu 1963 na čas žiwjenja. |
Z lěta 1943 bě Josip Broz (z partizanskim přimjenom Tito) prezident "Antifašistiskeje rady narodneho wuswobodźenja", kotraž přewza wot 1945 prowizoriske knježerstwo we wot fašistow wuswobodźenych kónčinach. W samsnym lěće bu ministerski prezident a zakitowanski minister Zwjazkoweje republiki Juhosłowjanskeje. 1953 přewza funkciju statneho prezidenta, kotraž spožči so jemu 1963 na čas žiwjenja. |
||
== Wotkaz == |
|||
{{Commonscat}} |
|||
{{DEFAULTSORT:Tito, Josip Broz}} |
{{DEFAULTSORT:Tito, Josip Broz}} |
Wersija wot 2. oktobra 2013, 15:36
Josip Broz Tito (* 25. meje 1892 jako Josip Broz w Kumrovecu w dźensnišej Chorwatskej; † 4. meje 1980 w Ljubljanje) běše juhosłowjanski komunistiski politikar, partizanski wjednik, předsyda Juhosłowjanskeje a wažna figura mjezynarodneje politiki.
Wón bě sedme dźěćo Franja Broza a Marije Brozoweje. Jeho nan Franjo Broz běše Chorwat a jeho mać Słowjenka. Josip Broz chodźeše dźěl swojeho dźěćatstwa w Posredźe po prošenju a pozdźišo na zakładnu šulu w Kumrovecu. Njeje pak hižo do druheje rjadownje postupił. 1905 wopušći šulu a w lěće 1907 započa jako mašinski wučomnik w Sisaku dźěłać. Tam dósta wědomje za wažnosć dźěła a je prěni raz 1. meju jako dźeń dźěła sławił. W lěće 1910 zastupi do Socialnodemokratiskeje strony Chorwatskeje a Słowjenskeje.
1937 wuzwoli so na generalneho sekretara Komunistiskeje strony.
Z lěta 1943 bě Josip Broz (z partizanskim přimjenom Tito) prezident "Antifašistiskeje rady narodneho wuswobodźenja", kotraž přewza wot 1945 prowizoriske knježerstwo we wot fašistow wuswobodźenych kónčinach. W samsnym lěće bu ministerski prezident a zakitowanski minister Zwjazkoweje republiki Juhosłowjanskeje. 1953 přewza funkciju statneho prezidenta, kotraž spožči so jemu 1963 na čas žiwjenja.