Brjohowy dabrečk: Rozdźěl mjez wersijomaj

Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije
Inhalt gelöscht Inhalt hinzugefügt
Xqbot (diskusija | přinoški)
S r2.7.3) (Bot: Ändere hr:Vučja noga zu hr:Lycopus europaeus
Karelj (diskusija | přinoški)
→‎Wopis: + image
Rjadka 17: Rjadka 17:


== Wopis ==
== Wopis ==
[[File:Lycopus europaeus Prague 2012 3.jpg|thumb|left|Brjohowy dabrečk, Praha]]
Brjohowy dabrečk je [[trajne zelo]], kotrež docpěwa wysokosć wot 20 hač do 130 cm.
Brjohowy dabrečk je [[trajne zelo]], kotrež docpěwa wysokosć wot 20 hač do 130 cm.



Wersija wot 27. septembra 2012, 00:08

Brjohowy dabrečk
Brjohowy dabrečk (Lycopus europaeus)
systematika
Domena Eukaryoty
Swět Rostlinstwo
  Euasteridy I
rjad: (Lamiales)
swójba: Cycawkowe rostliny (Lamiaceae)
podswójba: Nepetoideae
ród: Dabrečk[1][2]
družina: Brjohowy dabrečk
wědomostne mjeno
Lycopus europaeus
L.
Wobdźěłać
p  d  w

Brjohowy dabrečk (Lycopus europaeus) je rostlina ze swójby cycawkowych rostlinow (Lamiaceae).

Wopis

Brjohowy dabrečk, Praha

Brjohowy dabrečk je trajne zelo, kotrež docpěwa wysokosć wot 20 hač do 130 cm.

Zrunany stołpik je štyrihranity a jednory abo wotstejo rozhałuzowany.

Łopjena

Łopjena su na křiž přećiwostejne, jara hrubje rězane abo nimale pjerite.

Kćenja

Kćěje wot julija hač do septembra. Kćenja njesu čerwjene dypki a docpěwaja dołhosć wot 4 hač do 6 mm. Kwětnistwa su huste a tróšku mutličkojte.

Pódla dwusplažnych rostlinow su tež muske a žónske rostliny.

Stejnišćo

Rosće na brjohach, w hrjebjach a w rohodźinje. Preferuje mokre, nachwilnje powodźene, wutkate pódy na tróšku ćoplišich stejnišćach.

Rozšěrjenje

Wužiwanje

Nóžki

  1. Pawoł Völkel: Prawopisny słownik hornjoserbskeje rěče. Hornjoserbsko-němski słownik. Ludowe nakładnistwo Domowina, Budyšin 2005, ISBN 3-7420-1920-1, str. 77.
  2. W internetowym słowniku: Wolfstrapp

Žórła

  • Spohn, Aichele, Golte-Bechtle, Spohn: Was blüht denn da? Kosmos Naturführer (2008), ISBN 978-3-440-11379-0, strona 192 (němsce)
  • Brankačk, Jurij: Wobrazowy słownik hornjoserbskich rostlinskich mjenow na CD ROM. Rěčny centrum WITAJ, wudaće za serbske šule. Budyšin 2005.
  • Kubát, K. (Hlavní editor): Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha (2002)
  • Lajnert, Jan: Rostlinske mjena. Serbske. Němske. Łaćanske. Rjadowane po přirodnym systemje. Volk und Wissen Volkseigener Verlag Berlin (1954)
  • Rězak, Filip: Němsko-serbski wšowědny słownik hornjołužiskeje rěče. Donnerhak, Budyšin (1920)

Eksterne wotkazy

Commons
Commons
Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije