Bobkowišeń: Rozdźěl mjez wersijomaj
S r2.7.1) (bot přidał: io:Cerizolauro |
S r2.7.1) (bot přidał: it:Prunus laurocerasus |
||
Rjadka 66: | Rjadka 66: | ||
[[hr:Lovorvišnja]] |
[[hr:Lovorvišnja]] |
||
[[io:Cerizolauro]] |
[[io:Cerizolauro]] |
||
[[it:Prunus laurocerasus]] |
|||
[[ka:წყავი]] |
[[ka:წყავი]] |
||
[[nl:Laurierkers]] |
[[nl:Laurierkers]] |
Wersija wot 20. junija 2011, 09:10
Bobkowišeń (Prunus laurocerasus) z kćenjemi | |
systematika | |
---|---|
Domena | Eukaryoty |
Swět | Rostlinstwo |
Rosidy Eurosidy I | |
rjad: | (Rosales) |
swójba: | Róžowe rostliny (Rosaceae) |
podswójba: | (Spiraeoideae) |
tribus: | Póčkosadowe rostliny (Amygdaleae) |
ród: | Prunus |
družina: | Bobkowišeń |
wědomostne mjeno | |
Prunus laurocerasus | |
L. | |
Bobkowišeń (Prunus laurocerasus) je kerk abo štom ze swójby róžowych rostlinow.
Wopis
Bobkowišeń je kerk, kotryž docpěwa wysokosć wot hač do 15 m.
Błyšćace, jaskrawe zelene łopjena docpěwaja dołhosć wot něhdźe 15 cm.
Kćěje w druhej połojcy nalěta. Małke, běłe, słódko wonjace kćenja steja w zrunanych kićach.
Płody su čerwjene, kotrež so w nazymje čorne zbarbja.
Stejnišćo
Rosće jako jedna najbóle wutrajnych, přecozelenych rostlinow tež na alkaliskich pódach a na skerje chłódkojtych stejnišćach.
Rozšěrjenje
Pochadźa wot Balkana, z Turkowskeje a pobrjohow Kaspiskeje jězora.
Wužiwanje
Sorće 'Otto Luyken' a 'Zabeliana'
- Sorta 'Otto Luyken' docpěwa wysokosć wot 1 hač do 1,2 m a šěrokosć wot 1,5 m. Kćěje bujnje.
- Sorta 'Zabeliana' docpěwa wysokosć wot mjenje hač 1 m a šěrokosć wot wjace hač 3,5 m. Jeje hałuzy rostu wodorune. Wuske łopjena su wjerbojte.
Žórło
- Botanica, Bäume und Sträucher, Über 2000 Pflanzenporträts, ISBN 978-3-8331-4467-7, strona 684 (němsce)
Tutón zapisk wo botanice je hišće jara krótki. Móžeš pomhać jón dale wutwarjeć. K tomu stłóč horjeka na Wobdźěłać.
Jeli eksistuje w druhej rěči hižo bóle wuwity zapisk ze samsnej temu, móžeš tež z tutoho přełožować. |
Jeli ma zapisk wjace hač jedyn njedostatk, wužij prošu předłohu |