Prawy chlěbownik: Rozdźěl mjez wersijomaj

Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije
Inhalt gelöscht Inhalt hinzugefügt
EmausBot (diskusija | přinoški)
S r2.6.4) (bot změnił: id:Sukun (pohon)
WikitanvirBot (diskusija | přinoški)
S r2.5.2) (bot přidał: rw:Urubuto rw’umugati
Rjadka 83: Rjadka 83:
[[qu:Paparawa]]
[[qu:Paparawa]]
[[ru:Хлебное дерево]]
[[ru:Хлебное дерево]]
[[rw:Urubuto rw’umugati]]
[[sk:Chlebovník obyčajný]]
[[sk:Chlebovník obyčajný]]
[[su:Sukun]]
[[su:Sukun]]

Wersija wot 25. decembra 2010, 09:32

Prawy chlěbownik
Prawy chlěbownik (Artocarpus altilis)
systematika
Domena Eukaryoty
Swět Rostlinstwo
  Rosidy
Eurosidy I
rjad: (Rosales)
swójba: Marušnjowe rostliny (Moraceae)
ród: Chlěbownik[1][2] (Artocarpus)
družina: Prawy chlěbownik
wědomostne mjeno
Artocarpus altilis
(Parkins. ex Du Roi) Fosb. corr. St. John
Wobdźěłać
p  d  w

Prawy chlěbownik (Artocarpus altilis; syn.: Artocarpus communis J.R. et G. Forst., Artocarpus incisus (Thunb.) L. f.) je štom ze swójby marušnjowych rostlinow (Moraceae).

Wopis

Prawy chlěbownik je štom, kotryž docpěwa wysokosć wot 25 m.

Starše štomy maja kulojtu krónu.

Hałuzy horje sahajo rostu.

Zelene łopjena su hłuboko zarězane a docpěwaja dołhosć wot hač do 75 cm.

Žónske kćenja steja w njenapadnych kwětnistwach.

Płody su nažołć zelene a kulowate. Jich mjaso wobsahuje škrob, a so móže warjene a pječene jě.

Stejnišćo

Rozšěrjenje

Rostlina je drje w malajiskim regionje domjaca.

Wužiwanje

Nóžki

  1. Pawoł Völkel: Prawopisny słownik hornjoserbskeje rěče. Hornjoserbsko-němski słownik. Ludowe nakładnistwo Domowina, Budyšin 2005, ISBN 3-7420-1920-1, str. 162.
  2. W internetowym słowniku: Brotfruchtbaum

Žórła

  • Botanica, Bäume und Sträucher, Über 2000 Pflanzenporträts, ISBN 978-3-8331-4467-7, strona 108 (němsce)
  • Brankačk, Jurij: Wobrazowy słownik hornjoserbskich rostlinskich mjenow na CD ROM. Rěčny centrum WITAJ, wudaće za serbske šule. Budyšin 2005.
  • Kubát, K. (Hlavní editor): Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha (2002)
  • Lajnert, Jan: Rostlinske mjena. Serbske. Němske. Łaćanske. Rjadowane po přirodnym systemje. Volk und Wissen Volkseigener Verlag Berlin (1954)
  • Rězak, Filip: Němsko-serbski wšowědny słownik hornjołužiskeje rěče. Donnerhak, Budyšin (1920)
Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije