Jan Rawp

Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije
Portret Jana Rawpa z pjera Hanki Krawcec

Jan Rawp (němsce Jan Raupp; * 17. nowembra 1928 w Brunšwiku, † 13. septembra 2007 w Budyšinje) bě serbski komponist a hudźbny wědomostnik.

Narodźi so jako syn operoweje spěwarki Rut-Marki Rawpoweje a lěkarja a wotrosće mjez druhim w Berlinje a Drježdźanach, hdźež přebywaše wjele pola dźěda z maćerneje strony, serbskeho komponista Bjarnata Krawca. Wot 1938 do 1944 wopytowaše wyše šule w Berlinje, Budyšinje a Drježdźanach a bu w lěće 1944 dla „njeludoweho [nichtvölkisch] nastajenja k tuchwilnej wójnje“ pušćeny. Po kóncu Druheje swětoweje wójny započa najprjedy ze studijom na Wysokej šuli za hudźbu a dźiwadło w Drježdźanach, poda so pak na přeće Michała Nawki hižo lěto pozdźišo na Serbski wučerski wustaw w Radworju a sta so z nowowučerjom na Radworskej šuli, hdźež pak jenož skrótka wučerješe.

W lěće 1947 móžeše přez posrědnistwo Domowiny skónčnje zahajić studij na Praskim konserwatoriju, hdźež přebywaše za tutón čas tež koncertna organistka Lubina Holanec. Přizamkny so studij hudźbnych wědomosćow na Karlowej uniwersiće w Praze (1951–55). W lěće 1955 zmandźelištej so Holanec a Rawp. Zhromadnje měještaj jednoho syna.

Po nawróće do Łužicy dźěłaše wón wot 1955 do 1986 jako wědomostny sobudźěłaćer a prěni powołanski serbski muzikologa w Instituće za serbski ludospyt w Budyšinje. Wěnowaše so systematisce stawiznam serbskeje ludoweje hudźby a přepytowaše wosebje tež ludowu kulturu tych kónčin, kotrež běchu wot spěšneje industrializacije najbóle potrjechene, na přikład Slepjanskeje wosady. 1962 bu na Humboldtowej uniwersiće promowowany.

Rawp bě wot 1972 do 1980 předsyda Koła serbskich hudźbnikow a zdobom tež čłon prezidija Zwjazka komponistow a hudźbnych wědomostnikow NDR w Berlinje. Nimo toho bě ze sobustawom Mjezynarodneje towaršnosće ludoweje hudźby w Londonje a čłon komisije ludoweje hudźby Akademije wědomosćow ČSSR w Brnje. W lěće 1990 zastupi do znowazaloženeje Maćicy Serbskeje. Za swoje zasłužby na polu serbskeje hudźby wuznamjenjeny z Mytom Ćišinskeho (1970 a 1974), Wuměłskim mytom Domowiny (1971 a 1975) a Zasłužbnej medalju NDR (1978).

Jan Rawp zemrě 13. septembra 2007 w Budyskej hladarni a bu 27. septembra 2007 na Tuchorskim kěrchowje pochowany. Zawostajenstwo Rawpa a jeho mandźelskeje nadeńdźe so w Serbskim kulturnym archiwje.

Twórby[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Do Rawpowych twórbow słušeja sinfonije, koncerty, orchestralne twórby, kaž tež komorna a wokalna hudźba. Předewšěm ze sinfoniskimi kompozicijemi „Metamorfozy“ (1964), „Esej“ (1967), „Concerto animato“ (1970) a „Sinfonija verte-bleue“ (1975) zdoby sej tež mjezynarodne připóznaće.

Wozjewjenja[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

  • Drehe mich im Reigen - Volkslieder der Lausitzer Sorben (1960)
  • Sorbische Volksmusikanten und Musikinstrumente (1963)
  • Sorbische Musik. Ein Abriss in Wort und Bild (1966)
  • Serbska hudźba (1978)
  • Kralowy huslerski spěwnik (1984)

Literatura[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

  • Marka Cyžowa: Dr. Jan Rawp njebóh. W: Rozhlad 57 (2007) 11, str. 405sl.
  • Achim Brankačk: K wosomdźesaćinam Jana Rawpa. W: Rozhlad 58 (2008) 11, str. 428slsl.
Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije