Hraniční vrch
| Hraniční vrch Hantschberg/Hranična hora | ||
|---|---|---|
| wysokosć | 522 m | |
| kraj | Wusće, Čěska | |
| masiw | Łužiske hory | |
| kamjenizna | granodiorit, zornowc, porfyr | |
|
| ||
Hraniční vrch (hornjoserbsce Hranična hora, němsce Hantschberg) je 522 m[1] wysoka zalěsnjena hora w Mikławšowicach w Čěskej.
Přirodne poměry
[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]Hranična hora słuša k čěskemu dźělu Łužiskich horow, hdźež je 9. najwyši wjeršk w čěskim dźělu a 16. najwyši wjeršk w cyłych horach. Geologisku podłohu tworja drobny hač srjedźnozornity łužiski granodiorit, hrubozornaty brtniski zornowc a porfyr. Přewažowacy typ pódy je bruna póda. Cyła hora słuša k přitočnišću Łobja a Sewjerneho morja, při čimž nimale wšitke rěčki čekaja do Křinice. Wjetšina hory je zalěsnjena a přewažowaca šmrěkowa monokultura bu po lěće 2018 sylnje trjechena. Přerězna lětna temperatura trochuje na 6 °C a přerězne lětne spadki na 800 hač 900 mm. Přewažny dźěl Hraničneje hory přisłuša k krajinoškitnej kónčinje Połobske pěskowčiny.
Stawizny
[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]Hižo wot srjedźowěka bě Hranična hora lokalnje wuznamne wobchadne křižnišćo. Hinterhermsdorfski puć, kotryž zwjazuje Mikławšowicy a sakski Hinterhermsdorf, běše dźěl wikowanskeje šćežki, kotraž rěka Čěski puć. Na tutym puću bu w lěće 1858 křiž z lateho železa z kamjentnym spódkom nastajeny, kotryž bě w lěće 2018 wot Towarstwa Nixdorf saněrowany. W lěće 1900 wotewrěchu zapadnje wot wjerška wulětny hosćenc „Antonital“ a 1904 hosćenc „Hantschberg“ z wuhladnej terasu. Wobaj twaraj buštej po Druhej swětowej wójnje spotorhanej. W powójnskim času słušeše hórka hač do lěta 1964 k zjawnosći njepřistupnemu namjeznemu pasmu
Turistika
[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]Módrje markěrowana pućowanska šćežka wjedźe po Padustwowej šćežce, žołto markěrowana šćežka a kolesowarska šćežka měritej na namjezny přechod. Namjezny přechod do Hinterhermsdorfa su za pěškow a kolesowarjow w lěće 1996 znowa wotewrěli.
Galerija
[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]-
Křiž -
Wjeršk -
Łužiski granodiorit -
Brtniski zornowc
Žórła
[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]- ↑ Digitale Topographische Karte Sachsen 1 : 10 000 (němsce) Staatsbetrieb Geobasisinformation und Vermessung Sachsen. Wotwołane dnja 13. septembra 2025.
Literatura
[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]- KARLÍČEK, Petr; NĚMEC, Jan. Mikulášovice. Dlouhá historie nejdelšího města českého severu. 1. vyd. Mikulášovice: Město Mikulášovice, 2016. 264 s. ISBN 978-80-270-0806-3.
- MELICHAR, Jaroslav, a kol. Vlastivěda Šluknovského výběžku pro školy a veřejnost. Šluknov: Sdružení pro rozvoj Šluknovska, 2008. 252 s. ISBN 978-80-254-1704-1.
Wotkazy
[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]
Commons: Hraniční vrch – Zběrka wobrazow, widejow a awdiodatajow- Mapy.com: pućowanska karta, Hranična hora a wokolina
- Geologiska karta Čěskeje 1 : 25 000
Sewjerozapadny wuběžk: Klóšterska hora (Pinč) | Trjechowska hora | Knježnina hora | Butrowa hora
Sewjerny rjećaz: Spitzberg | Honak | Wulki Pichow | Ćeleńc | Mnišonc | Lubin | Lubjenc | Žmórc | Čornobóh | Rubježny hród
Druhi rjećaz: Sokolnik | Motydłowska wyšina | Chołmy | Běłobóh | Pastwina hora (Suche Hendrichecy)
Třeći rjećaz: Schlechteberg | Kotmar | Beckenberg | Großer Stein | Weißer Stein | Oberoderwitzer Spitzberg | Hutberg | Sonnenhübel | Großer Berg | Schönbrunner Berg | Schanzberg
Štwórty rjećaz: Ungerberg | Tanečnice (Čěska) | Hraniční vrch (Čěska) | Frenzelsberg
