K wobsahej skočić

Hraniční vrch

Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije
Hraniční vrch
Hantschberg/Hranična hora
Pohlad z Weifberga
wysokosć 522 m
kraj Wusće, Čěska
masiw Łužiske hory
kamjenizna granodiorit, zornowc, porfyr
Hraniční vrch na karće Čěskeje
Hraniční vrch na karće Čěskeje
DEC
Wobdźěłać
p  d  w
50.94634722222214.363630555556

Hraniční vrch (hornjoserbsce Hranična hora, němsce Hantschberg) je 522 m[1] wysoka zalěsnjena hora w Mikławšowicach w Čěskej.

Hranična hora słuša k čěskemu dźělu Łužiskich horow, hdźež je 9. najwyši wjeršk w čěskim dźělu a 16. najwyši wjeršk w cyłych horach. Geologisku podłohu tworja drobny hač srjedźnozornity łužiski granodiorit, hrubozornaty brtniski zornowc a porfyr. Přewažowacy typ pódy je bruna póda. Cyła hora słuša k přitočnišću Łobja a Sewjerneho morja, při čimž nimale wšitke rěčki čekaja do Křinice. Wjetšina hory je zalěsnjena a přewažowaca šmrěkowa monokultura bu po lěće 2018 sylnje trjechena. Přerězna lětna temperatura trochuje na 6 °C a přerězne lětne spadki na 800 hač 900 mm. Přewažny dźěl Hraničneje hory přisłuša k krajinoškitnej kónčinje Połobske pěskowčiny.

Hižo wot srjedźowěka bě Hranična hora lokalnje wuznamne wobchadne křižnišćo. Hinterhermsdorfski puć, kotryž zwjazuje Mikławšowicy a sakski Hinterhermsdorf, běše dźěl wikowanskeje šćežki, kotraž rěka Čěski puć. Na tutym puću bu w lěće 1858 křiž z lateho železa z kamjentnym spódkom nastajeny, kotryž bě w lěće 2018 wot Towarstwa Nixdorf saněrowany. W lěće 1900 wotewrěchu zapadnje wot wjerška wulětny hosćenc „Antonital“ a 1904 hosćenc „Hantschberg“ z wuhladnej terasu. Wobaj twaraj buštej po Druhej swětowej wójnje spotorhanej. W powójnskim času słušeše hórka hač do lěta 1964 k zjawnosći njepřistupnemu namjeznemu pasmu

Módrje markěrowana pućowanska šćežka wjedźe po Padustwowej šćežce, žołto markěrowana šćežka a kolesowarska šćežka měritej na namjezny přechod. Namjezny přechod do Hinterhermsdorfa su za pěškow a kolesowarjow w lěće 1996 znowa wotewrěli.

  1. Digitale Topographische Karte Sachsen 1 : 10 000 (němsce) Staatsbetrieb Geobasisinformation und Vermessung Sachsen. Wotwołane dnja 13. septembra 2025.
  • KARLÍČEK, Petr; NĚMEC, Jan. Mikulášovice. Dlouhá historie nejdelšího města českého severu. 1. vyd. Mikulášovice: Město Mikulášovice, 2016. 264 s. ISBN 978-80-270-0806-3.
  • MELICHAR, Jaroslav, a kol. Vlastivěda Šluknovského výběžku pro školy a veřejnost. Šluknov: Sdružení pro rozvoj Šluknovska, 2008. 252 s. ISBN 978-80-254-1704-1.
Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije