K wobsahej skočić

Frygi

Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije

Frygi běchu indoeuropski lud, kotryž w 8. lětstotku před Chrystusom w Anatoliskej natwari wulke mócnarstwo. Jeho hłowne město bě Gordion při Sangariosu (dźensniša Sakarya), něhdźe 80 km na zapad wot dźensnišeje Ankary, dalšej urbaniskej centruma běštej Midasowe město a Kelainai.

Muž we frygiskej drasće hellenistiskeje epochi (3.-1. lětstotk před Chrystusom), namakanka z Cyperna

Woni přińdźechu z Balkana wokoło 1200 před Chrystusom při wulkej "pućowanju mórskich narodow". Woni běchu tež přiwuzni z ludom Muški, kotryž je prjedownik armeńskeho ludu. Frygi su naspomnjene w analach Tiglat-pilesera I. (něhdźe 1115-1077 před Chrystusom).

Michał Popko, Völker und Sprachen des Alten Anatoliens, přełožk z pólšćiny do němčiny wot Michaela Wolfa, strony 132-137, kapitl 4.2

  • Ekrem Akurgal: Phrygische Kunst. Archaeologisches Inst. der Univ., Ankara 1955.
  • Ekrem Akurgal: Anadolu uygarliklari, 3. Aufl., Istanbul 1990.
  • Dietrich Berndt: Midasstadt in Phrygien. Zabern, Mainz 2002
  • Claude Brixhe: Le Phrygien, Paris 1994 p. 165-178, in Francoise Bader (ed.) Langue Indo-Europeannes CNRS editions
  • E. L. Kohler: The Lesser Phrygian Tumuli I. The Inhumations. The University Museum, Philadelphia 1995
  • Rodney S. Young: Gordion. Univ. Museum, Philadelphia 1969.
  • Rodney S. Young: Three Great Early Tumuli. Univ. Museum, Philadelphia 1981.
  • Gustav Körte: Gordion. Ergebnisse der Ausgrabung im Jahre 1904. Berlin 1904.
  • Elke und Hans-Dieter Kaspar: PhrygieEkrem Akurgal: Phrygische Kunst. Archaeologisches Inst. der Univ., Ankara 1955.n - ein sagenumwobenes Königreich in Anatolien, Hausen 1990
  • Latife Summerer-Alexander von Kienlin: Tatarli. Rückkehr der Farben, Istanbul 2010

Nimale kóžde lěto su krótke rozprawy wo wotběžacych wukopach w Gordionje wudionje wu

  • American Journal of Archeology (AJA).
Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije