Zažna lipa

Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije
Zažna lipa
Zažna lipa (Tilia platyphyllos)
systematika
Domena Eukaryoty
Swět Rostlinstwo
  Eurosidy II
rjad: (Malvales)
swójba: Šlězowe rostliny (Malvaceae)
podswójba: Lipowe rostliny (Tilioideae)
ród: Lipa[1][2] (Tilia)
družina: Zažna lipa
wědomostne mjeno
Tilia platyphyllos
Scop.
Wobdźěłać
p  d  w

Zažna lipa (Tilia platyphyllos) je štom z podswójby lipowych rostlinow (Tilioideae) znutřka swójby šlězowych rostlinow (Malvaceae).

Zažna lipa. a: hałužka, b: kćenje, c: próškowe łopješka, d: pěstka, e: płody, f, g: symjenja
Detail zažneje lipy
Ilustracija
Łopjena zažneje lipy

Wopis[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Zažna lipa je w lěće zeleny štom, kotryž docpěje wysokosć wot 30 do 40 metrow.

Króna je šěroka, kulojta a husta. Zdónk je dołhi a runy.

Skora je na spočatku ćmowošěra abo brunošěra, pozdźišo je skorata a njese huste rjapy a lajsty.

Młode wurostki su zwjetša čerwjenojće-brune a móškate. Skora młodych hałuzow při sorće Rubra je błyšćaca čerwjena.

Korjenjowy system je daloko rozhałuzowany. Čopojty korjeń je sylny.

Zymske pupki su čerwjenojte a njesu 2-5 šupiznow. Wone su jejkojte hač křiwje-jejkojte a na kónčku kosmate, ale kónčki pupk faluje.

Łopjena[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Łopjena docpěja dołhosć wot 5 hač 16 cm, su dwurynčkowe, křiwje jejkojte hač křiwje wutrobojte, skerje mjechke a ćeńke, na hornim boku ćmowozelene, na spočatku kosmate, na delnim boku zelene. Jich stołpik docpěje dołhosć wot 3 hač do 5 cm a je móškojće kosmaty. Łopjency maja rozdźělnu wulkosć, z dołhosću wot hač do 15 cm a ze šěrokosću wot hač do 12 cm, při čimž we wobłuku štomoweje króny su často mjeńše a na wódnych prućinach docpěja dołhosć wot hač do 25 cm. Kroma łopjena je wótro rězana.

Kćenja[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Kćěje w juniju. Žołtojte, dwusplažne kćenja steja po dwěmaj hač po pjećoch we kwětnistwje a docpěja wulkosć wot 1 hač 1,5 cm. Wone su ze swětłym, křidleškojtym, 5 hač 12 cm dołhim nošnym łopješkom zarosćene a po mjedźe wonja. Nimo toho wone njesu pjećličbnu wobalku. Keluškowe łopješka su dołhojće-jejkojte, w směrje kónčka kosmate a docpěwaja dołhosć wot 5 hač do 6 mm. Krónowe łopješka su wopak dołhojće-jejkojte, do spódka zwuzčene, rozšěrjene a docpěja dołhosć wot 6 hač do 8 mm. 25 hač 30 próškowych łopješkow tróšku krónowe łopješka přesahuje, při čimž sterilne próškowe łopješka faluja. Płódnik njesu dołhu pěstu a pjeć pěstkowych lapow.

Płody[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Tołstosćěnaty, drjewjane worjechowe płody su kulowate hač krušwojte, pjećhranite, rjapikate, šěropjelsćojće kosmate a docpěja dołhosć wot 8 hač do 9 mm (~1 cm) a šěrokosć wot 7 hač do 8 cm. Płódnistwo njese 7-8 cm dołhe, 14-18 cm šěroke křidleška a docpěje dołhosć wot hač do 10 cm. Płody w septembrje dozrawja.

Stejnišćo[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Rosće we wudolinowych a bukowo-lipowych hórskich lěsach, lipowo-klonowych lěsach, klonowo-jasnikowo-wjazowych hórskich a zwisowych lěsach, ale tež na zasypkowych zwisach wutwori wobrosty. Ma radšo wutkate a bazowe, často wapnite hač na prawym měrje kisałe, kamjentne hlinjane pódy.

Rozšěrjenje[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Rostlina je w zapadnej, srjedźnej a juhowuchodnej Europje rozšěrjena, ale tež rozpjeršowane w Małej Aziji a w Kawkazu wustupuje. Ale faluje w zapadnym a južnym dźělu iberiskeje połkupy, na britiskich kupach a w najwjetšim dźělu Skandinawiskeje, na Sardinje a Sicilskej, ale tež w madźarskej runinje.

We wuměłstwje a kulturje[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

W lěće 2001 bu listowa znamka wot Deutsche Post AG z wobrazom zažneje lipy wudata. Na tej je hódnota wot 110 pjenježkow a 0,56 € ćišćana.

Zwobrazowany štom steji w městnych dźělu Himmelsberg města Kirchhain.

Nóžki[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

  1. Pawoł Völkel: Prawopisny słownik hornjoserbskeje rěče. Hornjoserbsko-němski słownik. Ludowe nakładnistwo Domowina, Budyšin 2005, ISBN 3-7420-1920-1, str. 238.
  2. W internetowym słowniku: Linde

Žórła[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

  • Botanica, Bäume und Sträucher, Über 2000 Pflanzenporträts, ISBN 978-3-8331-4467-7, strona 908 (němsce)
  • Bruno P. Kremer: Steinbachs Naturführer Bäume & Sträucher, ISBN 978-3-8001-5934-5, strona 278 (němsce)
  • Schauer - Caspari: Pflanzenführer für unterwegs, ISBN 978-3-8354-0354-3, 2. nakład, 2008, strona 438 (němsce)
  • Spohn, Aichele, Golte-Bechtle, Spohn: Was blüht denn da? Kosmos Naturführer (2008), ISBN 978-3-440-11379-0, strona 402 (němsce)
  • Ulrich Hecker: BLV Handbuch Bäume und Sträucher, ISBN 978-3-8354-0021-4, strony 262-265 (němsce)
  • Kral, Jurij: Serbsko-němski słownik hornjołužiskeje rěče. Maćica serbska, Budyšin (1927)
  • Rězak, Filip: Němsko-serbski wšowědny słownik hornjołužiskeje rěče. Donnerhak, Budyšin (1920)
  • Völkel, Pawoł: Hornjoserbsko-němski słownik, Ludowe nakładnistwo Domowina, Budyšin (1981)

Eksterne wotkazy[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Commons
Commons
Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije