Złoty januškowc
| Złoty januškowc (Ribes aureum) | |
| systematika | |
|---|---|
| Domena | Eukaryoty |
| Swět | Rostlinstwo |
| Eudikotyledony Jadrowe eudikotyledony |
|
| porjad: | (Saxifragales) |
| swójba: | Kosmačkowe rostliny (Grossulariaceae) |
| ród: | Januškowc[1] (Ribes) |
| družina: | Złoty januškowc |
| wědomostne mjeno | |
| Ribes aureum | |
| Pursh | |
Złoty januškowc (Ribes aureum) je kerk ze swójby kosmačkowych rostlinow (Grossulariaceae).
Wobsah |
Wopis [wobdźěłać]
Złoty januškowc je w lěću zeleny, bjezćernjowy kerk, kotryž docpěje wysokosć wot 1 hač do 2 m.
Łopjena [wobdźěłać]
Dołho stołpikate łopjena su nahe, blědźe błyšćace, hłuboko třilapate, maja kulojty wobrys a docpěja dołhosć wot 3 hač do 5 cm. Jich nazymske barbjenje je winočerwjene.
Kćenja [wobdźěłać]
Kćěje wot apryla hač do meje. Krónowe a keluškowe łopješka su złotožołte. Kćenja su w srjedźišću čerwjenojte a steja po pjećoch hač po pjatnaćoch w zrunanych abo wotestejacych kićach. Wone přijomnje wonjeja.
Płody [wobdźěłać]
Płody su čorne jahody, kotrež docpěja wulkosć hróšatkow. Wone su jědźne a wot junij dozrawja.
Systematika [wobdźěłać]
Znutřka roda Ribes słuša Ribes aureum zhromadźe z krejčerwjenym januškowcom a čornym januškowcom k podrodej Coreosma (Spach) Janczewski.
Někotři awtorojo wobjednawaja Ribes aureum jako synonym wot Ribes odoratum. Slědni so rozeznawa pak mjez druhim přez wjetše, na kromach a na płoninje sylnišo kosmate łopjena.
Poddružiny [wobdźěłać]
Wobsahuje sćěhowace poddružiny:
- Ribes aureum var. aureum
- Ribes aureum var. gracillimum (Coville & Britton) Jeps.
- Ribes aureum var. villosum DC.
Stejnišćo [wobdźěłać]
Rosće w łučinowych kerčinach, na rěčnych brjohach. Ma radšo čumpate, humozne pódy.
Rozšěrjenje [wobdźěłać]
Pochadźa z pacifiskeje sewjerneje Ameriki (Kaliforniska), ale nětko z městnami tež wodźiwjene w Europje wustupuje.
Wužiwanje [wobdźěłać]
Wona so jako pyšnu drjewinu plahuje.
Nóžki [wobdźěłać]
Žórła [wobdźěłać]
- Bruno P. Kremer: Steinbachs Naturführer Bäume & Sträucher, ISBN 978-3-8001-5934-5, strona 276 (něm.)
- Steinbachs Großer Pflanzenführer, ISBN 978-3-8001-7567-3, strona 298 (něm.)
- Brankačk, Jurij: Wobrazowy słownik hornjoserbskich rostlinskich mjenow na CD ROM. Rěčny centrum WITAJ, wudaće za serbske šule. Budyšin 2005.
- Kubát, K. (Hlavní editor): Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha (2002)
- Lajnert, Jan: Rostlinske mjena. Serbske. Němske. Łaćanske. Rjadowane po přirodnym systemje. Volk und Wissen Volkseigener Verlag Berlin (1954)
- Rězak, Filip: Němsko-serbski wšowědny słownik hornjołužiskeje rěče. Donnerhak, Budyšin (1920)