Sok (ród)
| Tutón nastawk z temu ród rostliny je po hesle na druhi nastawk podobny. Druhe hesło sok ma temu družina. Dalše warianty su na stronomaj sok a čóčka listowane. |
| Sok (Lens culinaris) | |
| systematika | |
|---|---|
| Domena | Eukaryoty |
| Swět | Rostlinstwo |
| Eurosidy I | |
| porjad: | (Fabales) |
| swójba: | Łušćinowcy (Fabaceae) |
| podswójba: | Mjetelojte kwěty (Faboideae) |
| tribus: | Fabeae |
| ród: | Sok[1][2] |
| wědomostne mjeno | |
| Lens | |
| Mill. | |
Sok[1][2] (Lens) je ród ze swójby łušćinowcow (Fabaceae). Druhe serbske mjena su čok[3], čóčka[1][4], čóčk[1][4], sóčk[1] a sočk[2].
Wobsah |
[wobdźěłać] Wopis
[wobdźěłać] Stejnišćo
[wobdźěłać] Rozšěrjenje
[wobdźěłać] Wužiwanje
[wobdźěłać] Systematika
Mjeno Lens pochadźa wot łaćonskeho pomjenowanja za sok. Mjeno roda Lens bu w lěće 1754 wot Philip Miller w The Gardeners Dictionary...Abridged..., 4. nakład, zwjazk 2 najprjedy wozjewjene. Synonym za Lens Mill. je Lentilla W.Wight ex D.Fairchild [5].
Ród Lens słuša k tribusej Fabeae w podswójbje Faboideae znutřka swójby Fabaceae [5]. Wón wobsahuje štyri abo šěsć družinow [6]:
- Lens culinaris (Medik.) je jako cyrobiznu wužiwany sok.
- Lens ervoides (Brignoli di Brunhoff) Grande
- Lens himalayensis Alef.
- Lens lamottei Czefr.
- Lens nigricans Godr.
- Lens orientalis
Wšě Lens-družiny su diploidne z Chromosomowej sadu wot 2n = 14.
Sotrowa skupina roda Lens je ród Vicia [7].
[wobdźěłać] Nóžki
- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 W internetowym słowniku: Linse
- ↑ 2,0 2,1 2,2 Jurij Kral: Serbsko-němski słownik, ISBN 3-7420-0313-5, strona 539
- ↑ Jurij Kral: Serbsko-němski słownik, Domowina-Verlag, Bautzen, 2003, ISBN 3-7420-0313-5, strona 40
- ↑ 4,0 4,1 Prawopisny słownik, Hornjoserbski słownik, ISBN 3-7420-1920-1, strona 70
- ↑ 5,0 5,1 Zapisk při GRIN. (jendź.)
- ↑ ILDIS, wotwołany 16. Oktobra 2008 (w němskej wikipediji).
- ↑ Martin F. Wojciechowski, Matt Lavin, Michael J. Sanderson: A phylogeny of legumes (Leguminosae) based on analysis of the plastid matK gene resolves many well-supported subclades within the family. W: American Journal of Botany. 91, 2004, str. 1846–1862 (abstract).
[wobdźěłać] Žórła
- Brankačk, Jurij: Wobrazowy słownik hornjoserbskich rostlinskich mjenow na CD ROM. Rěčny centrum WITAJ, wudaće za serbske šule. Budyšin 2005.
- Kubát, K. (Hlavní editor): Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha (2002)
- Lajnert, Jan: Rostlinske mjena. Serbske. Němske. Łaćanske. Rjadowane po přirodnym systemje. Volk und Wissen Volkseigener Verlag Berlin (1954)
- Rězak, Filip: Němsko-serbski wšowědny słownik hornjołužiskeje rěče. Donnerhak, Budyšin (1920)
| Tutón nastawk je hišće zarodk wo botanice. Móžeš pomhać jón dale redigować. K tomu stłóč na «wobdźěłać».
Jeli eksistuje w druhej rěči hižo bóle wuwity nastawk ze samsnej temu, potom přełožuj a dodawaj z njeho. |
Jeli nastawk ma wjace hač jedyn njedostatk, wužiwaj prošu předłohu |