Słónčnica

Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije
Słónčnica
Słónčnica (Helianthus annuus)
systematika
Domena Eukaryoty
Swět Rostlinstwo
rjad: Asterales
swójba: Zestajenkowe rostliny Asteraceae
podswójba: Asteroideae
tribus: Heliantheae
ród: Słónčnica (ród) (Helianthus)
družina: Słónčnica[1][2]
wědomostne mjeno
Helianthus annuus
L.
Wobdźěłać
p  d  w

Słónčnica[1][2] (Helianthus annuus) je rostlina ze swójby zestajenkowych rostlinow (Asteraceae). Dalše serbske mjeno je słónčna róža[1][2].

Wopis[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Słónčnica je jednolětna rostlina, kotraž docpěje wysokosć wot 3 m abo wjace. Rostlina njese proste kosmy.

Šěroke, měnjate łopjena su srjedźozelene, wutrobojte hač jejkojte.

Kćěje w lěću. Wulke kćenjowe hłójčki docpěja přeměr wot něhdźe 30 cm, maksimalnje wot 40 cm. Jich srjedźišćo je brune, mjeztym zo pruhowe kćenja su žołte.

Ze symjenjow so hodźi wolij wottwarić.

Stejnišćo[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Rostlina so w južnej GUS-statach, juhowuchodnej Europje, sewjernej a južnej Americe plahuje.

Rozšěrjenje[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Nóžki[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

  1. 1,0 1,1 1,2 Pawoł Völkel: Prawopisny słownik hornjoserbskeje rěče. Hornjoserbsko-němski słownik. Ludowe nakładnistwo Domowina, Budyšin 2005, ISBN 3-7420-1920-1, str. 463.
  2. 2,0 2,1 2,2 W internetowym słowniku: Sonnenblume

Žórła[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

  • Botanica, Einjährige und mehrjährige Pflanzen, Über 2000 Pflanzenporträts, ISBN 978-3-8331-4469-1, strona 404 (němsce)
  • Meyers Taschenlexikon Biologie, In 3 Bänden, 3. zwjazk, ISBN 3-411-12033-9, strona 137 (němsce)
  • Spohn, Aichele, Golte-Bechtle, Spohn: Was blüht denn da? Kosmos Naturführer (2008), ISBN 978-3-440-11379-0, strona 298, jako podobna družina Gewöhnliche Sonnenblume (Helianthus annuus) pod hesłom Topinambur, Erdbirne (Helianthus tuberosus) (němsce)

Eksterne wotkazy[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

 Commons: Helianthus annuus – Zběrka wobrazow, widejow a awdiodatajow
 Commons: Sunflowers – Zběrka wobrazow, widejow a awdiodatajow
Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije