Prawy hokowc

Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije
Prawy hokowc
Prawy hokowc (Rhamnus cathartica)
systematika
Domena Eukaryoty
Swět Rostlinstwo
  Rosidy
Eurosidy I
rjad: (Rosales)
swójba: Hokowcowe rostliny (Rhamnaceae)
ród: Hokowc[1] (Rhamnus)
družina: Prawy hokowc
wědomostne mjeno
Rhamnus cathartica
L.
Wobdźěłać
p  d  w
Jědojta družina

Prawy hokowc (Rhamnus cathartica) je kerk ze swójby hokowcowych rostlinow (Rhamnaceae).

Rhamnus cathartica

Wopis[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Prawy hokowc je kerk, kotryž docpěje wysokosć wot 1 hač do 3 m. Hałuzy so často ze ćernjom skónča.

Łopjena[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Łopjena su kulowate hač šěroko-jejkojte a docpěja dołhosć wot 4 hač do 6 cm. Wone njesu na woběmaj bokomaj 3-4 wobłukate nerwy. Na staršich hałuzach steja w promjenjach, mjeztym zo na młódšich hałuzach su přećiwostejne. Jich kroma je sćeńka rězana.

Łopjenowy stołpik je dlěše hač pódlanske łopješka.

Kćenja[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Kćěje wot meje hač do junija. Žołtozelene, wonjace kćenja su štyriličbne, docpěja šěrokosć wot 4 hač do 5 mm a steja po dwěmaj hač po wosmjoch we łopjenowych rozporach.

Płody[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Płody su čorne jahodojte póčkate płody, kotrež docpěja šěrokosć wot 6 hač do 8 mm.

Stejnišćo[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Rosće w słónčnych žiwych płotach, na lěsnych kromach, w swětłych lěsach a suchich pastwach.

Rozšěrjenje[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Rostlina ja w južnej Skandinawiskej, w srjedźnej a južnej Europje rozšěrjena.

Wužiwanje[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Prjedy bu z płodow zelena barba zhotowana, kotraž bu w molerstwje a k barbjenju papjery a kože wužiwana.

Nóžki[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

  1. Pawoł Völkel: Prawopisny słownik hornjoserbskeje rěče. Hornjoserbsko-němski słownik. Ludowe nakładnistwo Domowina, Budyšin 2005, ISBN 3-7420-1920-1, str. 148.

Žórła[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

  • Schauer - Caspari: Pflanzenführer für unterwegs, ISBN 978-3-8354-0354-3, 2. nakład, 2008, strona 460 (němsce)
  • Spohn, Aichele, Golte-Bechtle, Spohn: Was blüht denn da? Kosmos Naturführer (2008), ISBN 978-3-440-11379-0, strona 242 (němsce)
  • Brankačk, Jurij: Wobrazowy słownik hornjoserbskich rostlinskich mjenow na CD ROM. Rěčny centrum WITAJ, wudaće za serbske šule. Budyšin 2005.
  • Kubát, K. (Hlavní editor): Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha (2002)
  • Lajnert, Jan: Rostlinske mjena. Serbske. Němske. Łaćanske. Rjadowane po přirodnym systemje. Volk und Wissen Volkseigener Verlag Berlin (1954)
  • Rězak, Filip: Němsko-serbski wšowědny słownik hornjołužiskeje rěče. Donnerhak, Budyšin (1920)

Eksterne wotkazy[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]

Commons
Commons
Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije