Płótny kozylist
Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije
| Płótny kozylist (Lonicera xylosteum) | |
| systematika | |
|---|---|
| Domena | Eukarioty |
| Swět | Rostlinstwo |
| klasa: | (Rosopsida) |
| podklasa: | (Asteridae) |
| porjad: | (Dipsacales) |
| swójba: | Kozylistowe rostliny (Caprifoliaceae) |
| ród: | Kozylist (Lonicera) |
| družina: | Płótny kozylist |
| wědomostne mjeno | |
| Lonicera xylosteum | |
Płótny kozylist (Lonicera xylosteum) je rostlina ze swójby kozylistowych rostlinow (Caprifoliaceae).
Wobsah |
[wobdźěłać] Wědomostne mjeno
Mjenowy dźěl xylosteum znamjenja "kosćodrjewo" (němsce Beinholz, Knochenholz) dla twjerdosće hałuzow, kotrež při rozłamanju wótře knakaja.
[wobdźěłać] Wopisanje
Płótny kozylist je kerk, kotryž docpěwa wysokosć wot 1 hač 2 m.
Łopjena su přećiwostejne, šěroko-lancetojte, šěroko-eliptiske abo šěroko-owalne, mjechkokosmate, na hornim boku ćmowozelene, na delnim boku jasniše a docpěwaja dołhosć wot 2 hač 6 cm.
Kćěje wot meje hač junija. Kćenja maja štyridźělnu hornju hubku a jednoru delnju hubku a sedźa po dwěmaj na stołpiku, kotryž je dwójce tak dołhi kaž kćenje. Krónowe łopješka su nažołć běłe a docpěwaja dołhosć wot 10 hač 15 mm. Płódnikaj wobeju kćeni stej jenož na spódku zrosćenej.
Porowe, ale nic zrosćene jahody su čerwjene a njejědomne a docpěwaja tołstosć wot něhdźe 5 mm. Za ptačkow su njejědojte.
[wobdźěłać] Stejnišćo
Rosće w na zelu bohatych lisćowych a měšanych lěsach a žiwych płotach. Preferuje wapnite pódy.
[wobdźěłać] Rozšěrjenje
Rostlina je w nimale cyłej Europje rozšěrjena.
[wobdźěłać] Žórła
- Schauer - Caspari: Pflanzenführer für unterwegs, ISBN 978-3-8354-0354-3, 2. nakład, 2008, strona 464
- Spohn, Aichele, Golte-Bechtle, Spohn: Was blüht denn da? Kosmos Naturführer (2008), ISBN 978-3-440-11379-0, strona 434
- Brankačk, Jurij: Wobrazowy słownik hornjoserbskich rostlinskich mjenow na CD ROM. Rěčny centrum WITAJ, wudaće za serbske šule. Budyšin 2005.
- Kubát, K. (Hlavní editor): Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha (2002)
- Lajnert, Jan: Rostlinske mjena. Serbske. Němske. Łaćanske. Rjadowane po přirodnym systemje. Volk und Wissen Volkseigener Verlag Berlin (1954)
- Rězak, Filip: Němsko-serbski wšowědny słownik hornjołužiskeje rěče. Donnerhak, Budyšin (1920)