Mólički dźećel
| Mólički dźećel (Trifolium dubium) | |
| systematika | |
|---|---|
| Domena | Eukarioty |
| Swět | Rostlinstwo |
| porjad: | (Fabales) |
| swójba: | Łušćinowcy (Fabaceae) |
| podswójba: | Mjetelojte kwěty (Faboideae) |
| ród: | Dźećel[1][2] (Trifolium) |
| sekcija: | Chronosemium |
| serija: | Filiformia |
| družina: | Mólički dźećel |
| wědomostne mjeno | |
| Trifolium dubium | |
| Sibth. | |
Mólički dźećel (Trifolium dubium) je rostlina ze swójby łušćinowcow (Fabaceae).
Wobsah |
[wobdźěłać] Wopis
Mólički dźećel je jednolětna rostlina, kotraž docpěwa wysokosć wot 10 hač do 30 cm.
Stołpik je zwjetša ležacy.
[wobdźěłać] Łopjena
Łopjena su 3-ličbne a njesu łopješka, kotrež docpěwaja dołhosć wot 5 hač 10 mm a su namódry zelene, wopak jejojte abo wutrobojte, prědku zubate, ale nimaja stajene kónčki. Srjedźne łopješka je dlěšo stołpikate hač bóčnej. Pódlanske łopjena su jejkojće-lancetojte.
[wobdźěłać] Kćenja
Kćěje wot meje hač do septembra. Ma kwětnistwo z 3 hač do 15 (10-20) kćenjemi. Kwětnistwo docpěwa šěrokosć mjezy 0,6 a 0,8 cm (wot 5 hač do 8 mm). Kćenja su žołte. Zwjadnjena króna je swětłobruna a njewotpada.
Na rozdźěl wot smažneho dźećela kćenja ultrawioletne swětło runoměrnje absorbuja, tak zo wone su tež za překasancow jednobarbne.
[wobdźěłać] Stejnišćo
Rosće na łukach, pastwach, pućowych kromach, skłoninach, rolach a lěsnych kromach. Preferuje zwjetša małowapnate hlinjane pódy.
[wobdźěłać] Rozšěrjenje
Rostlina je w nimale cyłej Europje rozšěrjena.
[wobdźěłać] Nóžki
- ↑ Prawopisny słownik, Hornjoserbski słownik, ISBN 3-7420-1920-1, strona 109
- ↑ W internetowym słowniku: Klee
[wobdźěłać] Žórła
- GU Naturführer Blumen, ISBN 3-7742-1507-3, strona 58 (něm.)
- Schauer - Caspari: Pflanzenführer für unterwegs, ISBN 978-3-8354-0354-3, 2. nakład, 2008, strona 166 (něm.)
- Spohn, Aichele, Golte-Bechtle, Spohn: Was blüht denn da? Kosmos Naturführer (2008), ISBN 978-3-440-11379-0, strona 322 (něm.)
- Kral, Jurij: Serbsko-němski słownik hornjołužiskeje rěče. Maćica serbska, Budyšin (1927)
- Rězak, Filip: Němsko-serbski wšowědny słownik hornjołužiskeje rěče. Donnerhak, Budyšin (1920)
- Völkel, Pawoł: Hornjoserbsko-němski słownik, Ludowe nakładnistwo Domowina, Budyšin (1981)
[wobdźěłać] Eksterne wotkazy
| Tutón nastawk je hišće zarodk wo botanice. Móžeš pomhać jón dale redigować. K tomu stłóč na «wobdźěłać».
Jeli eksistuje w druhej rěči hižo bóle wuwity nastawk ze samsnej temu, potom přełožuj a dodawaj z njeho. |
Jeli nastawk ma wjace hač jedyn njedostatk, wužiwaj prošu předłohu |