Mólička woka
| Mólička woka (Vicia hirsuta) | |
| systematika | |
|---|---|
| Domena | Eukaryoty |
| Swět | Rostlinstwo |
| porjad: | (Fabales) |
| swójba: | Łušćinowcy (Fabaceae) |
| podswójba: | Mjetelojte kwěty (Faboideae) |
| tribus: | Fabeae |
| ród: | Woka[1][2] (Vicia) |
| družina: | Mólička woka |
| wědomostne mjeno | |
| Vicia hirsuta | |
| (L.) Gray | |
Mólička woka (Vicia hirsuta) je rostlina ze swójby łušćinowcow (Fabaceae).
Wobsah |
Wopis[wobdźěłać]
Mólička woka je jednolětna rostlina, kotraž docpěwa wysokosć wot 15 hač 60 cm.
Stołpiki su ćeńke, klunkate.
Łopjena[wobdźěłać]
Pjerite łopješka su šwižne, prědku přikušene abo třizubate a docpěwaja dołhosć wot 5 hač 10 (12) mm.
Kćenja[wobdźěłać]
Kćěje wot junija hač julija. Kćenja su jasnowioletne, běłe abo namódreń běłe, docpěwaja dołhosć wot 3 hač 4 mm a steja po třoch hač po šěsćoch w dołho stołpikatych kićach. Předewšěm pčołki a mjetele wopytuja kćenja dla bohateho nektara.
Płody[wobdźěłać]
Łušćinowy płody docpěwaja dołhosć wot něhdźe 1 cm, wobsahuje dwě symjeni a su mjechko kosmate.
Stejnišćo[wobdźěłać]
Rosće na žitowych rolach, na pućach, drjebiznowych městnach a pustych płoninach. Preferuje ćopłe, w prawej měrje suche pódy.
Rozšěrjenje[wobdźěłać]
Wužiwanje[wobdźěłać]
Nóžki[wobdźěłać]
- ↑ Prawopisny słownik, Hornjoserbski słownik, ISBN 3-7420-1920-1, strona 561
- ↑ W internetowym słowniku: Wicke
Žórła[wobdźěłać]
- Schauer - Caspari: Pflanzenführer für unterwegs, ISBN 978-3-8354-0354-3, 2. nakład, 2008, strona 304 (něm.)
- Spohn, Aichele, Golte-Bechtle, Spohn: Was blüht denn da? Kosmos Naturführer (2008), ISBN 978-3-440-11379-0, strona 190 (něm.)
- Brankačk, Jurij: Wobrazowy słownik hornjoserbskich rostlinskich mjenow na CD ROM. Rěčny centrum WITAJ, wudaće za serbske šule. Budyšin 2005.
- Kubát, K. (Hlavní editor): Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha (2002)
- Lajnert, Jan: Rostlinske mjena. Serbske. Němske. Łaćanske. Rjadowane po přirodnym systemje. Volk und Wissen Volkseigener Verlag Berlin (1954)
- Rězak, Filip: Němsko-serbski wšowědny słownik hornjołužiskeje rěče. Donnerhak, Budyšin (1920)
| Tutón nastawk je hišće zarodk wo botanice. Móžeš pomhać jón dale redigować. K tomu stłóč na «wobdźěłać».
Jeli eksistuje w druhej rěči hižo bóle wuwity nastawk ze samsnej temu, potom přełožuj a dodawaj z njeho. |
Jeli nastawk ma wjace hač jedyn njedostatk, wužiwaj prošu předłohu |